Svatba jako řemen

Představa komunistického čtyřicetiletí jako monolitu hrůzy a zločinu při konfrontaci se skutečností selhává až příliš často. SVATBA, dílo "pražského předjaří", je typickým projevem tehdejšího současného filmu. Zdánlivě banální příběh intimní situace, která se pohybuje i nepohybuje na pomezí znásilnění a zhrzeného a oklamaného citu, rozehrává celou škálu lidských povah a jedinečných kreací. Mladá generace, která se tu představuje, je poměrně záhy rozváta do celého světa. Ale ve filmu zblízka vidíme dožívající obávanou aroganci padesátých let, z níž zbývá zteřelá a ne příliš vážně braná frazeologie, počínající konzumismus na pozadí zastaralých aut a oprýskaných domovních omítek i nástup společnosti, která je odhodlána tento stav zvrátit. Zvlášť výmluvný je v této souvislosti tradičně prostořeký Landovského komentář z bonusů, z něhož se dozvíme, jak se Pucholt, skvěle ztělesňující socialistickou karikaturu kadeta Bieglera, o přestávkách mezi natáčením bavil tím, že zastavoval řidiče a po příslušném pokárání jejich servilnost odměňoval jimi dychtivě konzumovanými lízátky pořizovanými VP "obětavě" za jeho vlastní peníze. Lze-li režim tohoto typu pojednávat tak uvolněně a současně přesvědčivě, je za to třeba poděkovat dvěma nadčasovým mistrům našeho hraného filmu: scénáristovi Zdeňku Mahlerovi, který v té době prožíval zřejmě vrchol své tvorby, a pábitelsky sveřepému režisérskému dělníkovi českého stříbrného plátna Jiřímu Krejčíkovi. Je otázkou, nakolik některé detaily "kosmetiky doby", tj. šedesátých let, mohou být plně srozumitelné i dnes. Je to nicméně otázka, vyvolaná skvělým dílem mimořádné doby. SVATBY zdálky času tak zlatých let šedesátých. (25.04.2008)

Jedna z nejlepších filmových komedií vůbec. Tetsuo mluví náležitě k věci, nicméně scénáři křivdí nevšímaje si, jak kriticky se zde pohlíží na vžité předpojatosti (viz Pucholt, Lanďák, Zázvorková, nevěsta) i na prasečí mužské způsoby (vedoucí samoobsluhy, tajemník, opět Lanďák a vlastně i "Dynamo Pecka"), vůči nimž je běžná dotyčná bez možnosti adekvátní obrany. Ostatně napojení protirežimní policejní satiry na diskutovanou ošemetnost dosud nikdo z nás neumí náležitě docenit. (Krom toho Tetsuovi uniklo, že onen zločin ve skutečnosti neproběhl - leda ve stádiu pokusu a i to je na diskusi. Že Pomothyho čsfd přejímá do rubriky Obsah výpotky dementů podepsaných jako "oficiální text distributora", je ovšem věc jiná.) (08.07.2017)

Soudruhu, byl jste označen, že jste se akitivně podílel tady na soudružce. Hláškami prošpikovaný film. Snad nejlepší role mistra Pucholta (myslel jsem, že Černého Petra nemůže překonat a jenom jsem si uvědomil, o jak neskutečný talent trapnoherectví jsme jeho emigrací přišli. Ach jo..)  u jehož  sóla  (za podpory především Vostrčila a výborného Libíčka) první dvě třetiny  jsem slintal blahem  a bylo mi jasné, že vidím  český šedesátkový klenot. Posledních třicet minut ze svatby mě možná nevzalo tolik jako zbytek, i když i Stella Zázvorková se svým Krávo a Jedna znásilnění a dvacet lidí nešťajsnech byla skvělá a celý vývoj celkem překvapivý, takže nakonec vážně dávám pět hvězd. No, co, co?  Dyť jsme taky lidí, ne? A nezapomeňte: Tohle se bude kvalifikovat jako politická provokace!  A na  legendární větu:   Načelníku, proč nás lidi nemaj rádi? se už vyloženě zapomenout nedá. A jak ji tady všichni vypisujete jako vtipnou,  tak mi připadala na první dobrou připadala spíš smutná než vtipná a v podobném duchu ve mě i doznívá. Určitě  na mě zapůsobila. (30.12.2022)

Něco víc než obyčejná komedie. Výborná zábava, výborné dialogy, výborný výběr herců a jejich výkony ( a to i v menších rolích - např. Zázvorková). Ale na konci divák zůstává trochu rozpolcen, možná i trochu přimražen. Protože to skutečně není obyčejná komedie. Je v tom prostě něco víc. Rozhodně jeden z nejlepších filmů dekády. (31.12.2006)

Když jde do hola tragikomika naší malosti, tak nejlépe holými větami. Dvojsmysl nezkušeného pana SNB (Já jsem vedle), požadavky zaskočených straníků (Já žádám jasno), laciné odhodlání (Já si svůj trám najdu), vyčítavé výhružky (Nenuť mě mluvit) i zastavování odporu občanů, jehož důraz je určen délkou řetězce No co, co, co. Zatímco po pražském předjaří a jaru si to trezor zasloužilo kvůli Lanďákovi a určitě i lehce „šifrované“ dehonestaci všemožných orgánů, teď by se jeho dveře pootevřely kvůli zlehčování sexuálního násilí. Proč ale cenzurovat, když takoví jsme byli a spousta ještě je? Jen se na sebe podívejme.. Nad všemi herci i neherci pro mě čněl Hrzán, který celou dobu působil, že se za vteřinu zhroutí.. (08.12.2023)