Probuzení

České trestní právo rozlišuje kategorie "děti" a "děti a mladiství (mládež)". V bežném úzu ale mezi pojmy "mladiství" a "mládež" citíme - nebo jsme cítili - určité rozdíly. Mládež to byli ti dobří (svazáci a kolektivci) a mladiství ti, kteří tíhnou k narušení (nepřizpůsobivci, individualisté). Krejčík (možná z vyššího principu, možná z popudu tehdejších ideologů) tento rozdíl akcentuje. Zatímco se mládež věnuje budování své nové vlasti ("více píce pro slepice, více uhlí republice, více péče mládeži), čtveřice mladistvých zdánlivě posílená dalších druhem, provádí své pikle a rejdy. Virem nákazy je tanec zvaný rokenrol; Tonek ho netancuje nikdy, Jitka se "uzdraví" až tehdy, když tuto divokou hudbu zavrhne. Pozn. 1: Musel jsem se hned podívat, kolik těm mladistvím bylo, Brejchová 19, Kostka 21, v tehdejším hábitu vypadali starší. Pozn. 2: Film má opravdu skvělou dobovou patinu, bejvák na vrakovišti aut, zlomová akce na chatě, debužírování za cizí peníze atd. (26.06.2018)

Je neuvěřitelný, že mladý lidi tady maj outfity a účesy, s kterýma by klidně mohli vystupovat i dneska. Pak je zábavný, jak pozdější gentlemani par excellence tady jsou za pěkný hajzly (Petr Kostka, Jiří Kodet). Jana Brejchová už tady ukazuje, že má našlápnuto k pozici evropské hvězdy. Trochu mě rušilo sluníčkové finále, ale jak jsem se někde dočetl, ten konec musel Krejčík přetočit, páč se to soudruhům nelíbilo. (19.11.2023)

Kdysi holt české filmy měly co říct. Tento se konkrétně věnuje rebélii několika mladých postav, které se ve svých životech ztratily a svými nezodpovědnými delikventskými činy zabředávají čím dál více do nicoty a beznaděje. Jejich psychologie je zde opravdu čitelná a velmi hutná (Jana Brejchová a Petr Kostka skutečně zazářili). A právě to dělá z filmu něco ryzího, téměř hmatatelného. Protože se dá uvěřit, že právě takhle to může být i ve skutečnosti, že jde o realitu. Moc se mi líbil smířlivý konec, který napovídá, že nic není ztracené a ze všeho je cesta ven, pokud člověk má vůli s tím něco dělat. ~(4,3★)~ (14.07.2018)

Krejčík opět zaválel. Svého času veliký hit mezi mladými u nás i v zemích ´východního bloku´, který udělal z mladičké Jany Brejchové mezinárodní hvězdu. Bez jakkýchkoliv náznaků ideologizace generační výpověď mladé generace, která se v poststalinské době pozvolna tajících ledů může začít zhluboka nadechovat, rebelantství a nesměle nastupující rock´n´roll. Vynikající Petr Kostka ve svém hereckém debutu. Závěrečná optimisticky laděná scéna znovusetkání byla i přes nesouhlas Krejčíka dodána na popud schvalovatelů. (19.08.2006)

Kde nabrala tato primitivní estébácká prasárna s imbecilní zápletkou 77%? Při tak průhledné přetvářce "sociální sondy"? (Na čsfd ještě vylepšeno klasifikací "psychologický".) Těžko říci, co je tu parádnější: zda patřičný třídní původ a mravní zkaženost rockandrollové mládeže nebo snadnost, s jakou se z té prašivé kočky (Brejchovou velmi přesvědčivě zahrané) stala solidní dívka. Nejlepší jsou ale všichni ti uvědomělí občané v ulicích. Jsme v době, v níž byli mladí lidé zavíráni do kriminálu za účast na dýcháncích s "nemravným americkým tancem". Tento fim má ukázat, že do kriminálu patří, ale že pro zbloudilé ovečky je možná cesta k nápravě. Zpočátku to vypadalo, že se budu aspoň dobře bavit a sympatizovat se zkaženci, ale to jsem se spletl. Hvězdičku dávám za výborného Kostku, pěkné dobové scény z ulic, z restaurací, od řeky a samozřejmě za báječný rokec na vrakovišti. (30.11.2011)