Polnočná omša

Čeští a slovenští tvůrci vytvořili společně mimořádné dílo. Psychologické drama, při kterém si v určitých chvílích říkáte:klid, vždyť je to jen film. Jeho emocionální náboj je co chvíli před explozí. Již v úvodních scénách, kdy sledujeme úchvatnou zasněženou krajinu, je cítit chlad pod povrchem. Sníh a zima dotváří už tak mrazivou atmosféru. A jakmile vidíte scény odstřelu civilistů - mužů, žen i dětí, pronikne mráz až na kost. Padne poslední odsouzenec do sněhu mezi již zmrzlé mrtvoly od předchozích poprav, ze země se zvedne děvčátko a křičí: ,,Mamička, mamička!" Zatímco se jej pokouší zastřelit člen gardy ( a bratr chyceného partyzána), uvědomíte si onu skutečnou zrůdnost války. Zbývající část pochmurné balady zobrazuje střet dvou světů - slovenského a německého, partyzánského a kolaborantského, vojenského a civilního, křesťanského a říšského. Jak cenný je pro člověka život? Stojí za zradu? Lze odpovědět snadno, pokud nejsem v situaci volby: život-smrt? A lze vůbec věřit někomu? (23.08.2011)

Strhující drama rodiny Kubišových mě nenechalo vydechnout, snímek od prvních minut až do úplného konce vytrvale stupňuje napětí. Pod jednou střechou se na Štědrý den roku 1944 hraje o vše, o rodinu, o život. Střet bílých Vánoc a masakru partyzánů, jejich rodinných přílušníků, včetně dětí, mrazivě demonstruje zrůdnost války. Výborní herci (za všechny pánové Chudík, Mistrík, Hasse) a k nim pro mě úplně neznámá Margit Bara, ovšem její komplikovaná postava byla výtečně ztvárněná, plus velmi dobře zvolený hudební doprovod a silný příběh, kterému čas vůbec nic na naléhavosti neubral. "A ja som si myslela, že všetko toto svinstvo môžeš vyzliecť spolu s uniformou..." (31.03.2018)

Pri prvých pohľadoch na kamenné tváre našich špičkových hercov som si povedal, že si budem všímať, koľkokrát sa v priebehu deja zmení ich výraz tváre. Až na drobné nuansy ani raz. Nechcem povedať, že je to vzhľadom na tému chyba, ale predsa len sa potom dá depresia okolo nedá brať úplne vážne. Takže si to nevšímajte. Chybou už ale je, ak musí mať nacista to zlo vpísané v tvári a tak je jeho postava obsadená typovo presne s očakávaním publika. Či sa podarí, alebo nepodarí partizána chytiť, tak na to si musíme počkať až do konca, takže aj napínavé scény večere nie sú z dramaturgického hľadiska až tak napínavé. Páčilo sa mi symbolické načasovanie deja na štedrý večer, naša cirkev totiž tiež nebola v ťažkých časoch iba sluhom božím. Výčitky však neznehodnocujú myšlienkovú hodnotu filmu. (20.08.2014)

Hodne povedene drama s vybornou atmosferou, kde se misi stedrovecerni nalada se strachem z objeveni syna, partizana... Opet vyborny Hannjo Hasse v roli nemeckeho majora. Dobry a mozna trochu prekvapivy je i zaver. Skoda, ze tvurci do jedne rodiny obsadili gardistu i partizana, na verohodnosti to moc nepridalo. Filmovy zazitek ale vice nez slusny. (06.01.2013)

Dokonalá ilustrace toho, jak Němci dovedli terorizovat obyvatelstvo, jak dokázali rozeštvat rodiny, dotlačit lidi do kritických rozhodnutí, život nebo smrt, zrada nebo smrt celé rodiny. Je to dobře natočené, hnus, hnus. Závěr opravdu mrazivý. Nebýt příšerné kopie bez českých titulků (německy neumím), dal bych i plný počet. 80% (23.05.2016)