Réžia:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Miloš Kopecký, Božidara Turzonovová, Jozef Adamovič, Jan Přeučil, Ilona Jirotková, Jiří Sovák, Slávka Budínová, Magda Vášáryová, Pavel Landovský (viac)Obsahy(1)
Pro námět své odlehčené komedie o půvabech a úskalích nevěry sáhl režisér Jiří Krejčík až do doby renesance. Za podklad ke scénáři, který si napsal sám, mu posloužily povídky z pera Giovanniho Boccacia a Markéty Navarrské. V příběhu "Arabský kůň" je úczyhodný měšťan messer Francesco Vergellesi tak pevně přesvědčen o ctnosti své manželky, že ji neváhá vsadit proti vzácnému hřebci, na nějž má zálusk... Povídka "Náušnice" vám ukáže, kterak si může chudá dívka dopomoci ke vzácnému šperku a jakých intrik je třeba, aby se postarší šlechtický pár konečně dočkal dědice... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (56)
"Kůň je někdy skoro tak důležitý jako žena..." Renesanční doba si žádá krásné a důvtipné ženy (Božidara Turzonová i Magda Vašáryová) i povznášející hudbu (Zdeněk Liška). Muži (Kopecký i Sovák) jsou tedy maličko vypelichaní a taky trošku "oslové". Ale jen trošku, aby se člověk na jejich účet mohl trošku pobavit (viz zejména druhá povídka). Jiří Krejčík udělal jinak vše proto, aby i v českých lokacích dal oběma povídkám odpovídající nádech své (tj. renesanční) doby (viz třeba skvělé kostýmy Theodora Pištěka). ()
Československý film, jenž se skládá ze dvou povídek s milostnou tematikou : Arabský kůň od G. Boccaccia a Náušnice od Markéty Navarrské. První povídka pojednává o výměně drahého arabského koně milánskému podestovi (M. Kopecký) za čtvrt hodiny důvěrného rozhovoru s jeho půvabnou ženou B. Turzonovovou. Bohužel umění mistra Kopeckého bylo zastíněno zdlouhavým a nudným Adamovičovým nabíjením, jenž však nakonec splnilo účel. Druhá o poznání lechtivější povídka vypráví o mladé, panensky neposkvrněné komorné (M. Vašáryová), nastoupivší službu u sexuálně naruživého italského šlechtice s nevinným úsměvem, jehož zahrál skvěle J. Sovák. Dochází zde k poměrně vtipné záměně milostných partnerů, v níž figuruje zejména ještě víc sexualně nevybitý lokaj P. Landovský, jenž jako obvykle prokázal velký komediální talent. Celkově hodnotím Krejčíkovo povídkové dílo pouze průměrně, přičemž druhá část byla z mého pohledu mnohem zajímavější. ()
První povídka je takový maratón svádění, kde se režisér opřel o hlas Eduarda Cupáka a tradičně bezvadného Miloše Kopeckého, ale je přeci jen trochu zdlouhavá. Naštěstí druhá povídka, znamenitá konstrukce pobavuje dlouho diváka rozplétáním pravdy mezi čtyřmi postavami s excelující Slávkou Budínovou a spol. a aspiruje na čtyři hvězdičky. :) ()
Udělat ze šťavnatého, jiskřivého Boccacia takovou saloní bezkrevnou nudu, je skoro trestný čin.____ Obě zfilmované povídky získaly z ruky režiséra Krejčíka stejné rysy: skvělé herecké obsazení, nádherné kostýmy a krásné lokace - zároveň ale i příšernou rušící hudbu a natahování příběhu do takových krajností, že by to znechutilo i španělskou inkvizici. Veselé anekdotické historky se tak mění v rozvařenou kaši. Proč nenatočil čtyři úderné, místo dvou vleklých? /2. 4. 2011/ ()
Dvě středověké povídky o lásce, tělesném potěšení a o nevěře. První povídka vypráví o starém hradním pánovi, který vymění 15 minut se svou krásnou ženou za nádherného arabského hřebce. Jak těchto 15 minut, kdy může pouze hovořit s paní domu, statný mladík využije? Druhá povídka je také o starém hradním pánovi, který se zakouká do mladičké služebné. A rád by, jenže už to nejde. Jeho paní je už také postarší a marně touží po nočních hrátkách a po potomkovi. V zámku je ještě k mání mladý čeledín. A jak to všechno dopadne, uvidíte v této zábavné televizní komedii. ()
Galéria (17)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Zdeněk Dukát
Zaujímavosti (2)
- Jozefa Adamoviče (Ricciardo) předaboval Eduard Cupák, komentář namluvil Luděk Munzar. (ilclassico)
- Pro natáčení posloužily exteriéry Telče, pražských Hradčan - letohrádek Belveder, dále např. Kozel či Ploskovice. (hippyman)
Reklama