Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (191)

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Klasická dráma o najväčšom novodobom súboji vedy a viery, víriaca v dobe vzniku hladinu americkej spoločenskej vrstvy, ktorá si už takmer nedokázala predstaviť niečo podobné, o súde, ktorý otriasol Amerikou 20. storočia. V hlavných úlohách zažiarili také hviezdy ako Dick York, Gene Kelly či Harry Morgan, a v neposlednej rade predstavitelia hlavných úloh, dvoch sebavedomých skúsených právnikov, sprevádzaných nadhľadom a ostrovtipom, nezabudnuteľne stvárnených Spencerom Tracym a Fredricom Marchom. Podľa môjho osobného názoru sa jedná o taký druh filmu a tému, akú dnes už z princípu nie je možné (a už vôbec nie tak kvalitne) natočiť. O to viac si treba ceniť nesmrteľného originálu. 100% ()

nash. 

všetky recenzie používateľa

Společně s 12 rozhněvanými muži zřejmě nejlepší soudní drama, navíc natočené, nejen podle divadelní předlohy, ale, ač se to dnes zdá k nevíře, i podle skutečných událostí. V podstatě jedna místnost a argumentační válka s bigotním katolíkem, ve které se vynikající Spencer Tracy jako obhájce rozumu a pokroku musí probít přes klacky pod nohama a ještě svého soka položit na lopatky jeho vlastními zbraněmi, přičemž stíhá žertovat na účet svůj i svého soka. Strhující, místy až dech beroucí herecký koncert s bravurními slovními přestřelkami, který je dnes řadou paralel i vyslovených argumentů stejně aktuální jako v roce 1925, kdy se tzv. Opičí proces odehrál i v roce 1960, kdy byl film natočen. Škoda, že žádnou z pěti nominací na Oscara neproměnil. Zasloužil by si to. ()

Reklama

Phobia 

všetky recenzie používateľa

89%? Možná před padesáti či třiceti lety... V současné době mě nijak neoslovilo divadelně přemrštěné herectví, laciné kulisy, černobílost charakterů, fraškovitá muzikálnost a nakonec i to téma mi přišlo vcelku absurdní - náboženský fanatismus popírající vědecké poznatky je ve 20. století hodně hloupý a pro mě absolutně nepochopitelný. Vážně někdo může být tak bigótně zabedněný? Věřící přece nemusí nutně znamenat netolerantní a hloupý... Za první polovinu filmu by to byla jedna hvězdička, druhá půlka už více připomínala soudní drama, nadhodila pár (zastaralých) otázek, nabídla pár chytrých právnických fint, ale stejně tu třetí hvězdičku dávám jen proto, abych tady nebyla za úplného kreténa;-D. Tak promiňte, že vám kazím hodnocení, mě to na zadek opravdu neposadilo, v roce 2009 mi to nedalo nic nového. 51% ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Další zajímavej pamětnickej počin. Nějak jsem se v poslední době do těch starých soudních dramat zažral. I tohle mi přišlo dost solidní a od režiséra Kramera o trochu víc podařenější než nekonečný Norimberský proces. Hlavně ústřední téma pokrok versus zaostalost tu dostatečně zaujme. Fanatický kněz nemá chybu skoro se člověku ani nechce věřit, že něco takového bylo ještě ve 20 století možné. Scény ze soudní síně jsou pak rovněž působivé a dobře vygradované i když některý dialogy na mě působí někdy až příliš složitě a umělecky. Film je srozumitelný, ale občas hůře stravitelný. Hvězdu nahoru přidává původní Český dabing.70% ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tento film jsem si vždy nesmírně přál spatřit a konečně jsem se dočkal. Nadčasové téma filmu o svobodě myšlení je podáno brilantně ve formě soudního dramatu podle skutečné události "Opičího procesu" z roku 1925. Spencer Tracey v roli racionálního právníka Henryho Drummonda hájí středoškolského učitele J. T. Scopese (tedy to bylo skutečné jméno Bertrama Catese), který studenty učí o Darwinově evoluční teorii. Jeho famózní výkon podtrhuje vynikající a skutečně inteligentní scénář se skvělými dialogy (ostatně film je adaptací divadelní hry), kdy slovo nepadne zbytečně. Zvláště tím vyniká ve srovnání s mnoha současnými "díly" plnými plytkých frází a trivialit pronášených jako velké pravdy. O tom, že téma zdaleka není minulostí, svědčí neustálá snaha kreacionistů buď výuku evoluce zakázat nebo učit též kreacionismus (či dnes, po soudním zákazu, tzv. Intelligent Design, ID - dveřmi je vyhodí, oknem se vrátí). Tvůrci navíc věděli, že svoboda myslet neznamená pohrdat vším a každou hloupost povznášet na pravdu, tedy varování před postmoderním marasmem, jehož jsme dnes svědky (poslední scéna se Tracym a Kellym). Jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl, a nesmírně aktuální i dnes, hlavou státu za mořem je totiž muž přesvědčený o tom, že koná vůli boží stejně jako o tom byl přesvědčen žalobce Brady. Update: Dnes je 20.10.2015, 90 let od skutečného opičího procesu a já mám pocit, že se doba nepohnula. V Americe jsou na veřejných místech stále stejní fundamentalisté, kteří mají moc, ne však rozum, abych parafrázoval jednu z vět Spencera Tracyho. A do Evropy se valí bandy nevzdělaných ignorantů, pro které existuje jen jediný zdroj poznání a tím je Alláh (aniž by o jeho slovu měli větší povědomí). Rozum čelí velké zkoušce a nejsem si jistý, jestli zvítězí. Blbost je velmi těžké porazit za situace, kdy jí přiznáváme stejné postavení a úlohu jako rozumu. Update: S ohledem na dnešní opakování v televizi jsem si pročetl pár zdejších nenávistných komentářů od potrefených hus, kterým vadí, že věřící líčí převážně jako "naprosto tupé, nenávistivé blby." Na což zbývá jen dodat: Jestli vás tohle trápí, tak jste se o sobě konečně něco dozvěděli. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (6)

  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)

Reklama

Reklama