Čertovské pero

Je mi jasné, kolik lidí se chytalo za hlavu při čtení zprávy, že tvůrci "Kanceláře Blaník" připravují celovečerní pohádku s tak dvojsmyslným názvem. Já jsem ale po oznámení hereckého obsazení (kdo by neměl rád Ondru Vetchého, na Cinu už nějakou dobu taky trpím) a prvních ukázkách začala očekávat film, který možná nebude konkurovat těm nejlepším čertovským pohádkám, ale stane se milým příspěvkem do televizního vánočního archivu. A přesně takový výsledek jsem dostala. Vetchého Lucifera si jistě oblíbíte a mimo ústřední dvojici zaujme množství kladných i záporných vedlejších postav. To je vlastně moje jediná zásadní výtka - hlavní pár, ač ztvárněný zkušenými Cinou a Bárdos, si nedokáže získat tolik sympatií a jejich romance stojí na dost nestabilních základech. Pozitiva ale přesto převládají. Některé tvůrčí nápady příjemně osvěží naše dosavadní uvažování o fungování pekla, politický podtext netlačí na pilu a přirovnala bych ho k neškodnému a velmi milému "Tajemství staré bambitky" z roku 2011. Takže v porovnání třeba s tolikrát reprízovanou, přitom naprosto hrůznou Troškovou "Čertovou nevěstou" je tohle učiněný zázrak. (06.12.2018)

Po té bídě současných pohádek (se světlou výjimkou v podobě pohádek od Jirky Stracha) zase jednou taková, u který jsem se necítil trapně za herce i sám za sebe, že se na to koukám (a bavím se). Zkrátka pohádka, co netrpí infantilností těch Troškových, prvoplánovou ztřeštěností těch Janákových, ani nudou těch Zelenkových. Punková čertovská jízda s božím Budařem. (26.12.2019)

2,5 *** Kdyby se to celé udrželo na úrovni chytré politické satiry v pohádkové travestii, těžící v organické symbióze to nejlepší z obou žánrů, byla by to pecka a je škoda, že to zůstalo zbaběle nedotažené na půli cesty - je jisté, že Najbrt a spol. podlehli tlaku, aby nenasadili laťku s kritickým myšlením, ostrovtipem a neotřelostí příliš vysoko, protože cílili na širší publikum, popularitu a finanční návratnost - ale bohužel si s tím poradili tím nejhorším možným způsobem: chytrý námět a tematickou linku neúčelně oslabili pokleslou a nejapnou formou a sadou neomluvitelných lapsů (některé zásadní v komentáři poctivě vypočítává třeba Adam Bernau, ať už jde o neústrojné vmontovávání rádoby milostných, nepřitažlivých písniček, o nelogicky vystavěný charakter Lucifera, na němž hrubě selhává dějová výstavba, nebo třeba neadekvátní obsazení některých herců atd.). *** Satirická linka, mající sama o sobě z povahy věci vyvolat společenskou reflexi, nemůže fungovat, pokud výsledek srážejí na kolena různé současnému nenáročnému trendu naopak poplatné žánrové nešvary a úlitby, laciné zkratky, odbyté, nedotažené a nekonzistentní prvky, které z toho činí film o dvě úrovně hloupější, otupující, vyžadující od diváků rezignovanou benevolenci a hrající na populistickou notu právě tak nedůstojně a nepoctivě, jako to mají ve zvyku politické praktiky cílící více na krátkodobou oblibu než na pracné pozvedání kultury, do kterých se film snaží satirickou linkou strefovat. Bez nároku na důslednost se ovšem morální ani rozumově kritické schopnosti publika pozvedat nedají, a apel tak vyznívá pokrytecky a falešně, zneužitě. Čiší z toho, že se na prvním místě přece jen snažili vydělat. *** Koule na to dodat revoluční obsah v revoluční, byť přese všechno ironizování důstojné a laskavé formě měli zatím jen Prušinovský, když vystřihl nekompromisní sebevědomou pohádku Kdyby byly ryby (https://www.csfd.cz/film/372901-kdyby-byly-ryby/komentare/?comment=10818167), a kupodivu Pokorný s Procházkovou v poněkud punkové Slíbené princezně (https://www.csfd.cz/film/436486-slibena-princezna/komentare/?comment=10948525). S těmi tenhle nedomrlý Najbrtův pokus srovnání nesnese, ale oba zmíněné skvosty jsou pochopitelně silně nedoceněné - většinové diváctvo ji přijalo nelibě. *** Aniž bych ale apelovala u vánoční pohádky mířící do českých kin na podobnou žánrovou nezávislost a bezuzdnou ekvilibristiku, jsem si jistá, že existovala poctivější autorská cesta, jak si nezadat, a Najbrt se jí nezhostil bez ztráty několika kytiček. Na moderní pohádku, která by si dokázala podmanit srdce i vkus většinového obecenstva a přitom nesla aktuální morální apel v duchu typického krutě i úlevně sebeironického českého humoru, si tedy zas ještě počkáme. *~ (26.12.2019)

Mám pro tvůrce jednu radu - milí tvůrci, já vím, že musíte točit ty nejpohodovější pohádky plné humoru, písniček a lásky, aby nám o vánocích náhodou nezaskočila rybí kůstka. Jenže vaše tzv. pohádky jsou o ničem. Vážně. Víte, myslím, že kdybyste do pohádky vložili trochu vážnosti, zlo by bylo opravdu zlé, tak by pohádka získala na působivosti. A mohu-li poprosit, je to takové mé osobní přáníčko, buďte tak laskaví a příště bez písniček ju? Vždy, když se nějaká postava nadechuje, že bude vyluzovat muzícírovaná slova, fakt odcházím na toaletu, protože se to nedá, fakt se to nedá - poslouchat. Jenomže - zlo je tu spíše směšné, protože tvůrci se asi bojí ukázat, že zlo je zlé. Pak tu musí být povinně aspoň dva totální troubové, což má být asi vtipné (dva nápadníci v knajpě), klaďas (čert! sic!) je spíše taky trouba. A tak místo toho, aby měla pohádka nějaké silné poselství a morální ponaučení (což pohádky vždy měly, je to jejich atribut!), že proti zlu je třeba svést nesnadný zápas, že hrdina musí mít opravdu silné morální kvality a přesvědčení, tak namísto toho dostaneme povinně oddechovou "něco-jako-pohádku". Navíc okořeněnou o tak hloupé pojetí pekla, že srovnání s klasickými pohádkami je naprosto nemožné.... ale dnes se to tak halt točí mno... (13.12.2019)

Ne a ne. Čerti jsou tady utrápení šmudlové bez energie, Lucifer starostlivý tatík Moula. Kouzla a čáry zastupují různá udělátka, takže čerti padnou do průhledné pasti a nedokážou se z ní sami dostat. Milenecká dvojice je průměrná. Sem tam vtip to nezachrání, protože většina scén vyšumí bez pointy. Do pekel pohádku potápí ještě nezdolný český mor pěvecký - fakt příšerné songy. SHRNUTÍ: Když se z čerta stane byrokrat, neděsí ani nebaví, jen nudí. (21.03.2020)