Záhada hlavolamu

Rychlošípáci a Bratrstvo hrají špatně až afektovaně, s příchodem podzimu a prvních výprav do Stínadel dialogů a herectví ubývá a film začíná být koukatelný, hudba atmosféru podzimu ve Stínadlech podtrhuje a jako celek film nevyznívá vůbec špatně. Kdysi jsem film totálně odepsal, především kvůli hercům, dal jsem mu po mnoha letech druhou a třetí šanci a vůbec toho nelituji. Nejlépe se na film kouká v večer či v noci na konci podzimu, se staženými barvami a zvukem vyhuleným na maximum. (04.02.2016)

Atmosfera a tejemno kolem Stinadel funguje paradne. Tvurci si vyhrali i s exteriery. Skoda, ze si nedali vice zalezet i na vyberu hercu, ti (ac neherci) byli skutecne spatni. Nevim, zda Rychle sipy dokazi oslovit i dnesni mladez, ja na nich ale vyrostl a Jaroslava Foglara pokladam za nejlepsiho naseho spisovatele, ktery psal pro mladez. Myslim, ze by stalo za to, zfilmovat dalsi jeho knihy. (17.11.2014)

I když doba kouzelných Foglarovek už minula, neodolala jsem a na příběh se s potěšením znovu podívala. A byl to spíše nostalgicky posmutnělý pohled. Pátrala jsem po důvodu, proč mě tento v dětství tak oblíbený příběh už neoslovil. Tvůrci sice dělali co mohli, ale toto klukovské dobrodružství dneska už asi věrohodně natočit nelze. Transplantovat 80 let starou knížku do současnosti se nezdařilo. Klukovský svět, který se od toho prvorepublikového značně změnil, se vystihnout nepovedlo. Chybí tam foglarovský duch s atmosférou tajemna a starých časů, v nichž se příběh odehrává. Herecké výkony to hodně pokazily, byly velmi naivní a archaické, historická atmosféra nebyla vystižena i když výprava, zvolené lokality i hudba docela ušla. Film stojí ve stínu mnohem zdařilejšího černobílého seriálu a faktu, že zasadit Foglarovy knížky do dnešních časů se bez vysokých nákladů do filmové výpravy sotva podaří. Dneska se totiž místo bobříků loví pokémoni. (20.09.2016)

Film pro pamětníky, kteří zaslzí nad další zmařenou šancí. 1) 30letému debutujícímu režisérovi Petru Kotkovi se podařil výběr lokací - mix pražského dělnického Žižkova s uličkami Starého Města a Petrské čtvrti spolu s citlivě natočenými reáliemi patří k tomu nejlepšímu, co lze ve filmu vidět. 2) Rovněž případná hudba 29letého Petra Maláska přispívá k příjemné atmosféře filmu. 3) Na druhé straně jazyk dětských hrdinů, který lze brát jako dobovou kuriozitu v sešitovém vydání kreslených příběhů nebo i v knize a který nesnese mikrofon a hlasitou artikulaci, působil v lepším případě směšně, v horším trapně. Rovněž herecké výkony odpovídaly skutečnosti, že pro naprostou většinu dětských herců byla role ve filmu první a poslední v životě. Čestné výjimky tvoří 18letý Matěj Hádek (Losna), Martin Šotola nebo Filip Jančík. 4) Příběh o jedinečném klukovském přátelství Rychlých šípů (vontské dobrodružství je pouhá epizoda) pak po osekání o "nenosné" linky ztratil foglarovské kouzlo a změnil se v tuctový adrenalin pro tu část mládeže, kterou neodradí jazyk archaický už v době vzniku, anebo pro pamětníky, kteří zaslzí lítostí nad další zmařenou šancí. A přitom to mohlo být tak pěkné... (14.09.2011)

"Jaká roura?" Když se ještě psala léta začínající jedničkou, měl jsem mnohem raději tenhle film než Bočanův seriál. Na počátku devadesátých let mě totiž jako prcka šíleně iritovala černobílá kamera a fakt, že si tvůrci v 60. letech dovolili zpronevěřit se předloze a spojit látku ze dvou knih do jednoho seriálu. ("Stínadla se bouří" mám z celé trilogie dodnes rád nejméně, na čemž se podepisuje až přílišná tragičnost knihy.) Dnes se na to dívám trošku jinak, protože v sedmi letech jsem mohl těžko zhodnotit zde tolikrát kritizované herecké výkony a šroubovanost dialogů, i tak se ale na tuhle Záhadu hlavolamu podívám rád a pankáč Štětináč prostě baví. Zároveň mě napadá, jak by asi dopadl pokus natočit znovu celou stínadelskou trilogii, a třeba i při zasazení děje do současnosti. Myslím, že přeměnit Stínadla na romské ghetto by skýtalo zajímavý potenciál. Navíc jsem se nedávno procházel po pevnosti Josefov a tamní dvory jsou jako stvořené pro natáčení. (669.) (15.08.2011)