Atypický

Po dlouhý době fakt povedený a koukatelný seriál, na který jsem narazila náhodou. Člověk nebo tedy aspoň já se vciťuje do mladého autisty, pro kterého jsou i jen běžně věci v životě náročné a náročné je to i pro jeho blízké. Dovedla bych si to představit i v reálném životě, mladému Samovi jsem fandila do poslední chvíle a prožívala vše s ním. Přišlo mi, že i ostatní postavy nejsou vylíčeny nikterak černobíle a je u nich hlavně vidět osobní rozvoj. Líbil se mi  o coming out, který tady proběhl, i když je to teď všude a už docela přemrštěný, tak tady jsem to nějak čekala od začátku a sedělo mi to tam. Doporučuji. (07.08.2023)

Veľmi príjemne, s humorom a veľkým rancom lásky podané trápenie sa s autizmom. Tu je krásne vidieť, ako dôležité je pre autistu mať chápavé rodinné zázemie. Je tu humor, je tu zábava, tiež dráma a miestami i clivota.... skrátka je tu všetko čo od drámy na túto tému čakám. Až na peripetie sestry hlavného hrdinu, tie ma moc nezaujali. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.08.2021)

Jasně, není to žádný trhák, postavy jsou postavy, nikoliv lidé ve třech a více rozměrech. Přesto to ale ve mně zanechalo příjemný feel-good dojem. I postava Elsy, často lidmi nenáviděná, mi byla místy sympatická. Nad všechny ostatní fakty je třeba zmínit, že scénáristé a režiséři ohlasy čtou, čehož je krásným výsledkem zlepšení od druhé série formou množství dalších lidí na autistickém spektru, takže to Sam nemusí všechno "táhnout sám", jak si lidé stěžovali po první sérii. Zase jednou je vidět, že v Americe mají žánr "dramedy" zmáknutý o dost lépe než u nás. A že jsme od Raymonda Babbita a Sheldona Coopera pokročili zase o kus dál (rozhodně by bylo vhodné zmínit mezikrůček v podobě Abeda Nadira). Jsem velmi rád, že jsem vydržel pilotní díl, kde se to jen hemžilo tzv. "cringe" momenty, které naštěstí později byly odsunuty do ústraní. 3,5* po celé čtyři série s příjemnou dávkou reprezentace lidí na autistickém spektru a lidí patřících pod "deštník" LGBTQIA+. (03.11.2018)

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Antarktidě/autismu (ale báli jste se zeptat) aneb "jakože autistická Báječná léta pro 21. století". A ne, byť se to na první dobrou může zdát jako laciný pokus "o něco jako Sheldona", tak Atypical je o něčem jiném a jinak. Málokterý seriál dokáže tak suverénně balancovat na tenké hraně dramatu, komedie, sentimentu i nevtíravého ponaučení a přitom nesklouznout k moralizování, vtíravosti či něčemu podobně nízkému. Všichni chybují, všichni přirostou k srdci; speciálně pak ústřední sourozenecké duo. Jediná výraznější výtka je, že některé vedlejší charaktery jsou až příliš jednorozměrně sitcomové (byť povětšinou jde o postavy vtipné, ne že ne), což k jinak ryze hořko-sladké rodinné linii Gardnerových ne vždy sedne. A pak také odklon směrem do sitcomových vod ve třetí sérii. Ano, je to přežitý nic-proti-ničemu typ seriálu jak z devadesátek. Ne, nevadí to, protože ve svém ranku "pro celou rodinu" patří k těm vůbec nejlepším za poslední dobu. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 3/5 | S4: 3/5 | (22.11.2019)

Chápu, že mnoha lidem lidem tento seriál připadá zábavný, ale není možné na něj spoléhat jako na dobrou autistickou reprezentaci. Cílem totiž není šíření povědomí o autismu ani nabídnout lidem ve spektru něco, s čím by se ztotožnili, cílem je, aby se co nejširší publikum pobavilo nad lidmi, kteří jsou v něčem jiní. Je to seriál, který vytvořili neurotypici pro neurotypiky. Tvůrci se radili s psychology a rodiči autistických dětí, ale samotní lidé na spektru se na něm prakticky nepodíleli a dokonce i hlavní postavu hraje neurotypik. Sam spíše než jako člověk působí jen jako slepenec stereotypů. Bylo by třeba tyto stereotypy spíš bořit, než se k nim neustále vracet. Někteří lidé se shodují, že věrnější zobrazení autismu vidí spíš v Casey a Else. Seriál neukazuje Samův svět, jeho prožívání a jeho těžkosti, ale spíše to, jaké problémy přináší Samův autismus lidem kolem něj. (26.04.2022)