Něžný barbar

Uměřenost, daná dobou vzniku, je filmu ku prospěchu. Jinotaje působí výstižněji, než přímé pojmenování. 1) Surrealistické polozbořené a polorozpadlé město, ulice i domy padnou filmové atmosféře dokonale. Příběh však není orwellovsky děsivý, i když se odehrává v prostředí jen málo se lišícím od Londýna pod vládou angsocu, ale je milý a přátelský. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, kurva fix._____ 2) Film je totiž dost anachronický, a to nemám na mysli jenom poznámku o zdí rozděleném Berlíně. Reflektuje spíš konec socialismu v Čechách a ne jeho začátek. Osmdesátkovou atmosféru lze jen těžko zaměnit za atmosféru padesátých let._____ 3) Rovněž lehce ironický pohled nejenom na režim, ale i na moderní nesdělné umění je symptomatický právě pro konec reálného socialismu. Umělci totiž determinací vizuální sugesce explikují racionálno iracionálnem._____ 4) Hlavní postavy jsou 40letý Bolek Polívka (představitel explosionalismu Vladimír...Boudník), 51letý Jiří Menzel (Doktor...Bohumil Hrabal), 43letý Arnošt Goldflam (Egon...Bondy) a pro mě i 72letá Valérie Kaplanová (slečna Šulcová)._____ 5) Něco k zamyšlení: Sexuální zvrhlost vede ke zduševnění života. Nebo taky: Zdraví je pro poesii učiněný hrob!_____ 6) Zajímavé komenty: Radko**, Šandík***, lenoch**. (23.08.2016)

Vážení přátelé...myslím, že toto je hodně povedená adaptace Hrabalova... Fantastický Bolek i Arnošt Goldflam. Bylo by na pět hvězd, nebýt dvou věcí, které filmu ubírají. Především je to Jiří Menzel, který se na představitele Hrabala typově naprosto nehodí a nechápu jak to režiséra mohlo vůbec napadnout. Menzel má zde navíc svoje plodná léta už bohužel dávno za sebou a to jak herecky tak režisérsky... Jeho mizerné herectví mi tu připomíná jeho poněkud pozdější trapné účinkování v Novácké Hospodě - totálním to sračkoidním výplachu. Ostatně jeho "umělecké" směřování se definitivně potvrdilo v režii Anglického krále - který je podle mě filmovou tagedií roku. Problém č.2 je závěr filmu. Nikdy jsem moc nechápal, z jakého důvodu tvůrci adaptací mění konec knihy...A nechápu to ani v tomto případě - naprosto neodůvodnitelném. Kdyby to Koliha natočil podle knihy - bude to dokonalý závěr...takhle vyznění celého filmu dostalo notně na prdel. PS: Nechápu taky nesmyslné měnění jmen postav v adaptacích. Zde mám na mysli změnu z Tekly na "Terezu"??? (08.10.2007)

Explosionalistická oslava imaginace ve skice podle kvalitního scénáře, rozkoše a muka obraznosti v dobách pětiletek v kulisách Libně a Žižkova. Sevřeně lineární zpracování mnoha jednotlivých příběhů (automat Svět, sběrna surovin, periferie, ulice, domácnost) s juniorskou kvalitou režie a hudby, nedotaženou stylizací, s mírně rozkolísanými hereckými výkony v jednotlivých scénách a s celku se přizpůsobující kamerou. Pozornosti hodný film, vzniklý na sklonku staré doby (18.02.2013)

Boudníka jsem neznal a nic jsem o ně nevěděl, ani jsem netušil, že někdo takový existoval. Měl-li mi tento film něco o něm říct, dozvěděl jsem se, že to byl hospodský povaleč a umělec, kterému ani vlastní přátelé příliš nerozuměli. Nemyslím si, že toto se dá označit za pravdu. Těžko soudit, jak příběh napsal Bohumil Hrabal, nečetl jsem. Na druhé straně se podařilo dobře vykreslit atmosféru, ačkoli ani z té šedi jsem nevypozoroval, že by se jednalo o nesmírně krutá 50. léta. Boleslav Polívka dostal charakterní roli v níž se mohl pořádně předvést. Hodně mě bavil i Arnošt Goldflam. (15.04.2024)

Kolihův Něžný barbar je jedna z těch málo filmových variací na Hrabala, která podle mě jde co možná k jádru věci a působí tak velmi autentickým hrabalovským dojmem. K podobně hlubinnému dotyku bude muset ještě, dá-li Bůh, dorůst nějaká nová filmařská generace, která se zvládne vymanit z paradigmatu Menzelovejch ladovskejch karikatur. Pak se možná jednoho dne dočkáme opravdu syrovýho Hrabala, až na dřeň. (16.09.2016)