Heidi

Překvapivě zdařilý snímek pro celou rodinu s jímavým a režijně poutavě odvyprávěným příběhem. Za zmínku stojí nejen přesvědčivé herecké výkony, ale i velice povedený vizuál. Samostatnou kapitolou jsou pak nádherné scenérie švýcarských Alp, kde se velká část děje odehrává. Vzhledem k tomu, že děti se od obrazovky po celých těch 105 minut doslova nemohly odtrhnout, vidím to na pět hvězd. (05.05.2024)

S Heidi jsem vyrůstala od mala, dýchala vůni alpských luk, slyšela cinkání kozích zvonečků. Až v Německu jsem si přečetla původní verzi, v té naší ohoblované asi soudruhům vadila postava babičky, zcela jí vypustili. Od filmového zpracování jsem mnoho nečekala, postavy trochu okleštěné, záběry Alp nádherné, (31.01.2022)

Uz jsem hodnotila asi dve verze... kazda z nich byla krasna... protoze i predloha je krasna. Takova krasna klasika, rekla bych. Jen uplne nechapu proc se filmy, ktere byly krasne uz v minulosti, natáčejí znovu. Mne, jako divakovi nikdy neslo o technologie...ale o pribeh. Ale treba to ma nekdo jinak 😉 (31.12.2021)

Mnohokrát zfilmovaný příběh jsem shlédl v jedné z těchto verzí. Ani se moc nedivím, že si Heidi zamilovala toto prostředí. Příroda nádherná, Švýcaři navíc velmi dbají na to, aby si ji udrželi takovou stále, vzduch čistý, daleko od lidí. Pravda je, že ta dobrota srdcí je trochu jasně vyhraněna rozkolem venkov/město, ale zachránila to babička, která vlastně hlavní hrdince pomohla. Nejen staří lidé se zkrátka nemají vytrhávat z míst, kde zapustí kořeny, to je známá věc. (05.02.2024)

Jako kluk jsem chtěl být nejdřív lovec mamutů, později severoamerický prérijní Indoš a ještě později cestovatel časem anebo vesmírem, to podle toho, jaký druh knížek jsem momentálně četl. A být holkou, chtěl bych býval určitě být (aspoň nějaký čas) Heidi, děvčátkem z hor. Prostý a nadčasový příběh (z roku 1880!) plus nádherné alpské scenérie a světe div se, fungovalo to na mě ještě i teď. Naivní romantika, sentiment, nasládlá úsměvnost, infantilita i patos na naprosto snesitelných hodnotách. A údajně i vcelku věrné zpracování knižní předlohy, což ovšem nemůžu posoudit. Ale prohlašuju, že to byl jeden z nejlepších realistických dětských příběhů, jaký jsem kdy viděl (i když já tedy měl v dětství přece jenom radši tu fantastiku). Zásluhu na působivosti filmu mají i dobří a uvěřitelní herci. Misantropický dědek Bruno Ganz fajn, i malá Heidi, ale ještě víc než ona se mi líbila křehká Klara. Isabelle Ottmann mi celou dobu někoho strašně připomínala, snad nějakou herečku, ale zaboha si nevzpomenu kterou. / Po nesouhlasném přečtení některých zdejších canců zvyšuju na pět. +90%. (28.07.2019)