Réžia:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrajú:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
50-ročný Bohouš Fischer pracuje ako úradník vo firme, ktorá vyrába záchodové misy a inú zdravotnú keramiku. Úradnícka práca ho nebaví a k nezmyselnému vykazovaniu zbytočných hlásení pociťuje odpor. Chcel by sa venovať svojej manželke, deťom a zmysluplnej práci. Mašinéria socialistickej ekonomiky ho však "nemilosrdne" vynesie na post ekonomického námestníka, kde je nútený robiť ešte väčšie kompromisy než predtým. Zúčastňuje sa zbytočných stretnutí, na ktoré musí z titulu svojej funkcie získať peniaze z firemných fondov, alebo šarmantne rieši "pracovnú" nehodu dvoch zamestnancov, ktorí sa namiesto práce venovali ľúbostným hrám. V jeho súkromnom živote to nie je oveľa lepšie. Aby jeho dcéry dvojičky úspešne zvládli maturitu, Bohouš sa pokúsi zviesť ich učiteľku ruštiny. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (144)
„Bohouši, nezlehčuj to! Co si nevyděláme, to nám nikdo nedá!“ Tohle byla jedna z posledních výraznějších komedií, která mi v rámci přehledu čs. kinematografie 1945–1989 chyběla. Jsem rád, že jsem se k ní dostal až v době, kdy se už dokážu orientovat v kontextu doby i tehdejší filmové tvorby a užil jsem si tak Vážení přátelé, ano naplno i v druhé vrstvě v podobě (překvapivě!) hravé satiry na tehdejší pomalu upadající socialistický režim. Musím říct, že mě v některých těchto ohledech dost překvapil, nejvíc asi ta směšná oslavná báseň o míru (jak zasáhne i stožáry nebo doletí až do Antarktídy..), která zde ještě před převratem veřejně zparodovala něco, co se za minulého režimu s obrovskou vážností až patosem přednášelo běžně (a v níž Jaroslava Obermaierová zparodovala tak trochu i sebe samu a některé své dřívější umělecké aktivity :)). Překvapilo mě pak též, o jaký nadčasový film jde, s pominutím dobových reálií a vybraných detailů použitelný i na dnešní dobu. Klein a Pecháček vybrali do své satiry taky hrstku nadčasových témat a situací z domácího, školního i pracovního prostředí a skvěle spojili v nápaditý celek plný vtipných dialogů. Nechybí originální snové scény, spousta úderných hlášek a známí herci, z nichž mě nejvíc potěšila Jana Hlaváčová. Chvílemi jsem uvažoval dát plný počet, ale objevilo se i pár slabších míst a od oné autorské dvojice u mě zatím vede předchozí film Dobří holubi se vracejí. Ale určitě se i k tomuto filmu někdy rád vrátím. Apropo, nemáte někdo chuť na člověče, nezlob se? ;-) 80% ()
Na svou dobu velmi odvážný snímek, uvedený do kina v říjnu 1989. Asi už cenzor nebyl ve střehu. Ironický a přitom laskavý humor pana Lasici, který jako Bohouš Fischer pracuje v pozici referenta v podniku na výrobu záchodových mís. Tak moc by chtěl dělat něco užitečného a prospěšného (tedy ne že by wc mísy nebyly užitečné a prospěšné, kdo by taky chtěl chodit na turecký záchod :-)). Je otrávený zbytečnou administrativou, nesmyslným vykazováním nejrůznějších zbytečností a všudypřítomnými intrikami ale místo toho se stává ekonomickým ředitelem a je tak nucen dělat stále větší kompromisy… ale na harmoniku hraje hezky:-)) ()
Plno životních mouder, trefných hlášek a mužského pohledu na svět. Zda byl Bobo "down", těžko říct, spíš šuškající lidé kolem něho. Nebyl to pravý kariérista, i když příčky pracovního zařazení zdolával poměrně rychle, ale za cenu manipulace jeho pravého Já. Páni soudruzi mu mnoho nedarovali, pokud nebude po jejich, nebude mít dostatečné podmínky pro svůj koníček - kachlová kamna. Taková metafora, která i v dnešní době ba v jiné podobě, klepe na nejedny dveře. Milan Lasica hrál výborně, pln pokory a skromnosti. Jeho "dvojče", Július Satinský nebyl pozadu. Paní Hlaváčová zahrála velmi oduševnělou ženu. Jan Hrušínský byl srandovní. Tento film hodnotím jako zdařilý hlavně pro specifický český humor. ()
Vynikající M. Lasica ve skvělé československé satirické komedii o pracovnících v továrně na sanitární keramiku. Film popisuje předlistopadovou atmosféru z pohledu Ing. Bohumila Fischera povýšeného na náměstka ředitele. Ředitel podniku, znamenitý F. Řehák, postavil svou komiku na opakování naučených okřídlených frází, jež byly za totality běžné. Ve snímku vystupuje mnoho vedlejších postav, bohužel však některé z nich jsou nedotažené, pouze načrtnuté a hlavně nezábavné a postrádám u nich větší smysl (soused Z. Řehoř, bratr P. Zedníček, otec R. Hrušínský, milenec/tanečník V. Mareš). Za to mnoho postav se mi jeví mnohem výraznějšími a zábavnějšími (ministr J. Kodet, přítel J. Satinský, kolega J. Hrušínský, ruštinářka G. Wilhelmová). Po Dobří holubi se vracejí další výborný film od D. Kleina z období konce 80. let. ()
Víš o tom, že dvojčata chodí do školy bez podprsenky? Tady se tak přetápí, že se tu probouzí i mouchy. Svině. A Satinský jako obvoďák a jeho hláška, jak dostane někdo funkci, hned mu přestane stát. Tenhle film mám rád, protože je plný takových a podobných hlášek, navíc konec osmdesátek a konec socialismu tu valí naplno se vším, tak jak si to i já pamatuju, i když jsem si tenkrát ještě tahal za šulínka a nevěděl jsem proč. Akorát je to docela dlouhé a druhá půlka trochu ztrácí dech. 7/10 ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (7)
- Natáčení probíhalo v Rakovníku a místní továrně na výrobu dlaždic, která ve filmu představovala továrnu na sanitární keramiku. Několik scén bylo také pořízeno na zámečku Dřevíč u Nižbora, kde se o tři roky později usadil kancléř prezidenta republiky Karel Schwarzenberg. (rakovnik)
- Režisér Klein se po natočení filmu velice divil, že nemusel vystřihnout žádnou scénu. A to přesto, že Miroslav Štěpán volal řediteli Barrandova, aby film okamžitě stáhli. Ale v té době už ani on neměl dost sil, aby zákaz prosadil. (raininface)
- Natočeno podle stejnojmenného románu Ladislava Pecháčka z roku 1988. (skudiblik)
Reklama