Vážení přátelé, ano

Krize středního věku je mrcha. Nejednoho to dokonale rozleptá takovým způsobem, že si pak klade všelijaké otázky a tak nějak neví jak z toho všeho ven. Ví jen, že když v tom zůstane, zavalí ho to.  Někdo to rozdýchá, někdo odejde od nesnesitelné manželky a někdo udělá něco bláznivého. Mnou včera viděný film A Walk in the Woods není o ničem jiném. Zde to není zdolání Appalačské stezky, ale tvorba kachlových kamen co má hrdinovi pomoci utéci z nesnesitelné reality. Ta je navíc okořeněna koncem socialismu u nás, kdy už prakticky nefungovalo vůbec nic a režim mlel z posledního. Na schůzích se papouškovaly stály ty stejné mantry o efektivitě, zlepšování výkonů, ale jakmile si to tam všichni odseděli, šlo se zase dělat do podnikových a závodních kompostů, kde byl smrádek, ale teploučko. Vyrábělo se lecos ač trh o to zájem neměl a to ani ten socialistický v kvalitě spíše mizerné. Přesto jak ve filmu zazní podniky jely dál ač by dle ekonomických a tržních pravidel měly zkrachovat a každý z pracujících kupodivu dostával navzdory logice i ty své prémie. Skoro se divím, že film mohl vůbec vzniknout, protože se jistě točil mnohem dříve než v tom roce 1989. Je to hodně hořká komedie plná skvělých herců a skoro se divím nižšímu hodnocení filmu. Holt asi ne každý tu dobu zažil a navíc třeba ještě není ve věku  Bohouše, aby pochopil... Já jsem si to užil skvěle a tak dávám za 5 bidetů v barvě jarní zeleň pro arabský trh. * * * * * (12.12.2021)

V roku 1989 už bolo zrejme možné prísť aj s takouto protisystémovou satirou, ale vzhľadom na to, že išlo len o kritiku hierarchie nejakého hajzlového podniku a tvorcovia sa nedotýkali tých skutočných kádrov, tak zase až o toľko odvážne dielko nejde. Druhá vec je, že je stále veľmi zábavné a v súčasnosti, v dobe prerozdeľovania eurofondov získava ďalšie významy, respektíve vykazuje značnú dávku nadčasovosti. Lasica povie niekoľko vtipných bonmotov a dvojzmyslov a je len dobre, že ich počujeme z úst prvotriedneho komika. Jeho flegmaticko-pragmatická, ale stále ešte charakterná postava v kombinácii s jeho kukučom a hlasom sa radí medzi jeho najvydarenejšie v kariére. (27.03.2018)

Ač rozhodně nevykonávám tak vysokou funkci jako hlavní představitel, jsem se jako čerstvě "povýšený" ve filmu docela našel. Řešení banálních situací v práci, okolo zvláštní postavičky a nadřízení co si pletou pojmy-dojmy a jsou občas úplně mimo vaše chápaní a realitu. Inteligentní humor na úrovni s prvky satiry a příběh o ztrátě ideálů, skvělá kombinace. (15.01.2020)

"My sme kapitáni průmyslu. A my se nebudeme zabejvat pěti flaškama vodky. - Dvaceti, Evžene." O poměrech na sklonku socialismu v československém vydání podávají svědectví Dušan Klein, Ladislav Pecháček, Milan Lasica, Jana Hlaváčová, Julius Satinský a další. Skvělý scénář a herecké výkony, velmi hořký a suchý humor. Asi to nejlepší, co Klein natočil. "Dal bych si Člověče, nezlob se. - Víš, to je taková naše specialita. - Dietní? - Noo... - Uvař mu to." "Prosímtě, hraj, ta Spišáková řve jako kráva. - Jááá ti ho tam našroubuju, já ti ho tam dám... - No tak! - A čééérný muž pod bičem otrokáře žil..." Dodatek 20.7.2021: Některé věci se nemění bez ohledu na režim a čím déle piji z opojné studánky demokracie, tím víc mám chuť si zapět "Až do Antarktidy má píseň doletí" nebo něco podobně agitačního, třeba k oslavě akčního plánu Eurosojuzu na plnou elektrifikaci dopravy nebo k inkluzi školství. (22.03.2007)

Těžko se dnes hodnotí film, který se snaží s tím socialismem něco udělat. Ano, jednotlivé situace jsou i vtipné ("člověče, nezlob se u nás na krátko zdomácnělo), ale celkové pojetí snímku je z dnešního hlediska trochu mimo mísu. Prostě komunista stoupá "proti své vůli" vzhůru a my ostatní mu máme tleskat za to, že se na svět dívá trochu normálně. Každopádně film je ojedinělý tím, že je jedním z posledních komunistických a je tak trochu obrazem své doby. Lehké socialistické 3* (06.01.2010)