Československo,
1976, 85 min
Réžia:
Dušan KleinScenár:
Karel CopKamera:
Jiří StöhrHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Milan Riehs, Jaroslav Moučka, Václav Mareš, Svatopluk Matyáš, Eduard Cupák, Karolina Slunéčková, Marcela Martínková, Eva Hudečková, Jiří Hálek (viac)Obsahy(1)
Kriminálně - špionážní příběh, údajně inspirovaný motivy skutečných případů. 1963: západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt se kdysi jmenoval Šmíd a je ve skutečnosti zdatným pracovníkem zpravodajské služby. Pokouší se navázat kontakt s bývalými spolužáky z gymnázia v Kostelci... (oficiálny text distribútora)
Zaujímavosti (9)
- Součástí filmu je i TV pořad, kde spolužáci (až na jednoho) potvrzují slušnost spolužáka Šmída (Milan Riehs). V závěru pořadu je i rozhovor s autorem předlohy filmu Vyšší princip (1960) Janem Drdou. Jan Drda zde potvrzuje, že i jeho povídka má skutečnou předlohu. Ovšem film je točen v roce 1976 a Jan Drda zemřel v roce 1970, tedy 6 let před natočením filmu. (okindl)
- Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta. (Zany)
- Při natáčení exteriérových scén filmu (točena doba před 13 lety) nemuseli mít filmaři starosti, že by jim kazila záběry přítomnost novějších nedobových vozů. V roce 1976 bylo ještě naprosto běžné, že po ulicích jezdila auta stará 20 a více let. A ta západní velmi zřídka. (Scott67)
- Ve filmu se odkazuje na legendární film Vyšší princip (1960) od Jiřího Krejčíka. V jedné ze scén tento film právě běží v televizi a v jiné scéně je na něj odkazováno během televizní debaty. Oba filmy totiž společné téma a to udavačství a kolaboraci během druhé světové války. (Posheidon)
- Film se odehrává převážně v Náchodě, dále je možné spatřit halu Masarykova nádraží v Praze, nebo například pražské Holešovice, konkrétně Letenský tunel a prostor před budovou ministerstva vnitra v ulici Nad Štolou. (nezavisla)