Papírový dům (Netflix verze)

Tak žádná euforie se nekoná. Začátek sice sliboval dost nevšední seriálový zážitek, ale stejně jako mrda dalších souputníků, dojel na určitou šablonovitost a nezbytné seriálové klišé. Tam, kde by filmová podoba kopala jak mula, tam seriál nutně naráží na mantinely formy. Ačkoli je seriál prošpikován řadou dech beroucích zvratů, brzy vám dojde, že i ve zvratech časem můžete sledovat nápadnou předvídatelnost a umělé nastavování děje, aby bylo o čem točit. Co se nedá v žádném případě upřít, tak to casting - takhle sympatickou a osobitou skvadru by člověk pohledal a je vidět, že je Španělsko líhní nových a nadějných tváří světové kinematografie. Nicméně tak či onak, má slova o šablonovitosti dostávají reaálné kontury, když 3. řada seriálu prakticky kopíruje první dvě a z původně velmi nadějného projektu se stává možná neokoukaná položka v seriálových archivech, ale z mého pohledu rovněž značně přeceňovaná záležitost pro nenasytné hltače čehokoli na pokračování... (13.09.2020)

(Viděno kompletních 5 sérií) „A takhle sem poznala Profesora. Když sem mu mířila bouchačkou na koule. Na vztazích je dobrý to, že člověk zapomene, jak vlastně začaly.“ Oblíbit si prakticky jakékoliv z „měst“ je velmi jednoduché, a přestože vás některé z nich občas vytočí, každé (včetně Profesora) je perfektním dílem sestavy. Seriál není dokonalý, určité motivace, rozhodnutí a činy postav jsou méně uvěřitelné, protože tvůrci dávají prostor naplno vyniknout španělskému naturelu a protagonisté se občas nechávají unášet emocemi až příliš. Ale stále je Papírový dům napsán natolik chytře, originálně a napínavě (s tunou výborných zvratů), že mu tu „přecitlivělost“ snadno odpustíte, protože v současnosti patří jednoznačně k těm nejchytlavějším. Závěr 2. řady byl grandiózní a najednou začalo nové, podobné dobrodružství, které…bylo až překvapivě pořád kvalitní, ačkoliv míra zasahování citů do chování postav ještě vzrostla, pro někoho asi až přespříliš. Seriálový fenomén, který mě i přes řadu much dokázal vtáhnout a maximálně pobavit po celou svou dobu. (25.08.2019)

Na tento seriál jsem narazil úplnou náhodou. Španělskou tvorbu zrovna nevyhledávám. Hned mě to ale neskutečně chytlo, protože nápad je dost zajímavý. Co může být promakanějšího, než vyloupit tiskárnu peněz? No přece si natisknout vlastní. Tento tým tvořený převážně kriminálníky má jasný úkol a každý z nich má své určité poslání. Je to neuvěřitelně promakané a člověk se od toho nemůže odtrhnout. Netflix opět trefil do černého. I hudební motivy jsou skvěle zvolené. Je tam dost odkazů na různé známé filmy. První dvě série se zabývají loupení v tiskárně. Spoiler: Ne všechny postavy se dožijí konce. 3. a 4. série se odehrávají po určitém časovém skoku a zaměřují se na loupež zlata ve španělské národní bance. Plán je to mnohem složitější. Mají víc prostředků i lidí. Taky se jim to víc komplikuje. Bohužel to končí dost otevřeně. 5. série je tu a my jsme konečně na ve finále. Nakonec to vyřešili celkem hezky. Je to vážně nadupané. Ještě bych chtěl dodat, že seriál podobně jako Pozůstalí skvěle pracuje s emocemi a že jsou zde opravdu uvěřitelné. "Je to tu jak v nějaké tarantinovce!" (06.11.2019)

Námět na seriál o vykradení španělské královské mincovny nezní špatně, ale všechny ty negativní věci v samotném provedení se asi přehlížejí, protože jinak by Papírový dům nikdy nemohl mít tak vysoké hodnocení. Neustále se tam opakuje, že to není film, ale přesně tak to vypadá. Když divák při sledování zůstává jen na povrchu, dá se u toho dobře bavit. Jakmile se jde hlouběji, narazíte na nesmysly a divné chování postav, které by vyjmenovat znamenalo několikanásobně prodloužit tento komentář. Spousta věcí jen na efekt. Často zbytečné plýtvání časem. Snaha působit vážně a reálně zde moc nefunguje. Od vznikajících milostných vztahů, až po akční scény. Neustálé míření zbraní, kde všichni dopředu vědí, že nikdo na nikoho střílet nebude. Pak jsou tam ale naopak příšerně umělé scény, kde salvy kulek netrefí nic. Občas je ale potřeba někoho trefit. Je jedno z jaké zbraně a vzdálenosti se střílí a kam, scénáristé milují, když kulka zůstane v těle a musí se vyndat. Do toho postřelené nebo jinak zraněné osoby ovládne sexuální chtíč, lidé od policie včetně rukojmích přecházejí na stranu zločinců a dál budují kariéru zloděje. Nikoho nezajímá jak moc nevěrohodně to působí. Stejně tak nikoho nezajímá, jak bude působit, když třetí a hlavně čtvrtou sérii ovládne korektní gender svět a najednou už tam nejsou jen homosexuálové, ale rovnou i transsexuál a kampaň metoo. I přes to všechno není problém pustit další díl a vydržet až do konce. To je asi tak nejzásadnější pozitivní věc, kterou můžu zmínit. (06.12.2020)

"Plan znel: vyběhnout ven, zahodit peníze a zacit strilet na policii." (pani s panem vybehnou ven, zahodi peníze a zacnou strilet na policii. Policie palbu opetuje a jeden z nich je zasazen) "Ten plan jsem si prosla snad tricetkrat, ale Profesor nám nikdy neřekl, ze na nas budou strilet zpet!" Wot. Vzacny wtf preslap jinak desne promyslenyho heistu. 🤦‍♀️ (18.10.2019)