Kým nás svadba nerozdelí

Francouzské, vtipné, vážné, dramatické, debilní, zrychlené. Prostě pošukové jak Francouzi občas ve svých komediích bývají. Takovou svatbu jsem si nepřála a díky bohu ani neměla. Ale jako host jsem se docela bavila. Teda ne při proslovu ženicha. Ale kapesníčkem jsem mu zatočila. Bylo to dobré, odlehčené a milé. Let na balonu byl díky té hudbě trochu smutný, a vlastně celý film na mě působil trochu moc smutně a definitivně. ..si nějak protiřečím, raději toho nechám.. (18.11.2018)

Přesný obraz dnešní společnosti, v níž se specialisté pro suboptimální řešení ve všech oborech spolehlivě dopracují k tržnímu výsledku a všem zbývá jediné: přesvědčit sebe sama, že víc žádat ani nemohli. Příběh rozjitří samozřejmě nejvíce čekatelky na životní štěstí a jejich maminky, ale celkově se hlavně jedná o povedenou komedii s velkou porcí nápadů, snažících se ze situačních zmatků vytěžit i konverzačně. A to je nejcennější rovina filmu, která si mainstreamového diváka (a v neposlední řadě i vlastního marketéra či distributora) podmaňuje vyprávěním s nadhledem, nad kterým on sám v běžném životě ohrnuje nos. Vždyť i tou nejhnusnější postavou filmu (ve kterém se ale všem výborně obsazeným postavám dostane závěrečného vykoupení) je nakonec ten nejlíbeznější z nejoblíbenějších. (09.11.2017)

"Je to až kouzelné, kolik štěstí kolem Vás koluje." Svatby nesnáším, snažím se jim vyhýbat velkým obloukem, opravdovejch kamarádů mám míň než prstů na pravý noze a tak je mi poněkud záhadou, proč jsem se tolika svateb zúčastnil. Všechny byly úžasný a jedinečný, ale já jsem abstinent, takže si poměrně dobře pamatuju, že to bylo jinak. No nic. Na tuhle svatbu jsem vešel pouze z toho důvodu, že se tu slibovalo slušný využití Murphyho zákonů a ty já rád. Jenže ona to byla spíš vznešená otrava, kterou mi zpříjemnil jen kvalitně zamířenej ohňostroj a bezvadně letící ženich. Jinak trapas, nuda, vztahový trauma, trapas, nuda a hodní migranti. Prostě taková obyčejná svatba na zámku ze 17. století. (14.10.2021)

Pohled na svatbu z očí organizátorů svatebního cateringu je rozhodně skvělá myšlenka. Diky bohu, že se toho chopili francouzi, kteří z toho neudělali přeplácanou smršť gagů a dojemných happy endů, jako amíci. Skvělá pohodová a hlavně vtipná komedie. Doporučuji všem. ___ (ČSFD projekce, Bio Centrál, Hradec Králové) (02.01.2018)

V prvé řadě se za uspořádání projekce pro uživatele CSFD (obzvlášť v Hradci Králové) patří naší matičce filmovaté poděkovat. Takže díky. Tím spíše, pokud výsledné hodnocení zní: zadarmo vynikající, za takových 70, možná 80,- Kč ještě OK, za plnou tržní palbu už bych těch peněz litoval. Nutno říct, že řada mých spoludiváků zavítala do sálu už v lehce povznesené náladě (což by se v Cinestaru asi nestalo, ale Bio Centrál má velmi dobře vybavený bar s velmi slušnými cenami, a začátek projekce se tak nějak o 25 minut opozdil;)), a na nejednom místě filmu se řehtali jako kdyby viděli komedii desetiletí. Já jsem viděl film, který sice měl nesporné řemeslné kvality, a i obsahově se mohl pochlubit silnými momenty, ale na druhou stranu jich také nabídl dost v rovině naprostých klišé, z jiných potenciálně třaskavých výchozích pozic vůbec nic nevyvodil, a vše dovedl k povinnému "happy endu", který jaksi díky tomu, že si nevěsta bere vrcholně nesympatického a osobnostně navýsost ubohého snoba (což se v průběhu děje opakovaně zdůrazňuje), happy endem být nemůže. Kromě hlavní postavy (skvělý Jean-Pierre Bacri jako distingovaná a násilí prostá verze Basila Fawltyho) a jeho povinně ebenové temperamentní (čti jak dlaždič sprosté) zástupkyně nikdo nezaznamená žádný vnitřní posun, ač jde o vlastně dost smutné postavy. Nemalou porci humoru obstarávají moderní komunikační technologie (část jste viděli v traileru), ale je to humor téměř v rovině setkání rodiny Škopkových s počítačem ve Slunci, Senu... K tomu si připočtěte archetypy věčně vysmátých připitomělých imigrantů snědé pleti, připojte "povinné" vyklácení upjaté paničky, a máte celkem vzato typickou "letní" či "oddechovou" komedii, která se díky jménům svých tvůrců uplatní jako půlnoční projekce na různých festivalech, aby si diváci odpočali od všemožných drásavých existenciálních dramat a formálních experimentů. Řečeno kvalitativně o oktávu níže posunutými slovy klasika: "Nebylo to špatný, ale že bych to musel vidět dvakrát...". 70%, ale jak jsem říkal na úvod, jen pokud Vás to nebude stát víc jak 70,- Kč:) (12.11.2017)