Tiene a hmla

Všestranně pojatý snímek s tradičními vychytávkami ve scénáři, jak už jsme u Woodyho zvyklí. Chytře zrežírovaný spletitý příběh a skvělá sešlost hereckých hvězd. Bohužel onu zábavu zřejmě schovaly nějaké stíny, nebo jí zahalila ta prašivá mlha, protože i přes relativně krátkou stopáž se mi podařilo dvakrát zavítat do říše snů. Má alergie na nudu nebyla bohužel ještě vyléčena, proto nemohu jít s hodnocením výš. (11.11.2014)

Roztržitý střízlík vrací úder v tak trochu zastřeném viktoriánském hororu (expresionisticky nepřirozené svícení a kulisy), tak trochu absurdní černohumorné taškařici (Woodyho bloudění ulicemi se satirickými vzruchy) a tak trochu existencionalistickém dramatu (prvky filmu noir a pídění se po smyslu bytí ve formě kladených otázek a nacházených, nikoliv však směrodatných odpovědí), které zjevně přiznává inspiraci u Franze K. a jeho znepokojivých děl. Opět výborný, byť lehce metafyzicky neurčitý a symbolický počin směřující dovnitř, kde význam husté mlhy a spletitosti temného města, podtržené skvělou černobílou fotografií, nekončí v prvním plánu. 4,5* (25.01.2009)

Městem chodí vrah, domobrana beroucí spravedlnost do ruky a s heslem "kdo nejde s námi, jde proti nám" zabuší u vyklepaného úředníčka, který se, aby nebylo zle, pustí též do boje se "stíny a mlhou" a my sledujeme černobílou noc, která předčí jeho nejhorší noční můru, přičemž navštívíme i nevěstinec plný celebrit, cirkus s jeho bizarnostmi, kostel s odloženým miminem...... to vše v křivolakých uličkách, kde může číhat cokoli. Atmosférou i obsahem tohoto filmu se Woody tentokrát odklonil od intelektuálských konverzaček, ale i tady je to opět výborná zábava. (22.09.2005)

Woody Allen opět zaexperimentoval a tentokráte své filosofické myšlenky o smyslu života narouboval na estetiku černobílých expresionistických filmů. Stíny a mlha jsou dalším důvodem proč tohoto génia obdivovat. Stejně jako i v ostatních jeho snímcích i zde leží těžiště na posmuntělě vtipném scénáři a spontánních hereckých výkonech. Ty jsou zde navíc v některých momentech zesíleny prací s kamerou. Obzvlášť z rozhovorů v bordelu se díky tomuto přístupu stává lahůdka. Ve filmu nechybí typický allenovský humor a tentokráte mě potěšilo, že i přes veškeré to životní zoufalství je filmy o něco málo optimističtější než jsem zvyklý. (19.06.2012)

Velmi zajímavý zážitek - ne že by tohle byla moje oblíbená Allenova tvář, ale stejně jsem si to velmi užil. Směsice inspirací, občas mi to připadalo jako současná poklona velkým Woodyho oblíbencům - Fellinimu, Bergmanovi, Langovi a Kafkovi, atmosféra je opravdu úžasná, u scény honičky vraha a patologa mi po zadech skutečně běhal mráz! Výborné vedlejší role Fosterové a Cusacka, roztomilá Mia Farrow, bezchybný Malkovich, potěšila i Madonna. Sečteno, podrtženo - po všech stránkách zdařilý počin, který opět dokázal, že Allen není jen výborný komik a scénárista, ale taky zatraceně dobrý režisér. (11.07.2009)