Castlevania

Použitelná adaptace Dracula's Curse, pro mne překvapivě i po stránce kresby; atmosférou a stylem vychází silně z artworků Ayami Kojimy, takže po strašně dlouhé době 'vážný' západní animovaný seriál, na nějž jsem schopná koukat bez vtíravých myšlenek na Savo v očích. Děj je svižný a příjemně krvavý, pár scén vyloženě roztomilých (kostel ve čtvrtém díle pravítkuje mocně), práce s klišé taky ujde a Trevor (tak nějak všichni Belmontové) i Sypha mě štvali vždycky, s tím jsem smířena. Za Alucardovu závěrečnou BT šermovačku zaokrouhluji na 4* a doufám, že pokračování bude. (25.06.2018)

Dosti slušná středověká upířina v anime stylu, kterou si pro sebe krade Belmont. Seriál má cosi do sebe, je originální, má spoustu zajímavých postav a hromadu příběhových linek, akce je místy vážně dobrá. Mě, ač bych se fanouškem anime rozhodně nenazval, seriál bavil a přestože né všechno mi sedělo, tak celkově jsem spokojený. (04.02.2023)

Adaptace videoherní Castlevanie se nakonec dočkala čtyř sérií, kdy první je takovým prologem, druhá adaptací třetí hry a další dvě podivným mišmašem, které čerpají z prvků, které série nabízí. Za věrohodné zpracování to tedy označit úplně nelze. Bohužel je to Netflix, takže došlo k naplňování všemožných kvót, kdy tu nemáme pouze postavy ze středověkého Valašska, ale přivandrovali nám tam také arabi, černoši, Japonci a další Drákulovi služebníci z naprosto všech koutů světa. Skutečně specifickou atmosféru jsem cítil v první řadě, pak to ale postupně upadalo. Občas se nějaký zajímavý díl objevil, ale jako celek si myslím, že za to seriál nestojí. Smrtí Drákuly tedy příběh vlastně i mohl skončit, zbytek je natahovaná nuda, podobně jako tomu bylo třeba u anime Death Note, kdy také jednoho antagonistu potom akorát nahradil jiný. Na zabití večerů je to ale celkem slušné. Hodnocení: 65 % (02.09.2023)

Samo o sobě to (zatím) nefunguje, ale čistě jako ukecaný navnazující prolog před první regulérní kapitolou to obstojí veskrze solidně. Značce to ostudu nedělá, vizuální stylizace padne jak ulitá (škoda jen, že hudební motivy to nepřevzalo z her) a základy to pokládá dostatečně kvalitně, aby se na nich daly v budoucnu vystavět velké věci. Tak snad se to zadaří, ale Warrenu Ellisovi věřím. | S1: 3/5 | (10.07.2017)

Démon:"Lies? In your house of God? No wonder He has abandoned you. But we love you. We couldn't be here without you. Let me... kiss you." Už první minuty seriálu si mě zaháčkovaly - krásná animace, brutální stylizované výjevy (lebky, střeva, rozpůlené děti, potoky krve a tak), zajímavé postavy. Drákula už dlouho nebyl takhle zajímavý - ultramocné monstrum ovládající temnou magii a zároveň muž, jehož motivaci chápeme. A tleskám Grahamu McTavishovi za to, jak skvěle ho nadaboval (slyšíte každou emoci) a dal mu trochu znepokojivě nelidský, ale stále sexy hlas. Tvůrci si očividně půjčovali z Drákuly s Garym Oldmanem a já jim to nezazlívám. Na straně hodných máme cynického lovce monster Trevora Belmonta (skvělý hlas Richarda Armitage), polovičního upíra Alucarda (což je Dracula napsáno naopak, haha) a čarodějku Syphu, která je oba sekýruje. Tahle sestava se mi opravdu líbí. V první krátké sérii je vidíme dát se dohromady, v druhé už se jde natvrdo proti Drákulovi a jeho bandě upírů. Po první jsem chtěla víc, u druhé mi nepřišlo úplně zvládnuté tempo (hodně se mluví, hodná parta vlastně za osm dílů nic moc nestihne udělat a jejich postavy nejsou moc rozvinuté). Zkrátka to chtělo lepšího dramaturga, aby se seriál poskládal do lepšího celku. I tak je tohle jeden z nejpříjemnějších zážitků roku a těším se, co tvůrci předvedou příště. (29.12.2018)