Castlevania

Adaptace videoherní Castlevanie se nakonec dočkala čtyř sérií, kdy první je takovým prologem, druhá adaptací třetí hry a další dvě podivným mišmašem, které čerpají z prvků, které série nabízí. Za věrohodné zpracování to tedy označit úplně nelze. Bohužel je to Netflix, takže došlo k naplňování všemožných kvót, kdy tu nemáme pouze postavy ze středověkého Valašska, ale přivandrovali nám tam také arabi, černoši, Japonci a další Drákulovi služebníci z naprosto všech koutů světa. Skutečně specifickou atmosféru jsem cítil v první řadě, pak to ale postupně upadalo. Občas se nějaký zajímavý díl objevil, ale jako celek si myslím, že za to seriál nestojí. Smrtí Drákuly tedy příběh vlastně i mohl skončit, zbytek je natahovaná nuda, podobně jako tomu bylo třeba u anime Death Note, kdy také jednoho antagonistu potom akorát nahradil jiný. Na zabití večerů je to ale celkem slušné. Hodnocení: 65 % (02.09.2023)

Anime,anime,anime,anime. V posledních letech na mě tohle slovo útočilo častěji, než sexuální stížnosti na Dominika Feriho za poslední dva týdny. K anime, jsem měl vždy takový, řekněme střídmý vztah - nenadával jsem na něj, ale jeho zarytý fanoušek jsem nebyl. Má bývalá přítelkyne byla weeb a občas mě nutila se s ní zavřít do pokoje a koukat na anime, přičemž jsem se u toho cítil jako když táta Fritzl, zavřel Anču do sklepa, jestli mě chápeš. Dával jsem tomuto žánru opakovaně příležitost si mě získat - viděl jsem Death Note a jako jediné anime jsem ho dokoukal (je to super, doporučuju i ne-anime lidem), viděl jsem Cowboye Beebopa (je to fajn, ale neuchvátilo mě to) a pak samozřejmě Full Metal Alchemist a Attack on Titan, u kterých jsem zjistil, proč mě takové to klasické japonské anime nikdy nebude bavit. Sere mě například, jak hlavní postavy zvětšují proporce své hlavy, když má být zvýrazněna jejich emoce a kolem hlav jim ještě lítají otazníky a vykříčníky, navíc nesnáším když 12 letý hlavní hrdina řve osudové hlášky, které jsou ve výsledku spíš dosti cringe, navíc u toho neustále řve jako by mu někdo rval koště do řiti násadou napřed. Asi to vyzní dost jako hate, ale asi jsem se prostě mentálně nezastavil na cca 15ti letech, takže si anime obecně nemůžu užít naplno, líp to říct nejde. Castlevania je ale opravdu výjimka z pravidla, hrozně jsem si to užil. Viděl jsem zatím teda jenom první dvě sérky, ale je to pořádně chlapácké fantasy tak jak to mám rád. Ten vizuál je fakt brutální, Valašsko na mě zapůsobilo hned v prvním díle. Belmont i jeho kámoši jsou vůči svému okolí hrozně sypmatičtí. Nejdůležitější ale je , že je to kvalitně udělané animované řemeslo. Pár háčků to má, avšak nemůžu je zde vypsat, bez spoilerů. Děkuji nezmiňovanému uživateli za doporučení. Podívám se na další série? Určitě ano. Podívám se na další anime? Určitě ne. EDIT: Podíval jsem se po třech měsících na třetí sérii a je to hrozná vata...navíc i to finále je nic moc. Jestli jsem měl malou motivaci kouknout na třetí sérii, tak na čtvrtou nemám snad žádnou lol. (31.05.2021)

Démon:"Lies? In your house of God? No wonder He has abandoned you. But we love you. We couldn't be here without you. Let me... kiss you." Už první minuty seriálu si mě zaháčkovaly - krásná animace, brutální stylizované výjevy (lebky, střeva, rozpůlené děti, potoky krve a tak), zajímavé postavy. Drákula už dlouho nebyl takhle zajímavý - ultramocné monstrum ovládající temnou magii a zároveň muž, jehož motivaci chápeme. A tleskám Grahamu McTavishovi za to, jak skvěle ho nadaboval (slyšíte každou emoci) a dal mu trochu znepokojivě nelidský, ale stále sexy hlas. Tvůrci si očividně půjčovali z Drákuly s Garym Oldmanem a já jim to nezazlívám. Na straně hodných máme cynického lovce monster Trevora Belmonta (skvělý hlas Richarda Armitage), polovičního upíra Alucarda (což je Dracula napsáno naopak, haha) a čarodějku Syphu, která je oba sekýruje. Tahle sestava se mi opravdu líbí. V první krátké sérii je vidíme dát se dohromady, v druhé už se jde natvrdo proti Drákulovi a jeho bandě upírů. Po první jsem chtěla víc, u druhé mi nepřišlo úplně zvládnuté tempo (hodně se mluví, hodná parta vlastně za osm dílů nic moc nestihne udělat a jejich postavy nejsou moc rozvinuté). Zkrátka to chtělo lepšího dramaturga, aby se seriál poskládal do lepšího celku. I tak je tohle jeden z nejpříjemnějších zážitků roku a těším se, co tvůrci předvedou příště. (29.12.2018)

Samo o sobě to (zatím) nefunguje, ale čistě jako ukecaný navnazující prolog před první regulérní kapitolou to obstojí veskrze solidně. Značce to ostudu nedělá, vizuální stylizace padne jak ulitá (škoda jen, že hudební motivy to nepřevzalo z her) a základy to pokládá dostatečně kvalitně, aby se na nich daly v budoucnu vystavět velké věci. Tak snad se to zadaří, ale Warrenu Ellisovi věřím. | S1: 3/5 | (10.07.2017)

Zatímco první série byla jen takové naťuknutí, jestli tohle zaujme někoho i mimo Japonsko, tak dalšími sériemi se z Castlevanie stává regulérní pecka, která baví dějem i vizuálem. Postavy jsou rozličné a zajímavé, postupné budování světa a mytologie vtáhne a člověk se nemůže dočkat dalšího dílu. První dvě série tvoří relativně uzavřenou kapitolu a třetí naopak velmi pěkně načíná další. Přibylo postav i dílů, takže se jde více do hloubky a baví to čím dál více. Castlevanie byla v herním světě velkým pojmem, ale v dnešní době je tato série úplně mrtvá a vcelku zapomenutá, takže je fajn se do tohoto zajímavého světa ponořit skrze povedený seriál. Přestože anime nemám rád, tak toto mě skutečně nadchlo a těším se na další série. Čtvrtá a poslední série neudělala zbytku ostudu a jedná se povedené zakončení celého seriálu. Jsem rád, že se to neroztahalo a udrželo si to potřebnou kvalitu. Má to začátek, prostředek i konec, navíc to i celé skvěle vypadá. Rozumná délka z toho dělá jasnou volbu pro všechny fanoušky anime a dobrého fantasy. (15.04.2020)