13 hodín: Tajní vojaci v Bengázi

Tohle se Michaelu Bayovi vážně povedlo. Vrací se ke stylu svých starých filmů. Za levno natočený film s neznámými herci, ale přesto kvalitní. Celé je to dost reálně pojaté a máte pocit, jako byste tam skutečně s těmi vojáky byli. Akce je tam víc než dost. A tato parta vojáků to v nehostinné Libyi vůbec nemá jednoduché. Čeká na ně jedna past za druhou. Přece jen se toho ale nebojí a vydávají se vstříc nebezpečí. Akční scény jsou opravdu povedené. Chtělo by to víc takových filmů. Neměli to tam tehdy vůbec jednoduché. "Žádáme okamžitou leteckou podporu!" (16.06.2016)

"Je tu vedro jako v prdeli a nerozeznáš ty dobrý od zlejch." Tak s tím já problémy nemám. Dobří jsou domácí Libyjci a zlí jsou američtí vetřelci. Kdyby totiž nerozpoutali občanskou válku v Libyi, tak by si obyvatelstvo dál žilo své poklidné životy, ropa by neproudila za hubičku do USA, ekonomičtí migranti by se nevydávali z Afriky do Evropy a američtí režiséři by neměli o čem točit hrdinské filmy. Přesto mi byli vousáči z GRS celkem sympatičtí a v boji s ozbrojenými Alibaby jsem jim snad dokázal chvílemi i fandit, ale ty nekonečné přestřelky a slzavé vzpomínky na rodinu mne občas donutily k vyjádření odborného názoru formou erudovaného zívnutí. (15.06.2016)

Míša nakoukal Black Hawk Down a shlídnul se v Bournovi a chtěl si natočit něco vlastního. kdyby jen okopíroval Jestřába, tak je z toho motherfuckerbadass masakr, ale to Míša ne.. prostě tam musí šroubovat svědomí Ameriky, hodinu keců navíc, velké emoce chlapáků a nakonec se to málem rozpadne. I tak jeden z nejzajímavějších vojenských kousků poslední dvacetiletky. (10.08.2022)

Film vás letem světem provede libyjskými reáliemi posledních let v honosném nadpisu "podle skutečné události", načež se hned vrhnete mezi testosteronové chlapce, kteří mají připravené pro nepřítele tvrdé bicepse, pro rodinu měkké srdíčko (a pro sebe tvrdé penisy). Děj se snaží působit komplexně, ale díky extrémnímu zjednodušení se mu to vůbec nedaří. Jednou jsme v akci, pak brečíme na skypu s rodinkou, pak máme hrdinské řeči o záchraně amerických životů a nakonec se z toho patosu zblejeme od hlavy až k patě. V takto rozkouskovaném syžetu (ha!) nemáte moc šanci se s postavami ztotožnit. Akční scény jsou taktéž neosobní (což by se dalo přežit) a trochu chaotické (těžko odhadnout, kdo je vlastně v prdeli). Něco mi říká, že to celkem nebylo tak špatné a že bych tu třetí hvězdu měl z milosti dát, ale vlastně ani nevím proč... 5/10 (05.06.2016)

Z mistra Baye se stal totální šulin. Odporná propagandistická lež. Ničím jiným tento snímek není. Za pochvalu stojí vyloženě jen speciální efekty a akce, kvůli které se na film každý kouká, ale ani ta akce není nějaký extrémně úžasným zázrakem. Úvodních 40 minut je 40 nejulhanějších minut, které jsem za hodně dlouhou dobu viděl. Už ty úvodní žvásty, co si Bay troufl napsat do titulek, jsou hodně silným kafíčkem a ustojí je jen ti úplně duševně nejomezenější diváci a divačky. Fujtajb!. Celá zápletka stojí za tím, že si "nejmírumilovnější" USA, šířící ve světě mír a lásku, postaví v centru Libye "diplomatickou" základnu (NIKOLI AMBASÁDU), kde se plánují protilibyjské operace. Je to zhruba totéž, jako by si jednotky ISIS postavily vedle Bílého domu teroristický areál. Samozřejmě, že tak rozsáhlý komplex je trnem v oku každého rozumného Libyjce. Kdo by se cítil příjemně, kdyby se k němu nastěhoval nepřítel. Dalším hnusem jsou ty všudepřítomné patriotistické žvásty, které mi rvaly uši. Vůbec tím nejtrapnějším bylo na celém snímku sledovat asi 20 minutové rozhovory všech zúčastněných vojáků s rodinami. Samozřejmě, úplně každý měl manželku a minimálně 2 malé děti, aby v očích všech diváků vypadali jako ti nejvíc hrdinští tatínkové, kteří dělají ze světa lepší místo. Sem tam mrkla na diváka odporná reklama, třeba když se jela jedna těhotná manželka s dětmi občerstvit do McDrivu. To bylo opravdu kouzelné! Samozřejmě, že po dojemných hovorech nemohlo následovat nic jiného než boj tatínků proti odporným teroristům, kteří bránili svoji vlast před invazí nepřítele. Bez amerických píčovin se dnes již neobejde téměř žádný americký film. Tady to ovšem blilo do očí od první minuty a prezentované lži u filmu, který se honosí tím, že je "based on true story", to opravdu nebylo v mých silách přehlédnout. Film určený výhradně pravidelným návštěvníkům nějakého lobotomického ústavu. Závěr potom byla trapárna toho nejvyššího kalibru. Pokud se kouknete zhruba od 45. minuty, tak se to v rámci možností přežít dá. Bohužel jako celek je to odpad nejhrubšího zrna. (05.06.2016)