Šok

Vynikajúci mysteriózny horor a viac než len dôstojná Bavova rozlúčka. Tento horor je ako nepríjemný tak aj desivý, je tu množstvo scén, pri ktorých divákovi "hrkne", či už hnusom alebo desom. Od začiatku sa tu buduje skvelá mysteriózna atmosféra za podpory výbornej práce so svetlom a tieňom. Herečka tu podala jeden famózny výkon, hádam aj porovnateľný s Isabelle Adjani vo filme Possession (1981). Jediná vec, čo mi troška vadila bola sprievodná hudobná zložka, myslím typickú hudbu v talianskych filmoch toho obdobia (mám ju radšej v gialle). Našťastie Bava od nej v kľúčových okamihoch upustil a vsadil na osvedčenú "škrípavú a dunivú" kartu. Hororovým fanúšikom by tento horor určite nemal ujsť. 85/100 (17.02.2015)

Divácky pomerne náročný, posledný film Maria Bavu. Príbeh začína vcelku nenápadne, len postupne sa začína diať čosi zvláštne, čosi, čo prerastie až do vcelku krvavého, nepredvídateľného finále. Nie je to film pre každého, soundtrack je miestami až kakofonický a Bava to divákovy nijak neuľahčuje, veľký dôraz je kladený na symboliku a nikdy nie je jasné, čo sú predstavy a čo skutočnosť. Technické spracovanie je samozrejme na úrovni, pri takomto psychologicky ladenom horrore by to samozrejme inak ani nešlo, a popri všadeprítomnej psychedelike je príbeh skvelý a dáva zmysel, aj keď sa dá vysvetliť viacerími spôsobmi. Daria Nicolodi tu podala jeden z najlepších hereckých výkonov svojej kariéry. Dospelá, nezabudnuteľná klasika. (25.01.2007)

Ne, ani napotřetí mě opěvovanej Bava neuhranul. Je pravda, že má občas dobrý momenty, chytrý záběry a hezky gradující finiše, ale jím formovaná atmosféra mě prostě neoslovuje. A když se k tomu přidá pár směšně teatrálních hereckejch výstupů a totálně nevhodně zvolenej hudební doprovod, je to zkrátka slabota. (04.09.2021)

Kombinace sedmdesátkové Itálie, posledního filmu Maria Bavy, psychologické duchařiny, skvělých herců, výborné kamery, opravdu děsivého malého kluka (s výborným šišlavým českým dabingem), naprosto skvělého hereckého výkonu nádherné Darii Nicolodi a hlavně posledních ultra psycho dvaceti minut mě dokázalo pohltit a uchvátit, jak už dlouho žádný film. Nicolodi svým hereckým umem, vytřeštěnýma očima a trhavými pohyby dokázala, že jsem se zcela vcítil do její postavy a skoro prožíval to, co ona. Zajímavá kamera, skvělá hudba. Naposled mě takhle vyděsil Session 9, Shock to ale na rozdíl od něj dokázal po celý film. Ty dvě zcela nečekané lekačky (jedna hned v úvodních minutách filmu) mě totálně rozsekaly a bylo jediné štěstí, že jsem byl na záchodě, než jsem si ten film pouštěl, jinak by bylo bláto na hřišti. Dariu Nicolodi jsem měl rád, po tomhle filmu ji miluju. 4,5*. (19.02.2011)

Štýlová rozlúčka Maria Bavu s hororovým žánrom. Shock je typickou haunted house duchárinou, do ktorej maestro zakomponoval aj niektoré, v tej dobe ešte nie úplne štandardné prvky, ako je napríklad dieťa posadnuté duchom či isté opatrné náznaky gore, ktoré sú možno akousi predzvesťou blížiacej sa brutálnej makabróznej éry talianskej hororovej kinematografie. Film má síce trochu pomalší rozjazd, záverečná divoká polhodinka je však dostatočnou kompenzáciou za tieto zdĺhavejšie okamihy... (15.06.2011)