Šok

Mario Bava se měl u svého posledního filmu snažit trochu víc. Šok docela postrádá atmosféru a dějový spád je dost pomalý. Hlavní role Darii Nicolodiové byla skvělá, ale snímek to moc nezachránilo. Docela průměrná duchařina, která ve své době možná něco znamenala, ale z dnešního pohledu mi nepřijde příliš zajímavá. Navíc ten konec, to je teda věc. PS. Scény s pianem ale za něco stojí! (26.11.2011)

Pekne komorne ladený duchársky horor,ktorý za tie roky to čo zo svojej strašidelnosti postrácal ale aj tak na rok vzniku tam bolo viacero atmosferických vychytávok.Film stavia na D.Nicolodi tá v každom filme čo som s ňou videl bola vynikajúca a tu to nebolo ináč.Hudba bola silnou súčasťou tohoto filmu a postarala sa viac krát o silno mrazivý efekt. Ťažko sa mi to hovorí a to hlavne preto,že mám rád deti ale tu mi ten malí satan liezol pekne na nervy a sympatický mi tiež dva krát nebol.Remeselne veľmi dobre odvedená robota.Aj keď od Bavu mam radšej gotiku alebo gialla aj ducharčinu vedel točiť. (21.03.2015)

Ďalší z dôkazov ukazujúcich, že z hovna sa bič upliesť dá. Stačí k tomu jeden dom s neporiadkom v pivnici, socha dlane z porcelánu, pár hercov a hojdačka na strome. Plus režijný talent a originálny nápad podporený víziou znepokojujúcej atmosféry. Z mála vstupov sa podarilo vydestilovať napínavý film o vzťahoch v jednej rodine, kde skoro nič nie je tak, ako sa javí. Nechýba podarený záver. Ten z predchádzajúceho deja nedokáže odhadnúť takmer nik. Prezradím len, že je v znamení sovietskych filmov, končiacich žiarivými úsmevmi detí, chránených milujúcimi rodičmi. A tak to má byť, nie? Veď kto je pokračovateľom nášho celoživotného úsilia, odkazom do budúcnosti? Predsa naše deti! Poznámka: Chlapec z filmu čímsi pripomína malého Jirku Olivu zo seriálu My všichni školou povinní, len mal o dosť viac vykazený chrup. Tu ale nemiešal dúhové mydlo ako darček pre pani učiteľku zo zvyšočkov použitých mydiel, no venoval sa napríklad maľovaniu desivých výjavov z minulosti matky a odrezávaniu hláv fotke či bábike. (08.04.2015)

Opravdu děsivý horor, v němž se rodinka nastěhuje do rodinného sídla, které ukrývá strašlivé tajemství. Malý synek chce nejdříve svou maminku opíchat, když jí sleduje nahou ve sprše a bere jí kalhotky, ale pak si to asi rozmyslí a místo toho se jí rozhodne zabít. Matka začíná šílet jak ze syna, tak ze snů a představ, jež se zdají být až příliš skutečné... Poslední horor Maria Bavy mě překvapil skvělou atmosférou a několika šokantními scénami (skříň, co zabarikáduje hrdince dveře od pokoje), u kterých se mi málem zastavilo srdce. Děsivost podpořila výborná a skvěle padnoucí hudba a samozřejmě Daria Nicolodi, jež matku na pokraji nervového zhroucení zahrála naprosto přesvědčivě; maximální nasazení a strhující výkon! (26.06.2010)

Vyloženě „šok“ se v mém případě nekonal, ale překvapení určitě ano. ​Tento film má nesmírně precizní výstavbu scén, kde se hororové momenty takřka pravidelně střídají s tradičním rodinným příběhem. Náběhy do surrealistických či hororových výjevů splývají s realitou a během jejich dění jen stěží odhadnete, jaký má jejich přítomnost význam. Až do samotného vyvrcholení tohoto neobvyklého mysteriózního kousku vás Mario Bava nechává na pochybách, zda sledujete opravdový horor o nadpřirozených silách nebo spíše psychologické drama z rodinného prostředí plné nočních můr, strašidelných snů i šíleného chování syna i matky pod vlivem následků tragické situace. Na to, že jde o nízkorozpočtový snímek na poli hororu, s výpravou spíše televizní, vnímám tuto velice nápaditou práci se žánrem teprve jako velké překvapení, stejně tak výrazné rozpracování psychologie postav nebo povedené herecké výkony hlavních protagonistů. Atmosféra i hororové scény byly občas na můj vkus možná více hnusné, než děsivé, ale vzhledem na tu pohltivou sílu, kterou se tvůrcům v tak skromných podmínkách podařilo vytvořit s neustále stoupající tendencí, nemám ve výsledku moc výhrad. Problém mám zejména se samotným tématem satanismu, které mě jakkoliv míjí a chybí mi zde v něm jakýkoliv hlubší přesah nebo přínos. A když už, 4 hvězdičky mám mezi horory s dítětem posledným ďáblem obsazené pro Exorcistu z roku 1973 a černobílá Neviňátka, oba na mě zapůsobily určitě o něco víc. I pan režisér má pro mě na kontě něco lepšího, byť za tuto labutí píseň se stydět Bava rozhodně také nemusí. 65% (30.04.2021)