Korunný princ

Na to, že se jedná o českou pohádku, tak musím uznat, že se celkem povedla. Po dlouhé době se objevila na Vánoce pohádka, která se zkrátka a dobře povedla. Příběh je pěkný, žádný stupidní jako tomu bylo předešlé roky, hlavní herci jsou sympatičtí, nechybí padouch, kouzla, drak a dobrý konec. Se staršími pohádkami se to nedá srovnávat, ale za poslední roky jedna z nejlepších pohádek. (25.12.2015)

Průměrná ale rozhodně ne špatná štědrovečerní podívaná, která je podle mě oproti loňské Princezně a písaři i určitý posun vzhůru. Mnohem vtipnější, což oceňuji, ale občas to bylo přece jen až moc "ůlet". Sympatické obsazení tu hodně pomáhá a příběh je taky dobrý, mohlo to možná být kratší. A ani triky (hlavně drak) nevyšli tak špatně, jak bych se bál. (24.12.2015)

"Připíjet si tahle u Zapovězeného lesa.. To bude nezapomenutelný zážitek !!" - "To bych netvrdil !!" ;) No, to jsem z toho Janák !! Totiž Janek !! ;) A pak že nemáme kvalitního scénáristu !! Tak touhle luxusní, rozuměj svižnou a vtipuplnou - Jistě nejde o nic bezchybného, navíc režisérův rukopis je velmi čitelný, ale i tak se tu dost šikovně balancuje na hraně té typické přehrávané, ovšem spíš překvapivě na té správné straně.. - a inteligentní žánrovou hříčkou, která silně asociuje Příběh rytíře, u mě talent Petr Hudský hodně silně zabodoval.. (Zvláště mě zaujalo opravdu důsledné využití motivu lektvaru zapomnění i užití running joku..) V krátké době dokonce už podruhé.. Janák, který už dávno rezignoval na nějakou serióznost, což v tomto případě platí za rozhodující funkční element snímku, nakonec nebude úplně marný režisér, ty akční pasáže mu velmi sluší, a až nečekaný cit pro grotesku nezapře, ale ono když jeden dostane do rukou pořádný skript, hned to vypadá jinak, že ?! (24.12.2015)

Když už jsem začínal mít pocit, že s českou pohádkou je definitivně konec, dorazil Korunní princ a s ním kapka naděje, že by nemuselo být tak zle. Konečně po dlouhé době zase jedna povedná. Pohádková, úsměvná a konečně i lidsky milá pohádka, která vypadá přesně tak by pohádka vypadat měla. Nechyběla romantika, humor, ani napětí. Až na Hádka nikdo křečovitě nepřehrával, Gandalf Abrahám pobavil, Patrik Děrgel několikrát rozesmál, stejně jako zápletka s lahví, která je vždy po ruce, aby děj zkomplikovala. Animovaný úvod vyvolal v paměti ozvěnu klasických zemanových pohádek kombinovaných se vzpomínkou na Harryho relikvie smrti, nechyběl slušný rytířský turnaj evokující Příběh rytíře, a hudba potěšila, přestože občas byla velkolepější než celá pohádka. (31.12.2016)

Za devatero lány řepky a devatero lesy napadenými kůrovcem bylo nebylo (tady bohužel bylo) jedno království. Víc než zhrzený čaroděj, nenažraný drak či králův syn s nekalými úmysly to království trápily projevy demence.. Děrgel proplouvající příběhem s výrazem Oty Rákosníka (i v momentech bez amnézie), na pilu příliš tlačící druhorozený Hádek, jeho sluha vracející se z koncertu Visacího zámku či otráveně působící Pai Mei Abrhám s lachtaními penisy přišitými na kostýmu, ti všichni se dali přežít. Četné chvíle, kdy hoblující Janák pověsil na dřevec moudré pohádky bílou vlajku, už ne. Podej mi tu láhev, Karle, ať si cvaknu.. (30.12.2017)