Reklama

Reklama

Teheránske tabu

  • Slovensko Tehran Taboo (festivalový názov) (viac)
Trailer 4

Obsahy(1)

Tri mladé ženy a jeden muž majú podobné túžby ako ich vrstevnici inde na svete. Žijú ale v Teheráne, kde platia úplne iné pravidlá. Rockové koncerty v kluboch, nemanželský sex, alkohol aj drogy miestne zákony zakazujú a vytláčajú do podzemia. Kto má peniaze a moc, pravidlám sa ľahko vzoprie. Ostatným, ktorí chcú žiť mimo úzko vymedzených mantinelov, hrozia tvrdé tresty. Pri ceste za šťastím a slobodou tak hrdinovia filmu musia búrať tabu a riskovať. (ASFK)

(viac)

Videá (6)

Trailer 4

Recenzie (99)

Fiftis 

všetky recenzie používateľa

Celé originálne spracovanie dodalo filmu na originalite a v takej skoro komixovej animácii dýcha prízrak smutnej reálnej doby. Úvodná scénka, v ktorej si štetka vezme do roboty svojho syna, zamrazí. Tehran Taboo sa pýši bezpochyby originálnym námetom i spracovaním animačnou metódou rotoskopie, ktorá okorenila aj českú snímku Alois Nebel. Animácia uberá filmu na reálnosti len nepatrne a preto je Tehran Taboo vskutku nevšedným zážitkom, v ktorom nahliadneme na odvrátenú stranu iránskej metropoly Teheránu a zistíme, že bez ohľadu na krajinu, v ktorej sa mladá generácia narodila, túži vždy po podobných veciach. Nemožno ani opomenúť hercov, ktorí síce pôsobia kresleným dojmom, ale role si skutočne zahrali a navyše veľmi dobre. Tehran Taboo je pomerne napínavá poviedka o živote a hlavne prináša do sveta kinematografie opäť niečo nové. ()

Superpero 

všetky recenzie používateľa

Zábavnější, než jsem čekal. Animace je super a dává tomu punc zajmavosti. Počáteční rozladěnost, že nevím kdo je kdo rychle opadla a já si nerušeně užíval děj, na kterém mě potěšilo, že se nejedná o tradiční povídkový film, ale o celistvý příběh. Vyznění je celkem jasné. V Íránu žít nechcete, ale zase tam maj signál v metru. ()

Reklama

Vodnářka 

všetky recenzie používateľa

Tři ženy ztracené ve velkoměstě, světě mužů a islámských pravidlech. Tři hrdinky řešící každodenně jak přežít v životě, který si nevybraly. Ali Soozandeh se však nesnaží z těchto žen dělat nereálné superpostavy, které jdou až za hranice uvěřitelného a naopak nechává diváka sledovat starosti každodenního významu - jak žít jako svobodná matka, zda lze uniknout z okovů reality manželovy rodiny a jestli je vůbec možné vůbec uniknout z tohoto světa jinak než skokem z nejvyššího patra svého domu. Mužský svět se pak v kontrastu jeví jako mnohem zábavnější a zajímavější, i když i v něm, slovy jednoho z hrdinů, "tě můžou pověsit pro nic za nic". V té vší krutosti však Soozandeh spolu s postavami nachází také střípky humoru, ať už při cestě dvou mladých mediků pro "novou" panenskou blánu, nebo provokativním telefonátu mladému domovníkovi. Ten však také nezůstává bez následků. A právě v tomto jemném humoru uprostřed zvrácenosti společnosti je největší síla jednotlivých hrdinů i filmu samotného. Spolu s tím nepřestává fascinovat rotoskopie, ač se můžeme bavit, jak moc nezbytná konkrétně pro tento film byla. Nakonec tak tedy jediné, co lze snímku vytknout, je zbytečnost snahy dostat postavu malého syna jedné z hrdinek do popředí snímku a snad i určitá přehnanost krutosti dnešního Teheránu. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Výborný film, který mě svým závěrem zcela dostal. Zpočátku jsem se sice lehce nudil, ale postupně mě to do sebe vtáhlo. Ten film je velmi promyšlený a působivý a obdivuji způsob, jak je zde forma v souladu s obsahem. Animace je nádherná (některé záběry jsou vyloženě úchvatné), stejně tak soundtrack, a jsou tam velké emoce - ten film je nesmiřitelnou obžalobou jednoho obludného systému a jde až na krev, aby ho odsoudil. Západoevropský divák si musí podle mě po zhlédnutí uvědomit, jaké má štěstí, že žije tam, kde žije. Závěr mě skutečně emočně zasáhnul a cítil jsem velký respekt k tvůrcům, jak silný a dojemný film přivedli na svět. Při sledování se mi samozřejmě vybavil film Persepolis, který se u nás před lety myslím setkal docela s úspěchem. Takže pokud se Tehran Taboo dostane do české distribuce, klidně bych někam napsal, že je tady další animovaný film od tvůrce, který odešel z rodného Íránu, a podobně jako Marjane Satrapi se i on na rodnou zemi dívá kriticky. Další referenční tvůrce je zde samozřejmě Asghar Farhadi - lidem, kterým se líbily jeho filmy Rozchod Nadera a Simin a Klient, se musí líbit i Tehran taboo. Za sebe doporučuji všemi deseti. ()

Petaxis 

všetky recenzie používateľa

Hodně silný film. Musím říct, že jsem fakt ráda, že jsem se narodila v téměř civilizované a téměř západní zemi, kde i přesto, že občas pořád cítím, že jsem díky svýmu pohlaví zaškatulkovaná do nějakejch stereotypů, do kterejch ve skutečnosti nezapadám, nemusím díky bohu nikoho žádat o podpis, když si chci najít práci, nebo zajít na potrat, nebo dělat prakticky cokoliv se svým životem. Předně mě velmi překvapilo, že se tenhle film rozhodli natočit lidé, kteří z Íránu pocházejí, protože jsem žila v domnění, že většina z nich musí být tak brainwashovaná, že takhle "kacířsky" vůbec nemůžou přemýšlet. Na druhou stranu to dává smysl, protože autoři v Íránu už nežijí a když se dostanete do styku se západní kulturou, může vám to otevřít oči. Kdyby se o něco podobnýho pokusili ve svý rodný zemi, už by asi nežili. Cítím velké sympatie k lidem, kteří jsou nuceni v Íránu žít podle všech těch psychotradic, a kteří s nimi zároveň nesouhlasí. Pro tuhle část populace to musí být opravdový peklo. Hlavně pro ty ženy. Ale není to vlastně tak dlouho, co ženy potřebovaly souhlas manžela ke každý kravině i u nás. Na tom, do jakých situací tahle kultura protagonisty filmu dostala, je krásně vidět, že potlačování primárních lidských potřeb, v tomhle případě potřeb sexuálních, ale taky třeba potřeby nějaký seberealizace, uznání nebo lásky, prostě nikam nevede a z lidí to udělá akorát trosky a nebo psychopaty. Žádný příliš ortodoxní náboženství není dobrý a nadělá víc škody než užitku. Teď k filmu jako takovýmu. Nejdřív jsem se obávala tý animace, protože většinou nejsem schopná se do vážných snímků který využívají animaci pořádně ponořit, ale tady jsem po chvíli zapomněla, že se vlastně nedívám na hraný film. Super bylo taky to, že se snímek nesnaží nějak na tvrdo hrát na city a manipulovat s diváky, nebo z hlavních postav dělat hrozný chudinky, to téma je samo o sobě fakt silný, takže přístup natočit to tak jak to je je tady adekvátní. Žádná z postav tady není vyloženě pozitivní, ale ani vyloženě negativní a je jen na vás, jaký přístup vůči nim zaujmete. Konec filmu vás fakt donutí přemýšlet. A jedna malá poznámka nakonec, byla jsem na tom v kině s přítelem a kamarádem a oba dva film okomentovali slovy "hm, zajímavý, no". Like what? Tenhle film musí přece v každým vyvolat hafo emocí a když už ne to, tak minimálně aspoň hafo otázek a myšlenek, který vás v noci nenechají spát... Doporučuju každýmu, člověk si pak začne víc vážit toho, co má. ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (5)

  • Debutující režisér Soozandeh, který předtím produkoval krátké filmy a animace pro dokumenty, řekl, že inspirací pro film byl rozhovor, který zaslechl mezi dvěma mladými Íránci ve vlaku ohledně jejich zkušeností se ženami. Jeden z nich mluvil o íránské prostitutce, která si do práce vodila své šestileté dítě. (Dr Lizal)
  • Ve scéně, kde Elias nastupuje do auta, které řídí Sára, nejsou vyobrazeny otevírající se dveře. (TheSompeque)
  • Protože nebylo možné natočit film v Teheránu a jiná města nemají vlastnosti, které je činí vhodnými pro realistické zobrazení života v Íránu, použil režisér k natočení filmu rotoskopický proces, Ten kombinuje živou akci s animací – herci byli natočeni proti zelenému plátnu a k tomu byla přidána animace, která umožnila vložení detailů specifických pro Teherán. (Dr Lizal)

Reklama

Reklama