Podle skutečné události

Romčo co to bylo?Já si to pustil hlavně kvůli Evičce,která zahrála suprově,ale pořád jsem čekal něco a to pořád jako nepřišlo.Příběh do větrné hůrky,který se táhne jak had a když člověk čeká nějaký zvrat nebo dílčí kapku v moři,že zrovna teď,tak leda velký ...no však víte.Napětí někde v pozadí je,protože čekám,že se něco stane,ale ono ne.Spíš jsem nepochopil celkově dílo,ale to neomlouvá skoro celou stopáž budovat drama,při kecech o tom jak člověk nemá zrovna do čeho píchnout,aby začal psát a pak přijde to něco.30% (24.09.2018)

Polanski ve svých 85 letech nesundal nohu z plynu a zase nás vtáhne do svých tísnivých a ponurých nálad. Eva Green obsesivní fanynku zahrála skvěle. Neskutečně jí to tam sluší, má nádherný úsměv, pod kterým roztaje sněhulák, ale který postupem času nahradí chladnokrevný zabijácký pohled. A Emanuelle, ta neztratila nic ze svého ženského charisma. Napětí a atmosféra vydržela po celý film. Za mě krásných 4*. (18.03.2018)

Podle skutečné události je rozvernost se sadistickou příchutí. Zdání mystéria je vyvoláno záměrnou fabulací a trhlinami v soudržnosti příběhu, není nutné z toho vinit režiséra filmu. Roman Polanski vychází z populárního bestselleru Delphine de Vigan a rozhodující je atmosféra, nikoli nějaká logika sledu událostí. Příchuť parodie je to, co Polanskiho nalákalo. Určitou chvíli se dokonce zdá, že Misery, respektive Delphine, nechce zemřít, ale i přes aktivní přítomnost lidskému zdraví velmi škodlivých jedovatých látek jde především o škodolibou rošťárnu. Zdání zuřivosti fandí životu a poskytuje nové a doposud nepoznané prožitky. Film Podle skutečné události není dramatem, byť využívá dramatické struktury, je burleskou, klame tělem a ceněním zubů, přitom se nevázaně baví, opojen rozvernou vůni parodie. Hlavní hrdinkou rozpustilého pobavení je Delphine Dayrieux (příjemná Emmanuelle Seigner), úspěšná spisovatelka. Necítí se příliš pohodlně v samotném centru pozornosti a ráda utíká do osamělosti tvorby. O vlastní tvůrčí krizi nemá prozatím tušení, ale co jí to napadlo? Vyhýbat se vlastnímu životu a vzpomínkám? Výsledkem katarze je nový knižní hit, byť sama autorka si na něj nedokáže vzpomenout. Důležitou postavou rozpustilého blufování je Elle (pozoruhodná Eva Green), spisovatelka na zapřenou s tísnivou osobní bolestí. Zdá se být vytržena ze života, ale její plán nemá slitování ani s tou bezbranností. Z dalších rolí: Delphinin životní partner a pracovně vytížený módní návrhář François (Vincent Perez), rázně odbývaná redaktorka Karina (Josée Dayan), tisková atašé Oriane (Camille Chamoux), či soused venkovského útočiště Raymond (Dominique Pinon). Claude Lelouch vydal Kde se cesty kříží, Roman Polanski zase Podle skutečné události, oba filmy jsou rozverností, oba se zaměřují na bezejmenné literární nádeníky, oba se tváří zuřivě a touží po smíchu a zábavě. Podle skutečné události dokáže pobavit, pokud divák pochopí, že je to jeho určení. Inu Polanski a jeho neměnné sklony k parodování! (05.03.2020)

Tak škoda, od Polanského vždy čakám viac. Väčšinou som mal na rozume, ako sa Polanského dvorná herečka Emmanuelle Seigner výzorovo zmenila. Príbeh bol zúfalo nezáživný. A čo je horšie aj predvídateľný - pointa taká typicky Kingovská. Jediné čo upútalo trocha viac bola technická stránka, najmä hudobný doprovod a kamera. Ani Eva Green nebola najhoršia. Celkovo to vidím na slabší priemer. 55/100 (20.05.2019)

Ano, ano, přesně tyhle paranoidní, městsko hotelové upršené příběhy, miluju od Polanskiho nejvíc... Seigner je prostě tajemná mysteriozní herečka, navíc pořád krásná, která to dokáže podat dokonale. Pointa není šokující, ani překvapivá, ale přesně tohle od Polanskiho chci. Výborný film z ranku Ghostwriter a Devátá brána.... (24.05.2020)