Keď sa Frigo ženil

Jedna z nejlepších Keatonovek, je tu spousta nápadů, zábava zaručena :-) [8/10] (Buster Keaton Productions) (Čb./Technicolor /// Produkce: Joseph M. Schenck, Buster Keaton /// Scénář: Clyde Bruckman, Jean C. Havez, Joseph A. Mitchell podle divadelní hry Roie Coopera Megrua /// Kamera: Byron Houck, Elgin Lessley) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (01.02.2013)

Určite jeden z najlepších Busterových filmov. Počas prvej polovice to vyzerá, že to je film, v ktorom Keaton nepredvedie ani jeden gag, ani jeden kaskadérsky kúsok a vyzerá to ako tuctový naratívny nemý film. Druhá polovica vám to však vrchovato vynadradí. Naháňačka s nevestami je grandiózna a šialene vtipná, plná najlepších trikov a prvotriednej akcie. Čo však pri filme zarazí je rasistický vtip s černoškou. Proste dejiny filmu sú aj dejiny rasizmu a trocha z toho mrazí, že aj takí géniovia ako Buster Keaton sa nevyhli, tak lacným a hnusným vtipom na adresu čiernej ženy, za ktorý by ho Beyonce v zuboch roztrhala. (29.06.2016)

Honička s davem fanatických vdavekchtivých nevěst (korunovaná kamennou lavinou) je monumentální a ve všem se vyrovná té z filmu Frigo a strážníci, kde Buster Keaton peláší s četníky v patách. Co do ztřeštěnosti zmíněnou scénu dokonce předčí, neboť kdy jindy vidíte nevěsty unášet tramvaj nebo kolejový jeřáb, na jehož háku visí nebohý hlavní hrdina? (05.11.2014)

Buster Keaton mě neskutečně udivuje. Nejen tím, jak dokáže procházet svými filmy s kamennou tváří, ale především tím, co všechno ve svých filmech dělí. To jsou kaskadérské kousky opravdu neuvěřitelné. Scéna s lavinou je prostě parádní. Proč už tohle dneska tolik není? Mám pocit, že dnes už nic nevypadá skutečně nebezpečně a přitom reálně. A navíc je tohle vlastně příběh o tom, jak se Keatonův hrdina nechce ženit. Skvěle akční, zábavné. (03.07.2014)

(1001) Ach ne, co to znamená, že tam má Buster bělochy natřené na černo předstírající, že jsou černoši, a potom jiné opravdické černochy hrající černochy? Toho jsem si předtím nevšimla. Po mírném výzkumu jsem zjistila, že Buster s největší pravděpodobností rasista nebyl a tenhle stav věcí vypovídá o Hollywoodu tehdejší doby a ne o Busterově smýšlení, to bylo víc než všechno otevřené, protože vyrůstal ve vaudevillovém prostředí, kde se setkával s lidmi s celého světa a tak neměl čas pozřít do sebe strach z čehokoliv cizího a jiného. Skuteční černí herci se v rámci politiky filmových studií mohli objevit v komparzních roličkách, ale nemohli se objevit ve vedlejších rolích přímo posouvajících děj. Každopádně k filmu jako takovému: Na Busterových filmech často obdivuji dramaturgii bizarnosti, která se zde projevuje v plné síle. Celý příběh začne vlastně realisticky, sice trochu nadsazeně, ale jakoby docela normálně, obyčejný chlápek smolař se střetne s nějakým problémem a pustí se do jeho řešení, které se shodou nešťastných náhod oddaluje a znemožňuje. A postupně celý možný svět daného příběhu nabobtná do něčeho velmi absurdního až abstraktního, jako v tomhle případě, kdy se nejprve nápaditá honička s partou nevěst přerodí do primordiální potyčky, při které jde o čest a létají cihly, a potom se to zvrhne rovnou do symbolického boje muže proti osudu, který zastupuje umělá lavina kamení ženoucí vše před sebou ku zkáze. Příběh nehraje hlavní roli, Buster se nechává instinktem vést tam, kam ho vedou gagy a jeho vlastní fyzické limity, a bůžku, je to pořádná jízda. (08.02.2016)