Ja, Simon

Jsem nadšený. Film je stejně skvělý jako románová předloha. Má výborný soundtrack a Nick Robinson je moje platonická láska. Vím, že dost lidí bude nadávat, jak je to údajně povrchní, ale na tom vůbec nezáleží. I my gayové chceme pohádku se šťastným koncem a snít o svém tajném Blueovi. Ještě před pár lety by v Hollywoodu těžko vznikl podobný film, a když už ano, končil by tragicky. Časy se díkybohu změnily. (19.06.2018)

Teda to bylo příjemné překvapení. Na projekci jsem šel s pocitem, že uvidím průměrné klišé, které ani nepotěší ani nerozesmutní, takový klasický průměrný film. Nicméně k mému překvapení se nuda rozhodně nekonala. Plno humoru a snad i smysluplného děje. K tomu možná budoucí generace nových herců na platně, která obstojně zahrála. Snad jen údernější hudební podtext tomu chyběl. S překvapením mohu konstatovat, že doporučuju. (07.06.2018)

Gejovské ani lesbické filmy moc nemusím ani nevyhledávám, ale film Já, Simon je odvyprávěný a podaný celkem v pohodě a docela se na to dobře kouká. Přiznání jiné orientace není rozhodně jednoduché a tady to je pěkně nastíněno, jako to je pro danou osobu se s něčím takovým svěřit a hlavně rodině a přátelům. (08.03.2019)

Skvěle napsaný a zrežírovaný film z pozitivního fantasy světa pro teenagery, ve kterém je vše skvělé, od rodičů, kamarádů až po učitele. Zkrátka svět, na který se dá narazit jen ve filmech. K tomu je to ještě zatraceně fungující romantický film, při kterém se i čistokrevný heterák jako já přistihl u toho, že tomu klukovi tu "lásku" přeje. Pokud dokáže režisér podat gay romanci ze střední takovým způsobem, že se i heterosexuální cynik přistihne při slabší chvilce, je to zatraceně dobře odvedená práce. Nemluvě o tom, že zde fungovaly i komediální scény, které prokládaly děj. A ty dohromady poskládaly asi nejvtipnější komedii, kterou jsem za dlouhou dobu viděl (to zmiňuji jako kritiku těch ostatních "komedií"), ačkoliv je ten film čistokrevné drama a jeho primárním cílem není dostat diváka do inkontinence. Docela by mě zajímal pohled gayů, kteří tu niternost hlavní postavy musely prožívat přece jen jinak než třeba já. Jestli se tohle pro ně stane takovou teplou Láskou nebeskou, nebo jestli je to zcela mine a ten film bude perfektní romantika o gayích pro heteráky, ne pro gaye. 90 % (03.06.2018)

Když chcete vypovědět o životní zkušenosti nevyoutovaného středoškoláka, měli byste si pohlídat, aby se polovina vyprávění nesoustředila na jeho straight kamarády, kteří jsou navíc lépe prokreslení (a hrají je zkušenější herci). S láskou, Simon je modelová gay romance pro bílé heterosexuální publikum (zvlášť pak pro všechny fag hags), snící o ultratolerantním světě, ve kterém může být každý sám sebou, pokud k tomu najde dost odvahy. Pro homosexualitu ve fikčním světě filmu, připomínajícím sociální bublinu, ve které mnozí liberálové žijí, nemají pochopení pouze dva hloupější spolužáci, kteří jsou ovšem promptně pokáráni a další potíže nedělají. Ostatní projevy nepochopení pak nesouvisejí s tím, kým Simon je (s jeho identitou), nýbrž s tím, jak se chová (jeho charakter). Linie s Martinem působí jako vykonstruovaná záminka k alespoň nějakému konfliktu v jinak pohádkově bezkonfliktním a dramaturgicky monotónním filmu. Většina zápletky je založená na obtížně přijatelné premise, že se mladý muž dělí o intimní detaily ze svého života s člověkem, kterého vůbec nezná (a přesto je do něj zamilovaný). Přesvědčivější je druhá rovina příběhu, ukazující, jak kvůli nezdravé fixaci na člověka, kterého mylně považujeme za jedinou spřízněnou duši, jež nám rozumí, můžeme ztratit přízeň mnoha jiných lidí, kterým na nás skutečně záleží. Já, Simon je sice vítaným obohacením subžánru středoškolských filmů pro široké publikum, jenom jde ve srovnání s jinými teenagerskými romancemi z posledních let (Lady Bird, Hořkých sedmnáct), natož ve srovnání s vyhraněnějšími queer filmy (Call Me By Your Name, Na konci světa), o hru na jistotu s až příliš obroušenými hranami. 65% (31.05.2018)