Krvavá zátoka

Slasher jako takový se oficiálně poprvé objevil v roce 1974 s příchodem Black Christmas, ale už o tři roky dříve vzniknul v Itálii film, který byl silnou inspirací pro slavnější Pátek třináctého. Jezero, okolní lesy, domy i chatky a spousta potenciálních obětí. A že jich bude. Mario Bava je borec a mág. Opět zde vykouzlil úžasnou atmosférou, hraje si s barvami (převládá sytě modrá a rudá) a konečně naplno nechává vyniknout veškerou brutalitu, jež si nic nezadá s pozdějšími Argentovými kousky typu Inferno. Vraždí se tu hodně, brutálně, kamera nikdy neuhýbá, všechno to mňamózní gore si vychutnáte hezky dlouze a zblízka. Giallo je tu v ústraní a místo něj vzniká něco nového, tedy krvavá vybíjená s minimem přeživších a šokujícím koncem. Tohle je další hororový skvost, který jsem objevil až takhle pozdě. Hodnocení jsem možná malinko přestřelil, ale když já mám z filmu takovu radost, že nemůžu jinak... (27.03.2011)

Bay of Blood mne neuvěřitelně mile překvapil!! Další skvost z "UK videonasties listu" ... Fakt mi připadne někdy smutné, jaké skvělé horrory na tomto seznamu končily ... Film s atmosférou klasického italského gialla, který se ovšem s ničím nepáře, má krátkou stopáž, děj řádně odsýpá a Bava na nás hrne jeden mord za druhým. A ne ledajaké mordy!! Krev, brutalita a násilí - špičkově provedené goreefekty, které na rok vzniku snad nemají ani konkurenci!!! Kamera před ničím neuhýbá, všechno si vychutná v dlouhých krvavých, sleazy záběrech ... K tomu všemu špičková atmosféra, úžasný hudební doprovod, nádherné prostředí a "WTF" závěr ... U mne není co řešit, na rok vzniku absolutně nadčasová horrorová jízda!! (03.03.2010)

Geniálna záležitosť, umne kombinujúca giallo a vtedy ešte v podstate neexistujúci slasher žáner. Je to asi najkrvavejší Bavov film, v niektorých gore scénach vidno inšpiráciu pre pozdejšiu sériu Friday the 13th a mnoho iných slasherov. A to spracovanie - nádhera ! Kamera je čosi, čo sa musí vidieť, práca so svetlom, tieňom a farbami je jednoducho neprekonateľná, rovnako ako nenapodobiteľná atmosféra. Scénaristicky tu už vidno obrovský potenciál Dardana Sacchettiho a keď už si myslíte, že vás nemôže nič prekvapiť, príde bizarný koniec. Ak naozaj chcete ísť ku koreňom a hovoríte si fanúšik talianskeho horroru, tento film nesmiete minúť. (25.01.2007)

Ten vraždí toho a ten zas tamtoho a všichni dohromady zavraždíme všechny. Zpívat by se to nedalo, ovšem Bava tuhle parafrázi Ježkovy písničky bravurně zfilmoval. V roce 1971 spatřil světlo světa dokonalý mix ještě neexistujícího slasheru a gialla, toho času na vzestupu. Bava vykouzlil formálně dokonalou krvavou procházku světem brutálního násilí, kde se můžete setkat jen s dvěma typy postav, nebohými oběťmi a nelítostnými vrahy. Genialita jeho díla však spočívá v tom, že hranice mezi nimi prakticky neexistuje a vy absolutně netušíte, komu dalšímu bude v následujících chvílích proveden odběr krve v množství neslučitelném se životem. Zíral jsem a neskutečně se bavil, nejen díky mé zvrhlé zálibě v tomto žánru, ale i díky rozpoznatelné dávce nadhledu s jakou je tento krvavý pokrm podáván, což nejvíc vyplave na povrch v samotném závěru. A nejen ona tečka, která by se dala charakterizovat zvoláním: "No, to mě poser, vole., mne vede k nejvyššímu hodnocení. (11.10.2015)

Tento snímek má zcela nepochybně své kvality, bohužel a s politováním já nejsem z těch, kteří je dokáží ocenit.. Kamera točící se kolem dokola u mě vyvolávala žaludeční nevolnost a motala se mi z toho hlava.. Příběh vyšinutých dutohlavů, jejichž jediným cílem jsou prachy, je naservírován bez skrupulí, krvavě, drsně a rychle.. Samotný závěr je dokonalý bizár, pro který moc pochopení v sobě nenacházím, pardon.. (22.12.2021)