Tichá dohoda

Tichou dohodu jsem osobně vždycky považoval za Kazanův nejlepší román a jeho převodem ndo filmové podoby neztratil více, než bylo nutně zapotřebí. Kirk Douglas i Faye Dunaway jsou přesně takoví, jaké si je čtenář zřejmě musí představit při čtení. Neortodoxní forma je zde plně podřízená smyslu a zejména rozvětvenému ději a snad jedinou možnou metodou zachycuje ohromnou šíři románového vyprávění. (02.03.2013)

Mám s tímto filmem malý problém, psychologická studie muže ve středním věku, který má vše (milující manželku, půvabnou dceru, krásný dům, auto, úspěch v práci, peníze), a nabrnkne si milenku o pětadvacet let mladší, mi není ničím blízká.. Všechno se mu (hlavní postavě) vzápětí sesype na hlavu, včetně nemocného otce, a začne „bláznit“..  Poskakování v čase mi nesedlo, minulost-přítomnost-představy-střih a k tomu mi ani jedna z postav nepřirostla k srdci.. Chápu tvůrcův záměr i sdělení, nelíbí se mi forma.. Domnívám se, že člověk sám před sebou nikdy a nikam neuteče.. (09.01.2022)

Autor knihy a filmu jedno su ..... teda Elia Kazan. Film ma sice kvalitny scenar, ale ten je potopeny plochou dejovou liniou bez hlbsieho rozpracovania psychologie hlavnych postav s kopou prazdnych dialogov a hlucheho miesta. Starsie Kazanove filmy /East from Eden s vybornym Jamesom Dean-om....../ mam proste radsej. 61 % (02.03.2013)

"Ševče, drž se svého kopyta" vravia Česi, a v tomto prípade majú úplnú pravdu. Autor knihy i režisér filmu sú jedna a tá istá osoba a výsledkom sú dve rozdielne kvality. Zatiaľ čo kniha patrí medzi moje obľúbené, film ostal na úrovni priemeru. Kirk Douglas spoľahlivo zahral úlohu úspešného muža postihnutého krízou stredného veku, Faye Dunaway sa mojej predstave Gwen priblížila iba občas. Ale najväčší problém som mal so samoúčelným premiešaním časovej postupnosti a reality s predstavami. Škoda. (30.09.2010)

Tak nevím, spousta komentujících řeší způsob, jakým film byl natočen, ale co téma? O tom, hlavní postavě a obecně kvalitních hereckých výkonech přece tenhle snímek je, režijní parádičky to jenom dokreslují. V každém případě divák nemá úplně jednoduchý úkol, ten totiž spočívá v tom pokusit se vcítit do Eddieho, pochopit ho, a to se mi sice chvílemi dařilo, jindy jsem se v něm však úplně ztrácel. A nejen v hlavním hrdinovi, též v okolnostech soudní scény a potažmo závěru filmu, v těchto pasážích mě film uvrhl do víru pochybností. Z filmu si tak odnáším především několik zajímavých myšlenek, zážitek z herectví výborného Kirka Douglase a vzpomínku na krásnou scénu se sledováním televize a návštěvou, za což rád slabší 4* dám. (21.04.2013)