Vyléčení

Ďalšia osobitá varianta hororu so zombie tematikou. Pohľad na dianie, súvisiace s prepuknutím zombie pandémie z perspektívy samotných nakazených sme tu už mali (Warm Bodies, Fido...), vyliečení ex-zombíci, majúci problémy začleniť sa späť do nepriateľsky naladenej ľudskej spoločnosti sú však nóvum. Ja som skôr fanúšikom akčnejšieho poňatia, ktorého sa mi v The Cured dostalo až v závere, zombíci ako téma sociálnej drámy však tiež neboli na zahodenie... (31.05.2018)

Zajímavý námět v nepříliš atraktivním odtažitém provedení. 1) Celovečerní scenaristický a režijní debut se Davidu Freynovi moc nepovedl - snímek je studený a nepřívětivý jako Irsko za deště. Ale něco do sebe to mělo. 2) Ještěže tu je 26letý Sam Keeley (hlavní postava Senan) a 40letý Tom Vaughan-Lawlor (bývalý advokát Conor). (21.12.2018)

Po tom, čo sa podarilo nájsť liek na infekciu, ktorá menila nakazených na krvilačné beštie, vláda rozhodne, že je čas vrátiť vyliečených do normálneho života. To sa samozrejme nepáči širokej verejnosti, pretože obyvatelia považujú tieto osoby za nebezpečné. Je len na nich, aby verejnosť presvedčili o tom, že nie sú hrozbou. – Trochu netradičný pohlad na Zombie subžáner, ktorý ma ale osobne velmi nenadchol. Niektoré veci fungujú špičkovo a niektoré zase nefungujú takmer vôbec, takže to je vo výsledku len priemerný, ale aspoň ambiciózny horor. Bolo to na mňa fakt hoodně pomalé a herci sa mi vôbec nepáčili. Tvorcom sa ale výborne podarilo zladiť to do velmi negatívnej a depresívnej nálady, ktorá z toho nehorázne srší a tá beznádej a rozbitá spoločnosť sú spracované parádne. Je to taktiež velmi pekne natočené a kameraman využíva nádherné jesenné exteriéry Írska najviac ako sa dá. Gore takmer žiadne, čo je škoda. V závere sa to ešte trochu rozprúdi, ale už ma to nejako výrazne nenabudilo. Pre fanúšikov pomalších dramatických snímkov zrejme potešenie, ale ja som si už asi zvykol na tie Zombie naháňačky plné akcie. + herec z AfterDeath + herečka z Flatliners + herec z Invoked + herec z The Hallow + herec z Holidays (14.05.2018)

Těžko říct, na koho Freyne cílí. Pro hororovou komunitu je to málo zombie, pro fandy do psychologie je to právě díky tématice neatraktivní a mainstreamový divák o to nejspíš ani nezavadí. A je to škoda. Oproti ostatním si nemyslím, že by film participoval na současných společenských tématech. Zatímco za skutečnými problémy s asimilací stojí jak neochota většiny přijímat, tak nechuť menšin se přizpůsobovat, tak tady se řeší návrat lidí, kteří vám sežrali nebo nakazili rodiny či sousedy a v tom vidím velký rozdíl. Předsudky jsou tady do jisté míry opodstatněné a to vykreslení, jak se s tím vším snaží všichni přítomní porvat, působí věrně. Pokud bych měl ale srovnávat s realitou, tak nejvíc mi příběh připomínal tématiku IRA. Stejně jako se bouřili Irové coby občané druhé kategorie, tak i tady se organizují vyléčení do teroristických buněk za účelem zrovnoprávnění. Samozřejmě to podporují i reálie. Tím vším se vine příběh hlavního hrdiny, který stojí na obou stranách barikád. Celkový dobrý dojem podpořili i herci. Sam Keely zahrál parádně a Ellen Page roste film od filmu. Potěšil i konec, takže pro mě se jedná o zbytečně podhodnocené příjemné překvapení. 80% (27.05.2018)

“Rómsku či prisťahovaleckú” problematiku “riešiaci” zombi snímok, ktorého pointa jasne preukazuje, že znovu zaradenie do mravnej, respektíve kultúrnej spoločnosti, ani zďaleka nemusí naplniť očakávania “verejnosti”. Moja “myšlienka” je samozrejme scestná, “mierne alebo viac” cez rámec, no čo sa vďaka určitým jednotlivcom deje za hranicami štátov, ktorých občania “dobrovoľne” podali pomocnú ruku, je s nadsázkou zobrazené v tomto ľahko nad priemernom, myšlienkovo zaujímavom počine. Dalo sa, za ten nápad sa to sledovať oplatí, no za tú vizuálnu a bohužiaľ takmer minimálnu snahu o využitie horor “efektu”, fanúšik žánru zrejme nadšený nebude. (14.05.2018)