Mesiac Jupitera

Pekná hudba, zaujímavá kamera, dobrý nápad. A tiež oceňujem, že sa v našich končinách o sci-fičko vôbec pokúšajú, byť nebolo jediného momentu, keď by som zabudol, že pozerám maďarský film. A dokážem dokonca odpustiť, že sa pri všetkých tých už načatých (!) témach ani nepokúšali, dať tomu nejaký hlbší zmysel, a hrali to celý čas vážne iba na efekt. Ale prečo sa museli všetci väčšinu stopáže chovať ako idioti? Nepochopil som na čom tí dvaja vlastne zarábali, nepochopil som motiváciu žiadnej z postáv, jednanie žiadnej z postáv, a všetko okolo toho výbuchu a záveru je vyslovene na smiech. A aj tak je to minimálne dekádu pred nami. Aj s tak blbým scenárom. (04.12.2019)

Bily buh z roku 2014 sa mi od rezisera Kornella Mundruczo-a videl podstatne viac. Ono to chce byt napinavy fryler , vystupuje tu nielen biele zlo v podani anti -uprchlickeho policajta, najma vsak co ma nasralo najviac je cierno -biele videnie sveta, teda biele zlo vs velke syrske dobro - migrant, ktory vie navyse este lietat. To tu mohol reziser Mundruczo toho zleho, fuj fuj bieleho antiimigrantskeho policajta vykreslit rovno ako fandu konspiracnych teorii - a ze sa ich vyrojilo behom uteceneckej krizy 2015 - najlepsim prikladom tu na csfd je Karel Chrocht, odborne uzivatel Karlos80 - ten ale tym svojim kravovinam aj veri, a mysli ich smrtelne vazne to ma dost desi. Kulisy Budapesti su fakt len kulisy a to hodne plane a slabe, videl som ja uz filmarskych kulis na mraky, ale toto bola bieda. Ja byt na mieste Mundruczo-a - povedal bych si nasledovne : nasrat na Holy Ud, teda pardon Hollywood, nechem tam byt a a zobrazil bych realitu taku aka je - vladne zdrava xenofobia, rasizmus a ten fuj, fuj nacionalizmus. A rozhodne ako reziser bych sa vysral na cierno - bielel videnie sveta - biele zlo /policajt/ versus velke syrske dobro /migrant/. To u nas jaxi nefunguje . 30 % (29.01.2019)

Tahle maďarsko-germánská verze Létajícícho Čestmíra z Aleppa mi přiznám se moc nesedla. Nebylo to tím, že mi tihle plaváččci na nafukovačkách očekávající, že se někdo o ně postará docela vadí. Podotýkám, že nejsem voličem sršně mandarýnské hnízdící v Takešiho hradu. O tom, že - my to  zvládnem - jak blekotala mutti Merkel, nefunguje se už dnes dosyta přesvědčili jak v samotném Germanistánu, tak Švédistánu,  Belgistánu, Holandistánu a i Francistánu.  Tyhle všechny kdysi hrdé země, jejichž králové statečně bránili vojsky hranice svých území proti nájezdům  jsou dnes ztraceny a až dojde během pár let k přečíslení původního obyvatelstva přistěhovalci a jejich potomky, ani snad nechci vědět co z těch zemí bude. Konečně, jak to dnes vypadá v Africe a na Blízkém východě odkud teď migráččci na nafukovačkách prchají víme už nyní.  Film měl několik momentů, kdy mne zaujal. Bohužel to byla jen taková světlá místa v dost podivném scénáři, kterému asi rozumněli jen sami tvůrci.  Postavy se chovají nelogicky, hlavní hrdina ztratí mobil, který získá policie, ale od půlky filmu ho zase má... Město je v uzávěře, hrdinové jsou hledaní, ale doktůrek si klidně s průkazkou prochází policejními kontrolami... Do toho islámský terorismus... No učiněný gulasch eintopf ! Prostě, místy jsem nechápal. A závěr mi už úplně unikl. Tohle mělo být sci-fi? Zlatej náš Čestmír čuchající ke květině!  Kamera chvilkami stála za zamyšlení, ale většinu času jsem si přál, aby už štábu v dronu došly baterky, nebo aby s ním ztratili spojení a on někde žuchnul na dlažbu Budapešti. Asi by se tu dalo básnit o tom jaký je to art, jakou to mělo hlubokou myšlenku, ale jak koukám na některé komenty tak už je tu o to postaráno. Já dávám za dvě půlky houslí a to je tak akorát. * * (11.02.2024)

4* velmi netradiční festivalový nezávislák, který je víc mysteriózní než sci-fi a zaujme hlavně zajímavou vizuální stránkou a dynamickou kamerou, která působí často velmi reálně a sugestivně. Příběh není nijak zásadní a spíš jde o pocity, které vyvolává - prostě klasické podobenství. Sice je děj pomalejší, ale vůbec mě neuspával a občasné akční scény nerušily. Padlo mi to do nálady a proto nezbývá než doporučit dále, ale chápu, že to není film pro každého. A protože mám z filmu i po týdnu příjemné pocity, tak 4 hvězdy jsou minimum, co dokážu dát ... tak kdo někdy nechtěl létat? [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.07.2018)

Na úvod bych upozornil, že tento film nemá s vesmírem, jinou planetou ani Měsícem nic společného a samotný název může být tady stejně zavádějící jako zařazení do kategorie sci-fi, dle mého názoru se jedná o čistokrevní fantasy. A teď už k mým dojmům: Měsíc Jupitera nabízí v první řadě úžasnou vizuální stránku s dlouhými, ale současně velmi dynamickými záběry, plus triky na špičkové úrovni promítnuté do pomalého „evropského“ hávu, což se mi většinou hodně líbilo. Nechybí sympatické bonusy v podobě strhující automobilové honičky, natočené poctivě na jeden záběr, či charismatický herec sice nikoliv v úplně hlavní, ale výrazné vedlejší roli (představitel doktora Merab Ninidze). Tato podmanivá vizuální nádhera pak dokáže spolehlivě zakrýt i poněkud prázdný a schematický scénář o jednom neobvyklém superhrdinovi, který po smrtelné ráně zázračně neumírá, ale naopak se naučí létat a dokonce svým létáním umí léčit přítomné lidi, a o jedném chamtivém doktoru, co dokáže takový objev zneužít pro svůj zisk. Že se třeba o tom ústředním superchlapíkovi, do něhož se v lese jako i na další lidi kdovíproč střílelo, nedovíme totálně nic a tvůrci neudělali nic proto, aby si mohl alespoň trochu získat divákovy sympatie, je zřejmě už trochu vedlejší, stejně jako to, že se tvůrci alespoň náznakem neobtěžují něco málo z děje plného mysteriózních událostí vysvětlit. Svým způsobem mi to i přes ten evropský háv připomíná současné hollywoodské blockbustery: má to excelentní technickou a vizuální stránku včetně triků, pár hodně atraktivních momentů, alespoň jednoho důstojného herce a tímhle výčet kladů z valné části končí... S tím rozdílem, že tohle se svou formou a nejednou scénou letů nad městem snaží hrát i na něco hlubokého, ale zároveň se zmůže jen na jednu myšlenku okopírovanou z Wendersova Nebe nad Berlínem ohledně bezstarostného vnímání reality z „andělského nadhledu“. Mít to trochu víc domyslený scénář s kapkou logiky a alespoň trochu sympatického hlavního hrdinu, neváhal bych i nad 4. hvězdičkou, k níž skrze ten vizuální zážitek chybělo z mé strany jen málo. I atmosféra zde v některých scénách byla, ale kdo ví, třeba se mi to ještě časem v hlavě více rozleží, dostanu chuť na opakované zhlédnutí a docením Měsíc Jupitera víc... [70%] (02.10.2021)