Odnikiaľ

Zločin, súd a pomsta. Dráma, ktorá obstojí len v strednej časti, koniec je slabučký. Filmovo je to spracované dobre, Krugerovej herectvo takisto dobré, ale inak je príbeh postavený na klamstve tureckého režiséra. Na záver sa totiž dozvedáme, že za sedem rokov v Nemecku zabili 9 migrantov. Až 9? To je ako veľa? Ročne urobia v Nemecku prisťahovalci cca 300 000 trestných činov, mnoho z nich je vrážd, a pán režisér sa tu oháňa takým smiešnym číslom, ako by v Reichu opäť nastupovala k moci nacistická strana. Veľmi trápny pokus zastieniť pravdu. (19.05.2018)

Jako osobitá studie psychického stavu člověka, poznamenaného tragickou ztrátou blízkých a otupělého okolním děním, funguje Odnikud výtečně, ale jako film o nápravě selhávajícího systému a naplnění ztraceného životního smyslu je poněkud chatrný a nepřekvapivý. Co film ale zdobí nejvíce, je úchvatný výkon Diane Kruger, která si jde pro zaslouženého Oscara. Více po delší době zde (05.01.2018)

Natolik emocionálně působivé a vyšťavující, až se to umí zadřít pod kůži znepokojivým způsobem "co kdyby se to stalo právě vám“. Není tak problém odpustit i to, že speciálně během soudního přelíčení, se to dopouští do očí (uší, nosu, zubů) bijících logických lapsů (původ nového kola, ostatní svědci, kamery, protiargumenty ohledně fingovaného pobytu atd.), jen aby to mělo onen scenáristickým antisystémovým loutkářem kýžený rádoby šokující verdikt. Po něm následuje finální akt, kde to pozvolna naprázdno šumí a šumí až to zcela vyšumí. Má to sice efektní tečku, ale ta je sdělením značně morálně (hned na několika úrovních) problematická. Ona vůbec celá třetí kapitola působí jako „nevíme kam s tím dále, tak si aspoň uděláme na pár natáčecích (tý)dnů výlet k moři, třeba z toho něco bude“. Z osobního filmu o ztrátě je rázem jakože žánrovka o pomstě v jakože artově sofistikovaném hávu. Jediné klady třetího aktu jsou (po celou stopáž) fenomenální výkon zdrcené Diane a zjištění, že sychravá řecká letoviska mimo turistickou sezónu mají podmanivě „neo-noirovou“ atmosféru. (11.02.2019)

Ten film je ve finále tak strašně debilní. Už jen úvodní bombový atentát - kdo by se, prosím vás pěkně, sral s výrobou hřebíkové bomby kvůli zabití dvou lidí? Emoce na efekt. Katjino zklamání ze soudního procesu se snad dá pochopit, ale naštěstí funguje právní systém na presumpci neviny, takže nestačí hystericky tvrdit "Viděla jsem ji s kolem před obchodem" k tomu, aby byla dotyčná shledána vinnou. Že má následně Katja potřebu x (tý)dnů koukat do moře bych jí ani tak nebral, jako jsem spíše nechápal, proč se třetinu filmu musím koukat s ní... No nic, sám jsem vinen, když jsem si nebyl schopen program Filmfestu nastudovat včas a vybrat něco kloudnějšího... 20% (01.11.2017)

Považuju za poněkud nešťastné, že KVIFF.TV Aus dem Nichts turecko-německého režiséra Fatiha Akina propaguje jako „revenge thriller“, mohlo by to být pro určitý typ diváctva zavádějící a vyvolat nenaplnitelná žánrová očekávání. Mohu-li korigovat, tak za mě je Odnikud primárně portrétem ženy, která se svým způsobem potýká se smutkem, s náhlou, násilnou, traumatizující ztrátou (spoiler při bombovém útoku jí zemřou manžel a syn spoiler), v druhém plánu pak „studií“ nepřekročitelnosti bolesti, k jejímu překonání by mohla sice dopomoci světská spravedlnost, ale - co si budeme povídat - výkon spravedlnosti bohužel někdy klopýtá! Snímku vévodí (možná životní? doposud jsem ji nějak systematicky nesledoval, ale možná začnu) výkon Diane Kruger. A samozřejmě ano, v tom mělo pravdu ostatně už PSH, že na každého nácka platí hlavně BUM facka; co taky jiného? 75 % (21.01.2024)