Odnikiaľ

Považuju za poněkud nešťastné, že KVIFF.TV Aus dem Nichts turecko-německého režiséra Fatiha Akina propaguje jako „revenge thriller“, mohlo by to být pro určitý typ diváctva zavádějící a vyvolat nenaplnitelná žánrová očekávání. Mohu-li korigovat, tak za mě je Odnikud primárně portrétem ženy, která se svým způsobem potýká se smutkem, s náhlou, násilnou, traumatizující ztrátou (spoiler při bombovém útoku jí zemřou manžel a syn spoiler), v druhém plánu pak „studií“ nepřekročitelnosti bolesti, k jejímu překonání by mohla sice dopomoci světská spravedlnost, ale - co si budeme povídat - výkon spravedlnosti bohužel někdy klopýtá! Snímku vévodí (možná životní? doposud jsem ji nějak systematicky nesledoval, ale možná začnu) výkon Diane Kruger. A samozřejmě ano, v tom mělo pravdu ostatně už PSH, že na každého nácka platí hlavně BUM facka; co taky jiného? 75 % (21.01.2024)

Vnímání díla je poněkud problematické. Pokud bych se měl zaměřit na jisté souvislosti, o které se režisér očividně snažil, Odnikud by u mě vcelku propadl. Ze všeho nejsmutnější by pak byl ten dovětek, který film a jeho vyznění strhává někam jinam, řekněme k dosti banální obžalobě rasismu či radikalismu. Což by byla obrovská škoda, protože krom této tendenční (a pokřivené) optiky má rozhodně co nabídnout. Především silný příběh ženy, která přišla o všechno. A v podstatě to jediné, co jí ještě dává smysl, je pomsta. Rozdělení na 3 části pak kvituju. Všechny se vydařily. Přes úvodní ztrátu a vyrovnávání se s ní přes emocionálně vypjatý soudní proces až po „dovolenou u moře“, která obsahuje solidní dávku napětí, kterou bych před zhlédnutím nečekal. A konec vyloženě překvapí, inu, Evropa, v Hollywoodu by to dopadlo dost možná jinak (nejspíš hůř, patetičtěji). Zásluhou pevného pilíře celého filmu, ano, mám na mysli strhující herectví nejmenované herečky, hodnotím ještě slušnými 4* (koho „ten podtón“ bude dráždit víc, ubere si). (07.07.2018)

Extrémně čisté drama, kde o vině a nevině není pochyb na úrovni, kdy právník obviněných je zlá karikatura, jaké jsem si nemyslel, že se ještě mohou objevovat. Procedurálně to funguje jen s ohledem na značnou redukci (zcela chybí přítomnost médií). Nicméně herecky a co do gradace je to podařené a vzhledem k černobílému pojetí je vlastně obdivuhodné, že výsledek umí strhnout. (27.12.2017)

Jsem rád, že se v dnešní době očerňování uprchlíků a terorismu se natočilo i něco, co karty obrací do "vlastních" řad. A ještě k tomu něco tak výborného, podle mě dokonale gradované drama s tematikou podobnou mnohých filmům, ovšem taky okleštěnou čistě na prožitky hlavní hrdinky, kterou bezchybně ztvárnila Diane Krüger a vryl se mi nezapomenutelně do paměti. (08.01.2018)

Diane Kruger herecky excelentní, ovšem i přes to mě film zas tak neoslovil. Ačkoli jsem o něm předem věděl minimum, spousta věcí mi tam přišla předvídatelná (například jsem věděl s jistotou, že soud obviněné uzná nevinnými - mimochodem nevím, jak moc je spoiler toto sem napsat, když distributor v pohodě v anotaci vyzrazuje, že Katjin manžel a syn zahynou, což mi osobně přijde stokrát horší; jinak sekvence u soudu mi na tom filmu asi přišla nejzajímavější). Problém jsem měl asi s těmi postavami - neviděl jsem tam nikoho sympatického. U Katji jsem nechápal, co na svém partnerovi viděla, u něj mi vadila jeho kriminální minulost, a u strůjců výbuchu jsem postrádal nějaké objasnění jejich motivace nebo zázemí (kromě toho, že se hlásili k Hitlerovi, o nich film v podstatě nic jiného nesděluje - film je tak nazírán primárně z pohledu Katji, která se zdrcena svou ztrátou chová tak jak se chová; a člověk jako já se u toho nemůže zbavit dojmu, že kdyby si našla někoho "normálního", mohla být toho všeho ušetřena - prostě začít si v Německu s Turkem s kriminální minulostí a u toho fetovat snad ani nemohlo skončit jinak než špatně). Nesednul mi ani závěr filmu - osobně by mi přišlo zajímavější, kdyby buď v krásných řeckých lokacích prošla vnitřní proměnou a viníkům odpustila, respektive se smířila se svou situací, nebo kdyby se vrátila domů na žádost svého přítele/právníka, a vedla dál soudní bitvu o spravedlnost. Takto mi přišlo, že ten film prostě strašně tlačí na pilu a snaží se dostat diváky na svou stranu, což jen potvrdily titulky v závěru, které film zasazují do současných německých reálií a které naplno odhalují, s jakým záměrem byl ten film natočen ("Mezi roky 2000 až 2007 v Německu Národní socialistické podzemí zastřelilo devět přistěhovalců, policistku a spáchalo bombové útoky. Jediný důvod jejich útoků byl ten, že oběti nebyly Němci."). (23.08.2018)