Inštalatér

Páčilo sa mi, že hlavný hrdina síce nebol veľký mysliteľ, ale bol dobrosrdečný a správal sa pekne ku zvieratám. Keby nežral tie rezne, možno by som dala aj plný počet. Príbeh aj postavy boli celkom autentické. Nie, že by som sa rehotala na celé kolo, ale niečím si ma film získal. Snáď to bolo tou bezprostrednosťou. (04.04.2017)

Tomáš Vorel je prostě svůj. Jiným režisérům by se snadno daly vyčítat vtipy na úrovni čtvrté cenové nebo dějová předvídatelnost, ale u Tomáše Vorla to prostě nejde, protože to tak nějak patří k jeho poetice. Oceňuji, že po celou svou kariéru zůstává věrný svému stylu, který vychází z divadelních kořenů Pražské pětky, zároveň se od nich už trochu vzdálil, je nepodbízivý, ale zároveň divácky přístupný. Už jsem viděl originálnější, ale i trapnější Vorlovy filmy než je Instalatér z Tuchlovic, tady to byl takový vesnický kaleidoskop (ale jiný než v režisérově lesní trilogii) viděný typickou vorlovskou optikou, ve kterém byl kupodivu k přežití i Jakub Kohák. Pokud máme v české kinematografii domácí ekvivalent legendárního francouzského outsidera (myšleno nezařaditelného tvůrce) Jeana-Pierrea Mockyho, je to Tomáš Vorel. (21.08.2022)

Ale jo, dá sa. Kohák sice není kdovíjaký démon, ale jeho prosťáček sázející suché hlášky má úspěch. Film si pro sebe berou Budař se Čtvrtníčkem, kteří mu dávají šťávu. Jinak se jedná o pozvolnou poetiku hrající na dramatickou notičku zasazenou do buranského prostředí, který bohužel, stále aktuální jest. Vorlův slušný počin, kterým si po šeredné Vejšce napravil reputaci (29.01.2018)

Tuzemské snímky přešlapují na místě. Dílčí scény často nedávají smysl, nikam nesměřují, nijak negradují. Často nám (už otravně) tlačí smutné lidi ve smutných situacích. Většinou to jsou podivíni, zoufalci, obyčejní lidé, kteří nemají ambice posunout se o stupínek nahoru. Tenhle starý mládenec moc nepřijímá realitu, jen opravuje lidem ucpané záchody a nefungující kotle, oni se mu vypláčou, jak to mají těžký, on jim vše odkývá, shrábne pár stovek a mizí za další šichtou. Tu a tam mu maminka zkusí dohodit nějakou mašinu, on však raději fotbal a pivečko s kamarády. Tomáš Vorel znovu prchl na venkov, naštěstí se vykašlal na nějaké extrémy a zaplnil své dítko uvěřitelnými postavami (a výbornými ve vedlejších rolích – Budař či Čtvrtníček), které nám nemusejí být sympatické, ale prostě jsou z masa a kostí. A to je možná ta největší výhra. Horší je to se samotným dějem, který je (u nás už je to běžné) nijaký. Bez zastřešující dějové linky to jaksi neladí. Vyhýbá se konfliktům, vypráví tak nějak nevzrušivě. Zápletka se objeví až ke konci, kdy se Petře Špalkové objeví u oka monokl. Jinak více či méně zajímavé epizodky. Velmi slušný Jakub Kohák mi nevadil. Já jen prostě na tuzemských snímcích docela hodně nemám rád omílání toho, že je v pořádku být průměrný až podprůměrný a nikterak se nepokoušet o změnu. (17.02.2018)

Myslím si, že s výnimkou toho ako je tento film kategorizovaný ide pre mňa o skutočne príjemné filmové dielko, ktoré som si užil. Má to podľa mňa dobrú atmosféru, postavy, s ktorými sa dokážem stotožniť a veľmi uveriteľné situácie. Celkovo som nevedel, čo môžem od filmu čakať, no dočkal som sa filmu, ktorý je podľa mňa oveľa lepší, než mu ľudia dávajú kredit. Najmä vďaka Kohákovi, ktorý sa do tejto role skutočne hodil. Holubová je tu podľa mňa tiež príjemná a to nie som zrovna jej fanúšikom. Myslím si, že je to film, ktorému som rád venoval svoj čas a priznávam sa, že aj so záverom som veľmi spokojný. Občas sa šťastie usmeje na každého. Niekedy to príde dokonca aj absolútne najmnej očakávaným spôsobom. Hodnotenie: B (17.04.2017)