Inštalatér

Přestože je Kohák nyní zbytečně všude, tady mu to sedne, protože je umírněný a moc nemluví a když, jen v holých větách. I jinak je film strašně jednoduchý, je vám jasné, jak dopadne. Na druhé straně je ve filmu pár postav, které zmizí a když se na ně instalatér ptá, vyřeší se jejich osud otázkou "Ty to nevíš?" a ústy jiné postavy se divák dozví, co se jim stalo. Pořád je to ale stokrát lepší, než to, co Vorel předvedl ve filmu Ulovit miliardáře (Vejšku a Cestu domů jsem neviděl, protože jsem byl otřesen, ale chtěl bych je vidět, jelikož podle reakcí nedopadly tak špatně). 50%. (05.02.2018)

Překohákováno! V českém filmu ještě naštěstí ne. Jinak na vousáče s roztodivným účesem narazíte prakticky všude. I tak se nedá přehlédnout, že Tomáš Vorel film natočil na základě jeho současné popularity. A předložil nám celkem sympatického vesnického dobráka od kosti, co zadrhává, libuje si ve sportovních sázkách, kočkách (čtyřnohých), retro elektronice, nemá mobil, žije ve čtyřiceti u mámy, z jejíhož vlivu se nemůže vymanit. Ze zatuchlých Tuchlovic se pracovitému a poctivému Luboši Cafourkovi vůbec nechce, jeho společenský a sexuální život se dá shrnout na jednu beztvarou hromádku, která zrovna ideálně nepůsobí. Luboš je sice obklopen mámou, kamarády i pracovními zakázkami, za kterými jezdí výhradně na kole, jenže je ve své podstatě osamělý. Chtělo by to ženskou. Děvčata se jaksi rozutekla do světa, zůstala jen ta, která si nikdo nevzal. Na obzoru se ale objeví milá vdaná paní, která má za manžela žárlivého surovce. A až se Luboš odhodlá, bude jeho. Film líčí venkov přece jen realističtějším způsobem, než valná většina režisérů. A to Vorel paradoxně patří k režisérům, kteří se vyžívají ve stylizaci. Na překážku není ani to, že postavy jsou značně jednorozměrné. Kohák a spol. jsou natolik zdatní v interpretaci svých figur a figurek, že táhnou film ve velmi dobrém tempu i diváckém zájmu. Vše se ale začne zadrhávat, film bude ve svém závěrečném úseku stižen handicapem, podobně jako Lubošova řeč. Závěr považuji za nejslabší z celého filmu, byť film celkově postrádá ideální poměr mezi komedií a dramatem. Komediálních hlášek jen jen pouhá setina, obstaralo je trio Budař (ten vedl), Polišenská i Čtvrtníček. Na dramatickou rovinu zde byla dvojka Špalková a Blažek. A pokud to dobře počítám, Holubová, která hraje Kohákovi mámu, by ho musela mít v šestnácti. Film vyznívá ve své podstatě smutně, Cafourek je po celou dobu outsider, optimistický, značně nevěrohodný závěr narušil tu zajímavou auru, která se kolem něj vytvořila. Ne že bych Cafourkovi nepřál dobré (sexuální) vyhlídky do budoucna a zásuny každý den s rozvernou hudební melodií v zádech, nicméně Vorel mohl naložit s osudem hlavního hrdiny poněkud zajímavějším způsobem, respektive věrohodnějším způsobem. Neudělal to, ovšem i tak filmu náleží poměrně solidní hodnocení. 6/10. (28.03.2017)

ZACPANÉ POTRUBÍ PRUŽINOU PROČISTÍM. ZÁVITY REZAVÉ KOUDELÍ UTĚSNÍM … … /// Tak konečně tady máme možnost podívat se do Tuchlovic. Všichni, co se slzou v oku vzpomínaj na Hanušovice, ji můžou zamáčknout, sezvat známý a uspořádat grilovačku. Prdel světa má svýho instalatéra! Soráč Vorel, já na tyhle panoptický exhibice, kde jde vo hovno, moc nejsem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mazel byl moc vodvážnej a Fusi zase lůzr. 2.) Miluju když věci v koupelně dělaj správný zvuky. 3.) Miluju Koháka. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.04.2017)

Kino Svět Lišov - Ale jo, docela jsem se bavil, byť jsem si říkal, že režisér mohl trochu přitlačit na pilu, naservírovat nám více hlášek a přidat na stopáži. Každopádně nejenom vtipně hrající Kohák, ale i vedlejší postavy, jako Budař, Čtvrtníček a Špalková mě potěšili. Až to budou za nějakou dobu dávat v TV, rád zasednu. Jo a zdravím toho trapáka, co přede mnou celý film točil na mobil :)) 68% (with J.) (23.10.2016)

Hlavní problém vidím v obsazení Jakuba Koháka, neboť postava, kterou zde měl ztvrárnit je zcela nad jeho herecké možnosti (schopnosti). Příběh není nikterak objevný či záživný, spíše přirozeně vyplývající až předpokládaný (což není výtka). Při sledování se mi vybavil film Václav (2007), do kterého dokázal Ivan Trojan vložit něco hrozně lidského, přirozeného a velmi přínosného. Tomáše Vorla st. považujii rozhodně za lepšího režiséra než-li Jiřího Vejdělka. Zároveň vybrat herce, který je schopen nejen fyzicky, ale hlavně vnitřně zvládnout nejen postavu (ale v tomto případě i celý film a handycap hlavního hrdiny, neboť Kohát téměř nesleze z obrazu), často může rozhodnout, zdali film je přijatelný, či zajímavý, nebo dokonce překvapující. (31.12.2017)