Calamari Union

Frank: "Očul si, čo o nás píšu na čsfd?". Frank: "Nie.". Frank: „Tak, počúvaj. Tieto slová som z komentárov vystrihol." Frank: "Hm?" Frank: "Podľa nich sa dostaneme do Eiry. Vysnenej časti mesta.". Frank: (Mlčí). Frank: "Alebo keď nie do Eiry, tak inde, napríklad do Estónska.". Frank: "Tak dávaj." Frank: Anarchia vo všetkých podobách. Svojrázna komédia o 15. mužoch, putujúcich Helsinkami. Z periférie Helsínk sa banda ošuntelo nahodených dospelých mužov v plnej sile a slnečných okuliaroch vydá do centra mesta. Fínsky Godard. Film vznikol bez scenára. Punková revolta, surrealistické vybočenia z normálu. Frankovia ako jeden muž kecajú, lúpia a obťažujú druhých. Bez ladu a skladu trávia čas v centre mesta. Šibnuté skeče s kritickým rozmerom. Geniálnosť. Kto sa niekedy stratil v centre mesta, vie o čom Kaurismäki rozpráva. Niekoľko nezabudnuteľných scén a humoru až na pôjdu. Režisér si uťahuje z Fínska, spoločnosti, noiroviek, gangsteriek i Taxikára. Všetky postavy majú svoje špecifiká, takže sa v nich nestratíme. Absurdná jazda plná zbytočných úmrtí, nesplnených snov a cool týpkov. Úsporné, niekedy až minimalistické herectvo. Podivné vtipy, pri ktorých sa váš mozog otriasa rehotom, hlasivky sú v kľude. Looserpunk film. Buď som sa smial, alebo neveriaco krútil hlavou. Kto rozchodí toto, tak pre neho žiadny z nasledujúcich Kaurismäkiho filmov nebude nestráviteľný. Hor sa chlapci za preludom slobody! (29.07.2015)

První Kaurismäki, který mi nesedl. Jeho koncepce mi přišla nedokončená a nevyvážená a absurdní humor hodně syrový. Tento snímek prostě ovlivňuje anarchie ve všech podobách a jde podle mě o nahodilý sled zvláštních událostí bez příběhu. Takže dám přednost raději jeho vyzrálejším dílům. Slabší 2hvězdy. [ PŘÍBĚH: X /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (19.04.2013)

Už před dvěma lety jsem viděl v rámci Challenge Tour jinou černobílou komedii té doby od Akiho Kaurismäkiho. Teď jsem si tak nějak s ještě horším výsledkem potvrdil, že se s tvůrcem a jeho vkusem humoru naprosto míjím. Komedie většinou hodnotím dle toho, zda dokážou pobavit a do jaké míry, v případě opravdu dobré zábavy nemusí mít nutně obsáhlou myšlenku. Dobrá komedie ale může naopak i rozesmát jen velice mírně a naopak něco důslednějšího sdělit. Zde jsem se bohužel nebavil a nechce se mi s pocity mírného otrávení pátrat po tom, zda to celé dění plné absurdního konání undergroundové partičky (mytí rukou v mláce, vození se na přední kapotě auta, jízda na motorce podél baru a pod.) má v sobě kromě snahy o ukázku svobody bez hranic ještě nějaký další hlubší smysl. Tento způsob komedie se mi zdá poněkud nešťastným... Ale naštěstí se mi líbila hudba a za tu dávám celou jednu hvězdu navíc. 35% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (05.04.2020)

"Je možné, že jste se při točení tohoto filmu inspiroval gangsterky?" ...asi nemůžeme všichni pokládat tvůrcům inteligentní dotazy. Tenhle film trochu vybočuje ze stylu tvůrce. Jedná se o mnohem zběsilou a praštěnou komedii, která si diváka drží od těla skrze nepřehlednou záplavu postav se stejným jménem a cílem. Tím se děj redukuje na sérii praštěných skečů s kritickým rozměrem. Stylově se zde kříží roknroll a noir - zde jako kabát pro oslavu chudoby, přitroublosti, odměřenosti, hladu, chlastu a tak. Nevím jestli je to skutečně takový průser (jak říkal režisér), nebo jenom jestli mi ten druh komedie není blízký, ale já se příliš nebavil. Což neplatí o jiných filmech tohoto režiséra. (14.08.2011)

LFŠ 2011 | Hned druhý Kaurismäki je nadnesené, šíleně vtipné béčko o epické a symbolické cestě čtrnácti Franků za lepším životem. Režisér si střílí z Finska, společnosti, noirovek, gangsterek i Taxikáře. Z diskuze po projekci snímku: "Kde jste vzal nápad na tento film?" Kaurismäki: "Jaký nápad? Děkuji za hezký večer." (31.07.2011)