Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Modré tiene

Jak je něco jiné než Ordinace nebo Ulice, tak to české diváctvo těžko zkousává. Taušův styl je do jisté míry experimentální a ani mě nepřekvapuje vlna kritiky, která se na něj snesla. Je ale jediné štěstí české tvorby, že se někdo odváží točit jinak. Vedle Případů 1. oddělení další příjemné překvapení na poli českých kriminálek. (03.04.2016)

Na základě zdejšího hodnocení jsem tento seriál dlouho odkládal, abych se po čase pustil do I. dílu a přes WTF úvodní scénu to zase hodil do hlubin mých počítačových složek. Divácká nouze mě k tomu nicméně přivedla zpátky, a po opravdu malinko méně zábavné I. epizodě musím nakonec říci: ještě, že tak! Zejména II. a III. díl ukrývají dialogy v nejlepším Jarchovského stylu, k tomu několik dějových mini-katarzí tak silných, že najednou dávají smysl i podivné úhly kamer. Novotného pohledy nebo řvoucí Melíšková ve mně dlouho zůstanou. Poslední díl byl na moje gusto mírně překombinovaný a zbytečně protahovaný, přesto se jedná o malé zjevení, zejména pokud se české seriálové tvorby týká (té novodobé). (19.04.2017)

Jako celek mi to nakonec nevyznělo tak strašně. Na tuhle minisérii jsem se těšila, zvláště jsem byla zvědavá právě proto, že se to natáčelo u nás v Olomouci na univerzitě a mém milovaném Konviktu. První díl byl pro mě šok. Hercům jsem vůbec nerozuměla, hrozně všichni huhlali. Kamera naprosto strašná... nevím, kde pobrali nápad natáčet proti světlu, takže člověk nevidí vůbec nic. Herecké výkony? Jako oni jim zakázali hrát nebo co? Tak ploché postavy byste těžko pohledali. Nehledě na to, že jste najednou vrženi do nějakého děje nějakým divným rozhovorem mezi dvěma cizími lidmi, z nichž tomu jednomu (rozuměj Chalupovi) rozumíte každé 10. slovo. Pak přijde Voříšková, tváří se jak kdyby jí uletěly včely, naprosto hysterická přehrávající uklizečka... Velké zklamání. Pak přišel druhý díl a člověk konečně začal chápat, o co tu jde. Postavy začaly vypadat více reálně, ale stále mi přišly totálně ploché. Začínám se docela bavit těmi close-upy a kapitán Mráz mi začíná připadat jako sexy tatínek. Taky se bavím tím, kdy evidentně UP má jen jednu budovu - konvikt a je úplně jedno, za kým jdou, všecko se odehrává tam. Čili vy víte, že ona se nachází na Konviktu a právě se chystá vejít dveřmi /které reálně vedou do horního patra kaple/, kterými vejde do kanceláře/zasedací místnosti, která se nachází na Křížkovského. Funny. Třetí díl začne tím, že vedoucí případu doktorka Výrová se opije po skleničce a půl vína a začne tam řvát na plukovníka Vitouše, přičemž potom, co na sebe řvou, on v klidu prohodí "Tak si vem křupky, nebo co..." a ona "Nechci křupky." Kapitán Mráz má sexy narezlý fous. Čtvrtý díl a díky bohu už je tu konec. Můžeme vidět totálně rozmlácenou Voříškovou... nejprve heverem do hlavy, pak hlavou do auta, pak si její hlavou otevře skleněné dveře... cool. Závěr? Mám z toho hrozně smíšené pocity, první dva díly jsem myslela, že umřu nudou a hrozně mě to všecko sralo. Kamera, zvuk, herci, jejich postavy, nikam nevedoucí vyšetřování. Pak jsem se ale začala bavit nad některými scénami a že jsem v komparzu zahlédla známé tváře, ale i tak je to tak na 2,5*. (02.04.2016)

S největší pravděpodobností se jedná o jakýsi druh umění. Bohužel jsem v průběhu prvního a části druhého dílu nebyl schopen pochopit, o jaký druh se jedná. .... Proto se (udiven tím, že nejsem hoden pravděpodobně nejnovější vlny filmařského umění v čechách) vrátím k opakování "Případů prvního oddělení" abych si alespoň zčásti užil svůj koncesionářský poplatek. (14.03.2016)

Diametrálně odlišné než předchozí případ. Zůstává sice obsazení a postavy, ovšem námět a celkové pojetí je jiné. Snaha o artové zpracování a přidání na stopáži paradoxně tomuto seriálu spíše škodí, jelikož se to celé míjí účinkem kvůli vyloženě amatérskému technickému zpracování (zvukař by zasloužil jednu po tlamě a okamžitý vyhazov) a otravně houpavé práci s kamerou. Případ totiž zdaleka není ani daleka tak zajímavý, jako minule a děj je velice často ředěn různými podzápletkami, které ale paradoxně jsou záživnější než samotné vyšetřování. Hrstka detektivů tvoří příjemnou partu, která se sice někdy chová krajně neprofesionálně a nerealisticky a co víc, herci často vyloženě přehrávají, ale divák s nimi vcelku soucítí. Příště bych ale vyměnil režiséra a kameramana, kteří svou snahou o uměleckou seberealizaci kazí jinak docela dobrou krimi. Slabší 3*. (18.10.2016)