Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Modré tiene

Nejlepší česká kriminálka za ...???... hodně dlouho. Byla snad lepší předloha, když zůstal stejný i scenárista? Samozřejmě změna režijního stylu nepřipravenému divákovi (tedy zejména takovému, co sleduje jen české televizní série) nejspíš vyrazí dech a on to radši v sebeobraně někam přepne. Ale i příběh je prostě mnohem lepší. Najednou tu nesledujeme figurky na scenáristově šachovnici, ale postavy, od kterých nevíme, co máme čekat (což se navíc ještě díl od dílu mění!). Na druhou stranu je Viktor Tauš určitě mnohem lepší režisér než herec. Klaním se, a kdyby mi přece jen některé detaily samotného příběhu nepřišly trochu umělé, dal bych i plný počet (90%). (22.03.2016)

Zatím hodnotím dvěma hvězdičkami a doufám, že se to zlepší. Ze zásady se nedívám na vícedílné detektivky a to od doby Dalglishovek v ČST, kdy mi dvakrát utekl poslední díl, což je u detektivky dost blbé. Prostě jsem měla v sobotu večer jiný program. Na tohle jsem odhodlaná se dívat, protože jsem v Olomouci studovala na fildě a jsem zvědavá, jestli ty prostory poznám a vůbec jak to tam teď vypadá. K hodnocení - prozatím : hercům fakt NENÍ rozumět a je to celé takové jakési rozhozené. Některé scény jakoby nikdo nerežíroval a nechal kameramana, aby si dělal, co chce. Snímá pěkně, ale hrozně mu to trvá! Chápu, že T. Voříšková je krásná, ale koukat na ni v detailu minutu a to několikrát musí lézt na nervy i jejím obdivovatelům. Chodí se chodbami a jezdí auty, působí to jako vata. A taky aby to nebylo moc akční, to se do ČT nehodí....Tož uvidíme. Tož jsme viděli: už tak odpornou Melíškovou ožralou po sklence vína a vyřvávající svoje antiestébácké poselství, čurající a polosvlečenou jakousi bábu, holou pudel jakéhosi herce, třepajícího s Voříškovou, hodně chození a urputných pohledů nejen Melíškové. Hercům nadále není rozumět, zřetelně mluví akorát pan Huba. Hvězdičku neodeberu za Gelnara - Langera. Jo a abych dodržela výšeuvedenou tradici nikdy nepodařeného sledování detektivních sérií , druhý díl jsem neviděla, opět jsem měla tak jako kdysi lepší program. Už při "koukání" (naštěstí jsem u toho dělala i něco jiného) na 3. díl nelituji. A z fakulty tam není nic nebo tam není přes tu uměleckou kameru vidět....NEZLEPŠILO, NAOPAK HRŮŮŮŮŮZA. Trapný vrah, trapné rozuzlení, tradičně se z inteligentního unikajícího vraha stal psychopat. Nedokážu odpustit kiks v rozuzlení, který tu nechci uvádět pro případ, že by to chtěl někdo někdy vidět. PSEUDOUMĚLECKÁ PSEUDODETEKTIVKA....hlavně, aby to nebylo komerční! (29.02.2016)

Z Modrých stínů jsem opilejší než Klára Melíšková po jedné sklenici vína (a to je překvapivě hodně). Kde minule Hřebejk s Jarchovským skončili na hraně guilty pleasure a nabídli mišmaš tak bezelstně roztomilý a bezradný, že si ho šlo užít, ujíždí Viktor Tauš o tolik dál a urputněji, že zřejmě překročil hranice časoprostoru... a vznikla nejzajímavější minisérie České televize za nevimjakdlouho, která svojí stylistickou svéráznosti neskutečně šlape a graduje od wtf výpalu očí a absolutního zmatení mě jako diváka, proč to všechno probůh vypadá, jako by někdo zdrogoval Toma Hoopera LSD a donutil ho pod pohrůžkou smrti na iPhone natočit Jarchovského scénář za čtyřiadvacet hodin, až k první funkční katarzi v Jarchovského textu po X letech. Nezažil jsem na České televizi něco, co by bylo tak divný, nepříjemný a přitom tak pozitivně na mě působící. Netrouf bych si říct, že je to "povedený", ale rozhodně je to zajímavý. Jen je jasný, že 1) diváci to nerozdýchají a 2) málokdo přečká první nudný díl. Já těch pět hodin v kině přežil a nakonec odešel spokojený... (28.02.2016)

Jen bych chtěl zdejší koncesionáře upozornit, že podobné lapsy se občas stávají i u velké BBC. Z posledních let například hromada stížností na zvuk u Jamaica Inn a na obraz u Wolf Hall. Tak vám to tvůrci Modrých stínů ulehčili a můžete si zanadávat na obojí hned u prvního dílu. Jen doufám, že zůstalo u mailů na Kavčí Hory a nevolali jste kvůli tomu opraváře. (07.03.2016)

Spisovatel Michal Sýkora je odvážný kritik poměrů a nebojí se literární hyperboly- trochu přitlačit, aby si toho neřádu kolem nás všimli i ti nejzabedněnější, ideálně všichni. V této svojí předloze zúčtoval s jedním filutou, jemuž coby Olomoučák viděl roky do karet. Ivana Gelnara nám příkladně Xaver Veselý před nedávnem v jednom ze svých orálně rektálních rozhovorů představil div ne jako svědomí tohoto národa. Jsem rád, že alespoň umělecká díla zůstanou nositeli jeho skutečného odkazu. Gelnar nevraždil, jen šulil a to není fikce, ale holý fakt. (16.03.2016)