Nesnesitelná lehkost bytí

Pustit se do zfilmování tak složitého, filozofického a mnohovýznamového románu, jakým Nesnesitelná lehkost bytí bezesporu je, si žádá vekou odvahu. Leč ta samotná ale nestačí... Když se o adaptaci Kunderových děl pokusili čeští tvůrci, dopadlo to o poznání lépe, což bylo zapříčiněno tím, že si vybrali mnohem shůdnější látku. Jak "Já truchlivý bůh" a "Nikdo se nebude smát", adaptace povídek z jeho souboru Směšných lásek a jeho první plnohodnotný román "Žert" skýtají bezesporu větší filmový potenciál, než jeho další romány "Nesnesitelná lehkost bytí" a "Nesmrtelnost". Nádhera a hloubka těchto dvou Kunderových románů netkví v samotném ústředním ději, který tvoří jen jednu z rovin románů. Kouzlo románů je v Kunderových filozofických úvahách, názorech a maličkostech, které na čtenáře dolehnou jen při jejich pozorném čtení. Tento film mě tedy zákonitě musel zklamat... Tři hvězdičky z úcty k Milanu Kunderovi a díky ústřednímu hereckému páru, uhrančivosti Daniela Day-Lewise a panenské kráse Juliette Binoche. (23.11.2008)

Tak zaprvé, srovnat tenhle film se "Vzpomínkami na Afriku" (viz Jeanne) je nesmysl. Tím se nenechte zblbnout jako já :) Ač se film přímo dotýká doby kterou jsem prožil, tak ve mně nevyvolal nějakou větší odezvu (možná proto, že mě svou délkou téměř uspal :) ... Nic proti erotickým scénám, ale tady je jejich množství dost zbytečné. Taky citové "psí" vydírání si mohli tvůrci odpustit. Prostě - průměrný film, který chtěl být něčím víc, než nakonec je. (10.03.2004)

Vyslovene priemerny film, ktoreho zaradenie k "platinovej edicii filmovych hitov" som zase nepochopil. To bude tym, ze mne filmova teoria hovori uplne hovno. A bude to asi aj tym, ze technickym aspektom filmu sa nielenze nevenujem, ale otvorene som nazyvam technicke aspekty filmu deskriptivnou anallyzou kazdeho hovna. No nic, mylostny pribeh ma cosi do seba, obcas sa chlap stretne so zenskymi ....a dalej? Dalej nic, eroticke sceny su nadbytocne, a v strede film sklzol az do vatovo planeho plkani, ktore sa nedalo pocuvat. V Prahe sa tiez netocilo, a ceska nazvy ulic a cestina este " ceske mesto neudela", ze jo. Takto sa necudujem tomu, ze v USA film stal 17 milionov - ako pise kolega T2 - a zarobil len 10 milionov. 52 % % (27.08.2016)

Přesto, že je Kaufman hodně důsledný a předkládá i pro českého diváka reálně vypadající české předměty (dopis je nejen psán v češtině, ale je i velice blízko tomu, jak ho pak Sabina interpretuje), film prostě není český. A je to překvapivě dobře. České zpracování Kundery by se soustředilo na tři ústřední postavy, jejich hořko-sladkou iterakci a tím by byl determinován celý snímek. Kaufman modeluje Československo počátku sedmdesátých let dvacátého století, nehledá šeď v exteriéru, do interiérů dokonce vnáší hravost, ale noří se hloub a probádává, jsa veden Kunderou, šeď mezilidských vztahů. Kaufmanovo pojetí je hodně Kunderovské, mírně plačtivé, trošku nabubřelé a hodně opovrhující Kunderovou bývalou vlastí. Za vše stačí zmínit podprahové sdělení, že pokud chcete mít kamaráda, jemuž můžete bezvýhradně věřit a vše mu sdělit, musíte si pro tyto účely pořídit prase. Záměrně je zde vzorem toho čistého právě prase. Druhým hodně bolestivým políčkem do české tváře je postava inženýra. Kdo by mladému Stellanovi odolal, že? Jenže je skutečně tím, za koho se prohlašoval? A hýbaly závěsem skutečně jen vzdušné proudy? Pan inženýr byl vlastně spouštěčem druhého přesídlení Terezy a Pavla včetně všech důsledků tohoto přestěhování. Sabina, žena s kloboukem po dědečkovi, dokázala uniknout. I když se jí v závěru Kaufman věnuje krátce, není možné si nevšimnout, že dříve hravá, usměvavá Sabina, plná života a chuti nasadit si klobouk, náhle povadla. Místo klobouku si nyní nasazuje frustraci. (06.07.2023)

Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. (15.11.2006)