Nesnesitelná lehkost bytí

Vyslovene priemerny film, ktoreho zaradenie k "platinovej edicii filmovych hitov" som zase nepochopil. To bude tym, ze mne filmova teoria hovori uplne hovno. A bude to asi aj tym, ze technickym aspektom filmu sa nielenze nevenujem, ale otvorene som nazyvam technicke aspekty filmu deskriptivnou anallyzou kazdeho hovna. No nic, mylostny pribeh ma cosi do seba, obcas sa chlap stretne so zenskymi ....a dalej? Dalej nic, eroticke sceny su nadbytocne, a v strede film sklzol az do vatovo planeho plkani, ktore sa nedalo pocuvat. V Prahe sa tiez netocilo, a ceska nazvy ulic a cestina este " ceske mesto neudela", ze jo. Takto sa necudujem tomu, ze v USA film stal 17 milionov - ako pise kolega T2 - a zarobil len 10 milionov. 52 % % (27.08.2016)

Ten konec pohřbil jakékoliv ambice na skutečně velký film, kterým by Nesnesitelná lehkost bytí určitě chtěla být - kýčovité vyobrazení venkova coby oázy klidu a štěstí, přepatetizovaná vedlejší epizoda se psem, oslava prostého venkovsho člověka (nevím, zda to byl autorův záměr, ale rozhodně to tak vyznělo) a neúměrná natahovanost degradují film na průměrnou a nezvládnutou záležitost. Knihu si určitě rád někdy přečtu, k filmu již se vracet nehodlám. (19.11.2006)

Nesnesitelná lehkost bytí je vskutku velmi osobité dílo. Americký film na motivy předlohy českého spisovatele, odehrávající se v Československu a natáčený ve Francii. Obsazení hlavních rolí je také velmi pestré. Máme tu angličana, francouzku, švédku a švéda a čechy. Navzdory americké výrobě oplýval snímek až překvapivě autentickým českým feelingem. Téměř tříhodinový děj se vůbec nevlekl, nesl se v příjemném, svižném rytmu, stále se něco dělo a nenašla bych v něm snad žádné slabé, hluché, či nudné místo. Fenomenální ústřední trojice, Daniel-Day Lewis, Juliette Binoche a Lena Olin. Zejména velmi působivá a smyslná pro mě byla scéna, kdy se Sabina a Tereza navzájem fotí. Ta chemie mezi nimi, to jiskřivé napětí a ženská krása:) Ve filmu uslyšíme naši hymnu, Daniela řídit Škodovku a Pavla Landovského, který jeho i Juliette vytáhne na pravou českou "zábavu." Tancovačka a kalba, jak má být:) No, ve kterém jiném filmu uvidíte, aby herec formátu Pavla Landovského opíjel herce formátu Daniela Day-Lewise?:) (21.11.2012)

Zase další píčovina, která má tady podezřele vysoký hodnocení a já se tim nechal oklamat. Když to tak celý shrnu, tak ten film vypadá asi takhle: bla, bla, bla, kecy, kecy, šukačka, nuda, nuda, kecy, kecy, šukačka, pár archivních záběru, nuda, nuda, šukačka... Spíš se to mělo jmenovat "Nesnesitelná nuda k zblití". Navíc ve filmu jsou takový pěsti na oko jako např. to, že sovětská armáda používá americký náklaďáky nebo, že hlavní hrdina jezdí v roce 1968 hundrtkou se zapuštěnejma klikama. Upřímně řečeno jsem sledování týhle sračky vzdal asi po 2 hodinách, ale předpokládám, že finále nepřineslo žádnou závratnou změnu. (19.11.2006)

Pustit se do zfilmování tak složitého, filozofického a mnohovýznamového románu, jakým Nesnesitelná lehkost bytí bezesporu je, si žádá vekou odvahu. Leč ta samotná ale nestačí... Když se o adaptaci Kunderových děl pokusili čeští tvůrci, dopadlo to o poznání lépe, což bylo zapříčiněno tím, že si vybrali mnohem shůdnější látku. Jak "Já truchlivý bůh" a "Nikdo se nebude smát", adaptace povídek z jeho souboru Směšných lásek a jeho první plnohodnotný román "Žert" skýtají bezesporu větší filmový potenciál, než jeho další romány "Nesnesitelná lehkost bytí" a "Nesmrtelnost". Nádhera a hloubka těchto dvou Kunderových románů netkví v samotném ústředním ději, který tvoří jen jednu z rovin románů. Kouzlo románů je v Kunderových filozofických úvahách, názorech a maličkostech, které na čtenáře dolehnou jen při jejich pozorném čtení. Tento film mě tedy zákonitě musel zklamat... Tři hvězdičky z úcty k Milanu Kunderovi a díky ústřednímu hereckému páru, uhrančivosti Daniela Day-Lewise a panenské kráse Juliette Binoche. (23.11.2008)