Tiché miesto

Skvělý žánrový film, pokud mu odpustíte to, že pointu by ve skutečnosti každá příčetná společnost odhalila dávno předtím, než by situace přešla do takového extrému, a akceptujete s nadhledem finální záběr, který víc patří do pokleslé zábavy dob minulých než do současného chytrého hororu. Režijně je to každopádně velká lahůdka. Krasinski má ohromný cit pro budování napětí a i když mu občas logika hapruje, prací s herci a prostorem to prodá. Velká radost a konečně TICHO v kině. (14.05.2018)

Tiché místo je především vynikající psychologické drama o ztrátě (někoho blízkého, vlastního hlasu) a nemožnosti dát průchod prožívané bolesti (která ale může být proměněna v sílu, na čemž je zčásti založeno finále). Postavy musí všechny emoce držet v sobě, což akorát prohlubuje trauma. Jejich zdroje a projevy radosti, které by jim ulevily, jsou výrazně omezené. Oddat se hře, na které je založená dnešní společnost (protože nechceme jenom konzumovat, ale zároveň se bavit), znamená riskovat život. V tomto ohledu jde o antitezi dystopie Ready Player One, která ukazuje společnost oddávající se již pouze a jenom hře. K první tragédii dochází kvůli hračce, k další málem dojde při hraní deskové hry (příznačně jde o Monopoly – slast z nakupování si postavy mohou dopřávat pouze touto cestou). Tančit můžou partneři jenom se sluchátky v uších, jinak je použití technologií, na nichž jsme dnes tak závislí, takřka vyloučené… Přestože ve filmu skoro není dialogů, zásluhou znamenitých herců, informací rozesetých v mizanscéně a toho, jak postavy v určitých situacích reagují, po celou dobu chápeme, co hrdinové prožívají a oč jim jde, v čemž spatřuji hlavní výlučnost snímku. Ukazuje, co se již mnozí režiséři během (necelých) sta let zvukové kinematografie odnaučili – jak psychologicky vrstevnatý příběh lze vyprávět beze slov. Díky zaměření na postavy nachází své opodstatnění pomalejší prostřední část, ženino rozhodnutí počít dalšího potomka (zaplnit prázdnotu) i některé lehce sentimentální momenty (které jsou ovšem rušivé pouze při aplikování čistě hororového čtení). Jako horor je Krasinského film stále znamenitě zrežírovaný a skoro nám nedá vydechnout, byť využívá poměrně známých triků a málokdy nabere odvahu být opravdu bez zvuku. Nejen svým obsahem, ale i stylem tak v zásadě potvrzuje, že američtí filmaři mají z máločeho takový strach jako z absolutního ticha. Tiché místo proto není tolik pozoruhodné prací s tichem, jako hladkým propojením základní podmínky pro přežití v daném fikčním světě (nevydávat žádné hlasitější zvuky) s tím, co postavy prožívají. Skutečnost, že film končí v tom nejlepším (aniž by vyvolával pocit, že něco zásadního nebylo vysvětleno), mne přiměla přidat k jasným čtyřem ještě pátou hvězdičku. 90% (24.04.2018)

Jednoduchý rodinný survival okořeněný jediným zajímavým zpestřením (motiv ticha, jenž ale stejně není využit úplně stoprocentně), který diváka spíš napíná, než straší. A pokud film v prvé půli táhne nahoru právě onen jeden nápad a špičkové řemeslo, v půli druhé to potápí celkové zhloupnutí a porušování vlastních nastavených pravidel. On je totiž trochu problém, když jsou v úvodu představena monstra tak, že jsou citlivá na sebemenší škobrtnutí, ale v naháněcí závěrečné části se pak s jejich citlivostí pracuje, jak se tvůrcům zrovna hodí. Proč třeba ten kluk v jedné z klíčových chvil zahne při zdrhání do kukuřičného pole, nad tím mi také zůstává rozum stát (já jsem sice kukuřičným polem nikdy neběžel, ale předpokládám, že to musí být celkem rámus). A takovýchto momentů jsou v druhé půli kvanta. Monstra jsou bohužel ukazována až příliš často, jejich vzhled mě navíc dost zásadně zklamal. Zaměnitelná CGI příšera, která jako kdyby vypadla z nějaké Marvelovky (takoví ti typičtí mimozemští poskoci hlavních záporáků, aby se superhrdinové měli déle s kým mydlit). Přestože zním kriticky, považuju Tiché místo za nadprůměrný film, hlavně díky tomu kvalitnímu řemeslu a dobrým hereckým výkonům. Z hlediska nějakého hororového zaujetí se u mne nicméně již v době uvedení (duben) jen horko těžko dostává do roční TOP3, takže zkazky o nejlepším hororu posledních let považuju za naprosto přestřelené. (13.05.2018)

Aj som mal chuť k tomu napísať nejaký pseudo-vtipný komentár, no pri tom množstve príspevkov som si istý, že niekto to už dávno urobil za mňa. Takže sa týmto filmom radšej inšpirujem a svoje vyjadrenie ponechám len v lacnej CGI rovine. Ale podotknem, ako veľmi sa už teším na prequel, sequel, 3D remake a VR reboot tejto precítenej rodinnej inscenácie. (27.06.2018)

Milosrdný Buddho za co mě kurva trestáš žes mi na mé pouti životem dal do cesty takhle kolosální hovno? Do toho nešlo jen šlápnout na tom ujede noha, hodíte záda a jste od sraček celý. Tichý místo je bez debat (a klidně i s debatama páč já si to obhájim) ten nejvymrdanější horor v červenejch číslech za hooodně dlouhou dobu ba dokonce největší pitchovina od červenou barvou svítící sračky jménem "Smrt přichází v bílém" a že to je kurva konkurence !! Pár slov k filmu - Absolutní sračka. Šeredný režisér, scénárista a herec v jedný osobě s naprosto k jeho osobě nehodícím se jménem Krasinski, se rozhodnul natočit něco, co jsme ještě neviděli. Musím uznat, že to se mu povedlo jelikož takový hovno sem fakt ještě neviděla. Máme tu tak vcelku origoš nápad, kterej mohl dopadnout skvěle, kdyby se ho nechopil debil což samo o sobě nedává smysl, protože když to Krasinskýho napadlo tak by debil být neměl, ale podle toho filmu debil fakt je (záhada pyčo) . Každopádně kdo štěkal hutnou atmosféru, napětí a krásnej malej komorní horor co všechny strčí do prdele, musel bejt strašlivě nasranej. Film ani zdaleka nemá dobrou atmosféru, napětí neexistuje a postavy jsou tak úžasný a sexy, že mi byly naprosto u píči. Jako, že do dětí se neseru tak v životě sem neviděla šerednější dětskou herečku než tu hluchou borku co se navíc chovala jako vaginální mykóza (podrážděná píča) celej film a já jí přála strašnej osud snad víc než Babišovi. Fotr co vyl na vodopád, bratříček co sral baterky do rakety, matka co chytla mykózu od dcery nebo druhej brácha co byl podobně tupej jako první brácha jsou další skvostný postavy tohohle díla a pokud si mezi nima najdete někoho, komu budete fandit tak jste asi svatý nebo Vás mrdli do hlavy. Tuna nelogických píčovin (jak může hluchá holka vědět jestli dělá nebo nedělá hluk, proč se nepřestěhovali k vodopádu, dcerka vymyslí jak sejmout emzáky za minutu zatímco Krasinsky nad tim dumal léta, máme cestičky z písku abychom běhali vysokou trávou a nikdo nás najednou neslyšel, drsnej emzák si neporadí s autem a chcípne po jedný ráně brokárnou i když jemu podobní měli nakopat prdel tankům a po zuby ozbrojený armádě atd. atd) plus naprosto nudnej děj a totální absence napětí nebo (nedejbuddho) strachu, posílá tento patvar z Tichého místa na jiné místo a to přímo do prdele odkud se snad už nikdy nevyhrabe. (25.06.2018)