Reklama

Reklama

Únos

  • angličtina Kidnapped
Československo, 1952, 113 min

Kamera:

Rudolf Milič

Hudba:

Jiří Šust

Hrajú:

Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (93)

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Vrcholná filmová propaganda. Překrucování československých dějin v rámci nehorázné manipulace s fakty, využívajíc k celé operaci skutečnou událost z března 1950, během které byla unesena tři česká letadla do německého západního sektoru. Filmový Únos Kadára a Klose, tehdy debutujícího režisérského tandemu, byl ovšem dokonalou agitkou socialistického realismu, nemajíc pranic společného s onou skutečností. Děj je prostý. Z Ostravy startuje letadlo, které podvratní piloti (jak jinak než bývalí příslušníci RAF) unesou do západního Německa. Většina cestujících se chce vrátit do náruče socialismu. Na první pohled je vidět, kdo je kdo. V popředí stojí kladní hrdinové: poslanec, dělníci, vojáci, z počátku váhavý vědec, který však včas "prohlédne". Jejich protihráči byli, jak StB trefně nazývala, "bývalí lidé": kavárník, český pilot britského letectva, kněz, jazzový hudebník (skvěle zahraný Milošem Kopeckým). Individua jimž v socialistické společnosti pšenka již nikdy nepokvete. Ponecháme-li stranou politické zabarvení snímku, šanci na ospravedlnění nenachází Únos ani po stránce scénáristické (absurdita dialogů je naprosto klíčová) a herecké (ubohé karikatury sebe sama). Účast v některých prvorepublikových operetách se s největší pravděpodobností stala záminkou k "napravení" padlých andělů, v tomto případě Ladislava Peška a Jiřího Dohnala, dosahujíc přitom šíleného výsledku (uf!). Lze Únos chápat jako inspirativní výukový materiál pro současný výklad politických dějin Československa? Ano. Je možné Únos pokládat za vrchol komunistické demagogie? Ano. Je tedy Únos dobrým filmem? Ne. Opravdu ne. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

V OSN je podán protest kvůli potlačování lidských práv po únoru v ČSR. Na to přímo navazuje záměr imperialistů a reakce osadit standardní spoj ČSA Praha - Karlovy Vary lidmi, kteří po fingovaném únosu (jsou s únosem obeznámeni) přistanou v SRN a potvrdí, potlačování práv a svobod občanů v Československu . Jenže STB je bdělá a tak cestující pozatýká ještě před odletem, volné palubní lístky se znovu dostanou do oběhu a tak se na palubě dakoty místo zlotřilců a buržousů ocitne poslanec KSČ, havíř, ocelářský inženýr a další uvědomnělé a budovatelsky smýšlející figury. Jelikož pilot - únosce není zatčen, je únos proveden. Po přistání v SRN pod US správou se zjistí příliš pozdě, že unesenými jsou občané rudě smýšlející, kteří v žádném případě protest v OSN nepotvrdí. Naopak, semknou se kolem hrdinného poslance KSČ. Imperialisté nakonec spláčou nad svým záměrem a unesené vrátí zpět s ostudou do vlasti. Co mne opravdu zvedlo ze židle bylo, že se pilot dakoty po únosu na americké letecké základně hlásil jako pilot čs.bombardovací skvadrony který slouřil v RAF... --- Jenže :-) jak jsem se později dozvěděl - V roce 1950 skutečně unesli bývalí piloti RAF 3 letouny Douglas DC 3 Dakota Československých aerolinií. Všechny spoje letěly na Prahu. jeden z Brna, druhý z Ostravy a třetí z Bratislavy. Během letu stroje stočily let nad Kletí na Erding v NSR, kde byla americká letecká základna. Tam nejen členové osádek (únosci) ale celá řada cestujících, která let na západ neplánovala požádala o politický azyl :-)) KSČ sice soptila a žádala vydaní všech zpět, ale americké orgány vydaly jen ty co se chtěly do rudého pekla vrátit. I tak všichni čelili zuřivému běsnění ze stran bezpečnostních složek a velmi těžko dokazovali, že o akci nevěděli nebo se na ní dokonce nespolupodíleli (pilotům pomáhali někteří stateční zaměstanci ČSA). Bývalí piloti z RAF po válce létali jako dopravní piloti. V průběhu houstnoscí atmosféry po únoru byly ti ze západu stahování z mezinárdních letů na lokální štace. Tam později následovalo propuštění, degradace hodností, soud a kriminál. V roce 1950 bylo těm na které ruka komouše ještě nesáhla, jasné, že brzy dojde i na ně. Proto pár statečných sáhlo k tomuto činu. Únosy se obešly bez krve a mrtvých. - Žvýkací epizodka tajných dokumentů, která zazněla ve filmu byla natočena podle skutečného příběhu jakéhosi uvědomnělého občana, který prý tajný obsah své kabely raději rozžvýkal, než aby text padl do ruky proradným imperialistům. Samozřejmě toto nebyly jediné přelety letounů z rudého pekla do svobodného světa. Tento film však evidentně naráží na tento ojedinělý případ organizovaného přeletu tří Dakot současně. Jednalo se o lety: OK-WAR, OK-WDS a OK- WDR. Hoši z RAF a všichni co jim s osobním nasazením pomáhali mají ode mne 5 hvězd. Filmaři však jen jednu a to za tu nechtěnou zábavu. * ()

Reklama

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Je to propaganda hrubého zrna - ale tento film není možno jedním šmahem zavrhnout. Jenom pár věcí: Americká zahraniční politika - o níž tento film (ve značně zkarikované podobě) pojednává - se přece v roce 1952 (ale bohužel ani v roce 2006) nedá označit jinak než jako imperialistická - jenže vtip je v tom, že stejně imperialistická byla i politika SSSR. Dále je třeba říci, že v Americe 50. let skutečně BYLA perzekuce levicově smýšlejících lidí (viz. zmínka o "neamerické činnosti" ve filmu) - jenže zase: vtip je v tom, že tato perzekuce, jakkoliv odporná, se nedá srovnat se zločiny, které se v té samé době děly v ČSR. Člověka úplně zamrazí, když ve filmu zazní: "Váš ostravský asistent byl špion. Tady máme jeho doznání i s podpisem." Protože rok 1952 byl právě rokem nechvalně proslulého monstr procesu s "vedením Slánského protistátního spikleneckého centra", v němž byli k smrti odsouzeni nevinní lidé pro svou údajnou špionážní činnost - a taky samozřejmě dali svá doznání i s podpisy. (Jde přitom jen o špičku ledovce.) - Jelikož byl Únos v době svého uvedení kritizován tiskem pro údajný "buržoazní objektivismus" (šlo samozřejmě o kritiku konstruktivní :o), nelze opomenout jeho formu - která je prostě solidní, to se nedá nic dělat:. K+K byli vždy profíci (a zráli jako víno). Je proto obtížné tento film, založený na nepravdách a zejména polopravdách, jednoznačně hodnotit. Tři hvězdičky, které jsem mu dal, je třeba brát jen jako hodnocení orientační. ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Není to tak pěkně rozjuchané jako jiné agitky, takže se může zdát, že je to zrádnější film. Škoda, že po dvou reprízách kouzlo "zlého" filmu je definitivně pryč a zůstává jen obyčejná nuda a trapnost všech zúčastněných. Generace Dohnala a Peška si žehlí své apolitické starší filmy, mladí v čele s boxerem Peterkou se jen bezcílně zubí. V případě zpěvačky Červené se jen pokoušejí o novodobý vamp. Broukají si Internacionálu, sešívají košile (aby hanobili vlajku) a vůbec nejsou fabelhaften. Tolik k prvním dvěma setkáním s Únosem. Napotřetí jsem do něj zabředla ve zcela jiné náladě a nalezla jsem několik nových poznatků, od takových banalit, jako například, že Hrušínského angličtina je mizerná, že Dohnal, místo toho, aby exhiboval své zralé herectví utužené dlouholetým působením v ND, nedokáže pod nánosem nechutné masky pořádně ani promluvit a že přes tohle inspirující prostředí Pešek svou zdejší roli považoval za zcela klíčovou ve své dramatické kariéře. Jak je tohle možné? Scénář je pravým balancem mezi drzostí, arogancí, hloupostí (senilitou, demencí…) a neumětelstvím, jakého jsme byli tak často svědky v prvních letech zestátněného filmu. Ale přece je Únos ve svém ranku v něčem originální, ve svém pojetí Američanů, kteří jsou méně, než-li karikujícími šablonami, jsou chodícími imbecily dorozumívající se jiskrnými dialogy v tomto duchu: "...a inženýr Prokop je můj trojský kůň." - "Neznám takového koně, u nás v Americe neběhal. Určitě." načež kontrují nesmyslně černobíle hrubozrné paralely mezi stále doznívajícím strachem z praktik koncentračních táborů (přítel Wanke) a současným zařazením válečných zločinců do mašinérie amerického "demokratického“ pokroku. Nechybí všudypřítomné oslovení "Hallo!", laskavé nápisy Ami Go Home a teze o znárodnění Spojených národů, zneužívá se sudetoněmecká otázka, těší se na stáž do Moskvy a do toho všeho tančí Munich follies. Američtí vojáci slouží, protože by jinak byli nezaměstnaní a nemají šajn o tom, proč by své české soukmenovce měli střílet, pakliže by ovšem tito nebyli na útěku. Ještě je vám to pořád málo? Tak výborně, užijme si symboliku mouchy vězněné a propuštěné, pobavme se nad skrytým významem otazníku, který je přece tak chytře použit jako srp a přirozeně zatleskejme Karenovi za jeho "hodného" bachaře, který se rozplizl v žánru Mrazíka kříženého s Holmesem. Nedbalovi za jeho znásilnění každého nábytku, kterého se dotkl, respektive si na něj lehl, pří výslechu či při jakékoli jiné narcistické etudce. Samohana je špatná, je potom ale stejně špatný i váhající motiv Kopeckého? Neměl to Pešek příliš snadné, když se mstil za svou mrtvou rodinu, s čímž Milda pouze toužící po západní kultuře nemohl soutěžit? Setkám se ještě někdy s hůře fungující rudou partičkou, která se výhradně krmí papírem? Pochopí kuchař Hlinomaz, kdo jsou to bolšáni? Jaktože Eda Kohout byl jako vždy zastíněn Hanusem, ačkoli měl vyšší šarži? Uvěřím barrandovské kariéře Lídy Vostrčilové nebo mi bude ke štěstí stačit přežít výkon Inocence Březiny? Vystačí mi k černému humoru orální fixace a Vykypělova intonace? Dokážu někdy zapomenout na neskutečně šílený výkon samolibého Dubského nebo WTF novinářů Effy a Myzeta? A skutečně bylo setkání Klose a Kadára opravdu šťastné? Vždyť právě na nich leží odpovědnost nejen za režii, ale námět i scénář. Siamská dvojčata, styďte se a jděte mašírovat Heimat! () (menej) (viac)

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Tradiční agitka, která zachovává běžná klišé: my jsme ti dobří, druzí jsou ti špatní. Když srovnám Únos s Přemluv bábu, tak nevidím rozdíl jen v metráži. Oba filmy jsou vlastně úplně stejné, jen to každý vidí z jiné strany. Kadár s Klosem ale zkrátka neuměli natočit vyloženě špatný film. Dokázali pracovat s herci tak, že v Únosu není špatný ani věčný Gottwald Dohnal (již za to by si K+K zasloužili Řád Bílého lva). Únosu neodpustím schematičnost a citové vydírání diváků. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (10)

  • Rádio, ze kterého se line americká hudba na základně v Německu, je AFN – Síť amerických sil, které vzniklo pro vojáky USA v zahraničí v roce 1942. (sator)
  • Jako sídlo americké armády v Německu posloužil zámek Sychrov, který svou novogotickou architekturou mohl odpovídat i té na západ od našich hranic. (sator)
  • V několika záběrech filmu se objevuje pojem letecké nádraží. Dnes bychom asi použili terminál. (Frontie)

Reklama

Reklama