Únos

Vrcholná filmová propaganda. Překrucování československých dějin v rámci nehorázné manipulace s fakty, využívajíc k celé operaci skutečnou událost z března 1950, během které byla unesena tři česká letadla do německého západního sektoru. Filmový Únos Kadára a Klose, tehdy debutujícího režisérského tandemu, byl ovšem dokonalou agitkou socialistického realismu, nemajíc pranic společného s onou skutečností. Děj je prostý. Z Ostravy startuje letadlo, které podvratní piloti (jak jinak než bývalí příslušníci RAF) unesou do západního Německa. Většina cestujících se chce vrátit do náruče socialismu. Na první pohled je vidět, kdo je kdo. V popředí stojí kladní hrdinové: poslanec, dělníci, vojáci, z počátku váhavý vědec, který však včas "prohlédne". Jejich protihráči byli, jak StB trefně nazývala, "bývalí lidé": kavárník, český pilot britského letectva, kněz, jazzový hudebník (skvěle zahraný Milošem Kopeckým). Individua jimž v socialistické společnosti pšenka již nikdy nepokvete. Ponecháme-li stranou politické zabarvení snímku, šanci na ospravedlnění nenachází Únos ani po stránce scénáristické (absurdita dialogů je naprosto klíčová) a herecké (ubohé karikatury sebe sama). Účast v některých prvorepublikových operetách se s největší pravděpodobností stala záminkou k "napravení" padlých andělů, v tomto případě Ladislava Peška a Jiřího Dohnala, dosahujíc přitom šíleného výsledku (uf!). Lze Únos chápat jako inspirativní výukový materiál pro současný výklad politických dějin Československa? Ano. Je možné Únos pokládat za vrchol komunistické demagogie? Ano. Je tedy Únos dobrým filmem? Ne. Opravdu ne. (02.11.2008)

V OSN je podán protest kvůli potlačování lidských práv po únoru v ČSR. Na to přímo navazuje záměr imperialistů a reakce osadit standardní spoj ČSA Praha - Karlovy Vary lidmi, kteří po fingovaném únosu (jsou s únosem obeznámeni) přistanou v SRN a potvrdí, potlačování práv a svobod občanů v Československu . Jenže STB je bdělá a tak cestující pozatýká ještě před odletem, volné palubní lístky se znovu dostanou do oběhu a tak se na palubě dakoty místo zlotřilců a buržousů ocitne poslanec KSČ, havíř, ocelářský inženýr a další uvědomnělé a budovatelsky smýšlející figury. Jelikož pilot - únosce není zatčen, je únos proveden. Po přistání v SRN pod US správou se zjistí příliš pozdě, že unesenými jsou občané rudě smýšlející, kteří v žádném případě protest v OSN nepotvrdí. Naopak, semknou se kolem hrdinného poslance KSČ. Imperialisté nakonec spláčou nad svým záměrem a unesené vrátí zpět s ostudou do vlasti. Co mne opravdu zvedlo ze židle bylo, že se pilot dakoty po únosu na americké letecké základně hlásil jako pilot čs.bombardovací skvadrony který slouřil v RAF... --- Jenže :-) jak jsem se později dozvěděl - V roce 1950 skutečně unesli bývalí piloti RAF 3 letouny Douglas DC 3 Dakota Československých aerolinií. Všechny spoje letěly na Prahu. jeden z Brna, druhý z Ostravy a třetí z Bratislavy. Během letu stroje stočily let nad Kletí na Erding v NSR, kde byla americká letecká základna. Tam nejen členové osádek (únosci) ale celá řada cestujících, která let na západ neplánovala požádala o politický azyl :-)) KSČ sice soptila a žádala vydaní všech zpět, ale americké orgány vydaly jen ty co se chtěly do rudého pekla vrátit. I tak všichni čelili zuřivému běsnění ze stran bezpečnostních složek a velmi těžko dokazovali, že o akci nevěděli nebo se na ní dokonce nespolupodíleli (pilotům pomáhali někteří stateční zaměstanci ČSA). Bývalí piloti z RAF po válce létali jako dopravní piloti. V průběhu houstnoscí atmosféry po únoru byly ti ze západu stahování z mezinárdních letů na lokální štace. Tam později následovalo propuštění, degradace hodností, soud a kriminál. V roce 1950 bylo těm na které ruka komouše ještě nesáhla, jasné, že brzy dojde i na ně. Proto pár statečných sáhlo k tomuto činu. Únosy se obešly bez krve a mrtvých. - Žvýkací epizodka tajných dokumentů, která zazněla ve filmu byla natočena podle skutečného příběhu jakéhosi uvědomnělého občana, který prý tajný obsah své kabely raději rozžvýkal, než aby text padl do ruky proradným imperialistům. Samozřejmě toto nebyly jediné přelety letounů z rudého pekla do svobodného světa. Tento film však evidentně naráží na tento ojedinělý případ organizovaného přeletu tří Dakot současně. Jednalo se o lety: OK-WAR, OK-WDS a OK- WDR. Hoši z RAF a všichni co jim s osobním nasazením pomáhali mají ode mne 5 hvězd. Filmaři však jen jednu a to za tu nechtěnou zábavu. * (17.05.2011)

Je to propaganda hrubého zrna - ale tento film není možno jedním šmahem zavrhnout. Jenom pár věcí: Americká zahraniční politika - o níž tento film (ve značně zkarikované podobě) pojednává - se přece v roce 1952 (ale bohužel ani v roce 2006) nedá označit jinak než jako imperialistická - jenže vtip je v tom, že stejně imperialistická byla i politika SSSR. Dále je třeba říci, že v Americe 50. let skutečně BYLA perzekuce levicově smýšlejících lidí (viz. zmínka o "neamerické činnosti" ve filmu) - jenže zase: vtip je v tom, že tato perzekuce, jakkoliv odporná, se nedá srovnat se zločiny, které se v té samé době děly v ČSR. Člověka úplně zamrazí, když ve filmu zazní: "Váš ostravský asistent byl špion. Tady máme jeho doznání i s podpisem." Protože rok 1952 byl právě rokem nechvalně proslulého monstr procesu s "vedením Slánského protistátního spikleneckého centra", v němž byli k smrti odsouzeni nevinní lidé pro svou údajnou špionážní činnost - a taky samozřejmě dali svá doznání i s podpisy. (Jde přitom jen o špičku ledovce.) - Jelikož byl Únos v době svého uvedení kritizován tiskem pro údajný "buržoazní objektivismus" (šlo samozřejmě o kritiku konstruktivní :o), nelze opomenout jeho formu - která je prostě solidní, to se nedá nic dělat:. K+K byli vždy profíci (a zráli jako víno). Je proto obtížné tento film, založený na nepravdách a zejména polopravdách, jednoznačně hodnotit. Tři hvězdičky, které jsem mu dal, je třeba brát jen jako hodnocení orientační. (29.10.2006)

Tradiční agitka, která zachovává běžná klišé: my jsme ti dobří, druzí jsou ti špatní. Když srovnám Únos s Přemluv bábu, tak nevidím rozdíl jen v metráži. Oba filmy jsou vlastně úplně stejné, jen to každý vidí z jiné strany. Kadár s Klosem ale zkrátka neuměli natočit vyloženě špatný film. Dokázali pracovat s herci tak, že v Únosu není špatný ani věčný Gottwald Dohnal (již za to by si K+K zasloužili Řád Bílého lva). Únosu neodpustím schematičnost a citové vydírání diváků. (29.01.2013)