Three Wishes
Kamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Rade Markovič, Tatjana Beljakova, Bohuš Záhorský, Vlastimil Brodský, Růžena Lysenková, Heda Marková, Ota Motyčka, Libor Palisa, Josef Beyvl (viac)Obsahy(1)
Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus? Smutný hrdina příběhu Petr (Rade Marković), řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi (Bohuš Záhorský) místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou... Režiséři Ján Kadár a Elmar Klos vytvořili během padesátých a šedesátých let minulého století výraznou autorskou dvojici. Podařilo se jim společně natočit osm dlouhometrážních hraných filmů. K nejlepším z nich patří Smrt si říká Engelchen a Obchod na korze, který v roce 1965 získal jako první český film Oscara. Film Tři přání, na kterém se s oběma tvůrci jako spoluscenárista podílel Vratislav Blažek, vznikl v roce 1958, ale do distribuce se dostal kvůli ideologické kritice až o pět let později. Velmi rychle si však získal oblibu diváků. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (95)
Zapadlý klenot české kinematografie! Chytře napsané, brilantně zahrané (s výjimkou ústřední neokoukané balkánské dvojice exceluje zejména Bohoušek Záhorský v roli kouzelného dědečka), precizně natočené. Kadár/Klos uměli látku uchopit skvěle nejen po stránce scénáristické, ale především formálně (vliv klasického Hollywoodu nezapřou). Lepší satiru na éru socialistického realismu, kdy se netočilo o tom, jak se žije, nýbrž jak se jednou bude žít, bych sotva pohledal. ()
Zazvoní či nezazvoní? 1) V prvním plánu snímek působí jako komunální kritika. Brzo se však ukáže, že za ní je pohled na tehdejší režim a jeho půvaby. Co dnes nejvíce překvapí, je nadčasovost snímku. I dnes by šlo natočit jízlivou satiru se stejnou zápletkou._____ 2) Zajímavé jsou reálie. Vidíme, jak fungovalo zásobování (špatně). Zaujme nás životní úroveň podnikového právníka se zaměstnanou manželkou, zejména bydlení v pavlačovém domě se společným občas vodyprostým venkovním vodovodem. Náš právník si tedy na vysoké noze nežije, a k tomu vyfasoval takovou megeru (manželku)._____ 3) 37letý Srb Rade Markovič a 24letá Chorvatka Taťána Beljakovová dodali snímku zahraniční šmrnc a 52letý Bohuš Záhorský dotyk nonšalantní elegance. Ještě by to chtělo poněkud zdlouhavý a chvílemi ponudnělý snímek trochu prostříhat a zdynamizovat._____ 4) Chruščov se svými kukuřičnými lány slavně vybudoval socialismus a tak i Československá republika nezůstala pozadu (socialismus v naší vlasti zvítězil - ústava 1960). Do atmosféry úspěchů se společenská kritika nehodila. Až po malém uvolnění po XII. sjezdu KSČ v roce 1962 mohl být snímek spolu s dalšími sedmi filmy s pozastavenou distribucí uveden do kin. Ani se nesvlíkej, dnes se nedělá. Jde se manifestovat, teď to hlásili. Manifestanti s otrávenými ksichty nesou transparent s heslem Zvyšujeme produktivitu práce. ()
Do dnesniho dne jsem ani nevedel, ze tento film existuje a po jeho shlednuti jej okamzite radim mezi cca tricitku nejlepsich ceskoslovenskych filmu, ktere jsem videl. Vynikajici herecke vykony vsech zucastnenych s jugoslavskou hereckou dvojici v cele. Narodit se Markovic v USA nebo jinde na zapade, tak verim, ze je z nej hvezda. Beljakova zase ke svemu hereckemu vykonu pridala obrovsky kus zenske krasy ( jako manzelku bych ji ale radeji nechtel:-) ). Skvely tah s hereckym obsazenim. Dej je velice svizny a zabavny s mnozstvim humoru a skutecne satiry na deni te doby ( " zamek bych pricarovat mohl, to by vam ho ale vzali pro rekreanty..." ). Vubec se nedivim, ze premiera filmu byla az o pet let pozdeji. Podstata filmu by vsak platila i pro dnesni dobu, je zde dostatecne prostoru pro zavist a touhu po lepsim ziti. Pravnik Petr zde pusobi velice lidsky a sympaticky. Velike plus ma i otevreny zaver filmu. Vynikajici pocin pana Kadara a Klose. ()
Tak o tomhle filmu jsem léta slýchala vyprávět zkazky a když se mi konečně (po r. 89) ho poštěstilo shlédnout, docela mi spadla brada. Dodneška nějak nechápu, že v době, kdy se točili Anny Proletářky a dle Pavky Kohouta svazáci tančili všude, bylo možno natočit takovouhle "sílu". Je to něco podobného, jako když na sklonku 60. let vznikla Bílá paní - u obou těhlech filmů si člověk říká: jak tohle mohlo cenzurou projít? Ale prošlo a tak dobře pro nás! Doporučuji shlédnout všem mladým komunistům a levičákům vůbec! ()
Není to jednoduché, když si chlap domů pořídí manželku, které je všechno málo. Taková "černá díra" spolkne cokoliv, chudák chlap si naivně myslí, že když jí splní její sny, že bude mít klid. Jediné, co se ale stane, že manželka bude mít další a další sny, nekonečně mnoho. A chlap bude pořád ten neschopný, co ženě splnit sny nedokáže. V tomto filmu, místo aby ženu vyhodil s kufry na ulici, získá manžel magickou schopnost plnit přání zvonečkem. Nic se však nevyřeší a manželčiny nároky stoupají. Se stoupající životní úrovní přichází též závist kolegů a sousedů a i trochu zdravé komunistické kritiky uvnitř podniku, kde pracuje. A tak z filmu o lidských vztazích rázem stává se souboj o pravdu a jen otevřený konec zabrání, aby pro pravdu umíral člověk, jako kdysi v Kostnici Mistr Jan. 70% ()
Zaujímavosti (23)
- Filmovalo se v Praze okolo Seifertovy ulice a na Příkopech. Nový byt se nachází na Náměstí svobody v Bubenči. (M.B)
- Bar, ve kterém probíhá bouřlivá oslava, se nachází na adrese Jungmannovo náměstí 21, Praha-Nové Město. Původně renesanční dům byl součástí drobné zástavby kolem kostela Panny Marie Sněžné. Na konci 18. století byl dům přestavěn na dvoupatrový s manasrdovou střechou a barokokní fasádou. Je památkově chráněn. (sator)
- V čase cca 4:20 je slyšet hlas z rádia, který oznamuje, že je úterý 25. dubna, 7 hodin ráno. Film byl natočen v roce 1958. Ale 25. dubna bylo úterý jen v roce 1950 a pak až v roce 1961. (budivoj)
Reklama