Obžalovaný

Politické uvolnění šedestátých let umožnilo natočit i tento film, který se snaží vystihnout problémy spjaté se socialistickým hospodářstvím (nesmyslné dodržování předem nastavených časových plánů výroby), činí se tak ale dost schematicky a repetitivně, chybí dostatek vedlejších motivů a ani závěrečné vyústění "problémy zdaleka neskončily" nepůsobí tak varovně, jak by mělo. Formálně se jedná o brilantně nasnímané i zrytmizované soudní drama, ve kterém všechny převyšuje Miroslav Macháček v roli státního prokurátora, kterému se jako jedinému povedlo obdařit svou roli nejednoznačností na hony vzdálené karikatuře. Těžko početně hodnotit, nakonec zůstanu u tří hvězd (mám ale v plánu v příští pětiletce ještě jednu přidat). (13.01.2013)

Drama ze socialistcké soudní síně (žádný monstrproces) je dobře uděláno a vypovídá také tak o své době. Pro mě asi nejzajímavější bylo "nepřiznání viny"', tedy Obžalovaný se ničím neprovinil. Je možno posoudit jako vinu snad tisíce zkorumpovaných spolupracovníků? Neuvedl je právě on svým halabala-přístupem na šikmou dráhu? Je dodržení temínu oporavdu tím jediným cílem, za který stojí bojovat do posledního pěťáku? Ředitel Pepa Kudrna se se jich (podvodníků a kradeníků) zřekl příliš pozdě. Další zajímavou otázkou by mohlo být: do jaké míry je tento film pro či protikomunistický. Sám bych jej asi posoudil dosud jako komunistickou agitku za komunistické předáky, zde ředitele. (V obsahu je psáno, že byl profesně zdatný, což film - vystoupení někdejšího ředitele - dokládá jako nepravdu. A morálně bezúhonný? Stačí k tomu fakt, že kromě ředitelského platu a ředitelských poct a uznání, neměl z toho ani halíř? Podplácení dodavatelů, krytí podvodů (všichnui věděli, že všechno podepíše) atd. tehdy asi patřilo ke kodexu dělnických ředitelů, jejichž činnost působí dodnes... (25.12.2021)

Jó, za totáče, to vládl dělník a direktor se snadno dostal za katr. Dnes je to naopak, přes jakýkoli bossing nebo mobbing jsou manažeři beztrestní a za nic nenesou odpovědnost. Přitom je stará pravda, že schody se vymetají zeshora, že ano. Film Kadára a Klose je výborný, ta zanícenost pro práci, život pro stavbu nebo fabriku, to se jen tak nevidí. A dnes už vůbec ne. (08.02.2020)

Když jsem v nevelkém intervalu viděl po sobě žert a obžalovaného, musel jsem si položit otázku, kterou si pokládají staří kmeti, třikrát starší než já: Co se proboha dnes děje s českým filmem? Mám slabost pro soudní dramata a nikdy bych neřekl, že mě takhle dostane český pokus z 64' s tématikou socialismu a řízení továrny. Z filmu jsem odešel plný otázek a to je myslím důkaz (aspoň pro mě, ale měl by být i pro vás, protože mám vytříbený vkus), že tenhle film má i bez kontextu doby něco do sebe. (02.08.2007)

Každý režim staví svou legitimitu na ideálech, ale každý cynicky počítá s tím, že životem poučené obyvatelstvo to nebude brát vážně, neb ideály vtělené v hesla se přece hodí jen na presidentské standarty, státní znaky a volební plakáty. Z tohoto hlediska je stoupenec, který režim vezme za slovo, nebezpečnější než nepřítel. Film o ideálech / iluzích přicházejícího Pražského jara. Možná byli tvůrci filmu z dnešního pohledu naivní, ale ne cyničtí. (22.04.2012)