Lajna

Trochu rozpačitá recese. 1) Je to vlastně víceméně one-man show 51letého Jiřího Langmajera. Na něj jsou psány skoro všechny hlášky a on svým výkonem suverénně válcuje všechny ostatní. Navíc mu to fakt sluší (až na ten příšerný knír)._____ 2) Další herci víceméně jen příštipkaří. 19letý hezký Zdeněk Piškula je jako obvykle herecky nevýrazný, snad jen fešácký 38letý Václav Neužil ml. si svou epizodku kanadského profesionála očividně užil. I 34letá Hana Vagnerová (blbka Denisa) lehce přispěla._____ 3) Věk protagonistů se vztahuje k první řadě._____ 4) S Vyšehradem porovnat neumím, neviděl jsem._____ 5) Psáno po dvou řadách. (02.10.2020)

Webový seriál Lajna jde o notný kus dále než loňský "Vyšehrad", což je citelné zejména u propracovanějšího střihu, dialogů mezi postavami či gagů samotných. Subjektivně musím poznamenat, že Lajna onu kvalitativní "lajnu" stále posouvá směrem výše, jelikož seriál je s každým dalším dílem lepší a lepší. A nejlepší epizoda? Jednoznačně "Interview"! „Jméno Hrouzek nikdo na dres azbukou nenapíše, je ti to jasný! Ty budeš hrát v Kanadě. Chceš kolínka nebo vřetýnka?“ (28.12.2017)

Humor se sice může jevit jako plytký, ale ke sportovnímu prostředí dle mého názoru skvěle padne. Hokej je mým nejoblíbenějším sportem, takže Lajna si můj zájem získala prakticky okamžitě. První čtyři epizody jsou našlapané vtipem i nějakou tou emocí a přestože celý počin stojí více či méně jen na Jiřím Langmajerovi, dokáže udržet pozornost po celou svoji dobu. Vždy jsem se těšil, až se na scéně objeví Luboš Hrouzek a zaperlí nějakou bryskní hláškou. (05.02.2019)

Vzorová odpověď na fotbalový Vyšehrad. A navíc seriál, který těží, ale i strádá z těch stejných problémů. Námět super, Jirka Langmajer představuje solidní lidský prase. Navíc ale veškerý ten zájem stahuje na sebe, takže jakmile není na obrazovce, je to vcelku o ničem. Přitom dobrých herců je tu poměrně dost a první série navíc parádně burcuje. Od průměrného začátku ke geniálnímu závěru. Druhá série už je celkově slabší. (14.12.2019)

70% a tak nějak zjišťuju, že metoda, kdy se sportovci chovají jako magoři, přestává, alespoň na mě, fungovat. Prostě všechno ulítlé, od začátku až do konce, nebýt toho, že Langmajer je tak dobrý herec, nedopadlo by tak uspokojivě, když se jeho figura začala proměňovat z šaška v charakter (podobně jako v Neviditelných). Zajímavá byla pro mě účast chlapců z Pečeného sněhuláka. Petr Kolečko už by si mohl vzít od sportovních témat na chvíli tajmaut. Těším se na Most! (06.08.2018)