Lajna - Série 1

,,Tak proč bydlíš tady v tomhle hnusu?“ ,,Já jsem tady doma.“ Lajna stojí a padá na výkonu Langmajera, který toho arogantního, ale sympatickýho Hrouzka hraje naprosto parádně. Scénář občas nabídne opravdové perly a já se u toho dobře nasmál. Jenže ne vše se takhle povedlo. Zvraty ve scénáři a ve vývoji postav jsou jen těžko uvěřitelné, všichni tam žijí v jakémsi paralelním mikrovesmíru, kde se všichni potkávají v tu pravou chvíli a pronášejí ty pravé věty tak, aby se děj zase někam posunul. Piškula a polovina dalších hokejistů hrají dost tristně a já z nich ty hokejisty vůbec necítil. Naopak nadprůměrně si počíná Norbert Lichý, který hraje úsporně a civilně. Občas se vyskytují úplné kiksy, třeba že hokejový tým čítá asi osm hráčů, např. ve scéně kdy jedou autobusem do Kladna jich tam není víc než deset. Po této stránce je seriál nedotažený, slušel by mu větší rozpočet a poctivější řemeslné zpracování. (04.01.2020)

Mnozí přirovnávají Lajnu k Vyšehradu. Jistě sportovní prostředí přináší specifické problémy, ovšem Lajna je realitě, aspoň dle mého názoru, který vychází z osobních zkušeností, výrazně blíže než Vyšehrad. Skvělý Langmajer táhne celý v podstatě každou epizodu. Daň z úspěšné minulosti i dnes velice častý tlak jdoucí až za hranice nejen slušnosti, ale i zákona ze strany rodičů kopíruje kauzu "Láďa Růžička", to jsou atrubuty, kterými dnešní český hokej žije. Pokud však divák dojde k závěru, že takhle to je v českém sportu všude, pak získá jen falešné představy. Ve fotbalu je to ještě horší, v basketbalu, který hrají povětšinou inteligentní lidé a trénují to tomu odpovídající trenéři, zase vládne "vše podle Nymburka". (16.02.2019)

Langoš je dobrý žrádlo, jenže já jsem huba mlsná, a přestože ho dneska prodávají všude, tak na něho od odvykačky chodím už jen do restaurací pana Stracha. Ale nakonec jsem se nechal ukecat na Langoše v Lajně a pošmák sem si, kdo by to byl řek, když loni v tý putyce Óbébod tak přepálili Vyšehrad. Navíc to není jen o Langošoj - toho se nenažeru - ale i ta příloha je dobrá. Když uteču z talíře, tak Hrouzek je místy až zbytečný hovado, přesně podle představ většiny národa, ale musím uznat, že takovej Luděk Bukač by jako předloha posloužil asi mnohem hůř než Růža. (27.11.2019)

V první chvíli jsem si říkal, že je tady jen další nápodoba jiného komerčního úspěchu; opět kupa vulgarit, buranství, zde ovšem provázeno zbytečným  nadužíváním sexuálních scén a nevěrohodným chováním rodinných postav. Taclíka v podstatě jinak než při kopulaci nepotkáte, jakoby veškerá manažerská dominance musela být vyjadřována sexuálním zotročováním (a nevyhne se tomu ani manažerka druhé série). Chování vlastní matky k Patrikovi a především sám Patrik jsou pak v prvních dílech rovněž mimo realitu a těžko si představit sladkého klučinu nepoznamenaného takovými rodiči. Zde ale mé nářky končí. Nakonec jsem se u série velmi bavil a zároveň si uvědomil, že ztvárněné postavy jsou až mrazivě blízko realitě. Závěrečný obrat k víře mě paradoxně rozesmutnil, neb se tím autoři rozhodli příběh kočírovat do bezpečných vod Ordinace v růžové zahradě. A nejlepší díl? Jednoznačně Talkshow, o televizní práci vypovídá asi pramálo, ale konfrontace mužské sexistické agresivity s agresivitou současné novinařiny náramně baví, navíc se přistihnete, že fandíte té první variantě. A závěrečná hymna je třešničkou na dortu. (07.10.2021)

Rolbou přežehlená reakce na hype kolem beznadějného lva (ano, pochopili jste dobře, narážka na nadějné lvíče :D) Juliuse Lavického. Langmajer jede bomby (nebo možná puky, nevím), hlášky létají stadiónem, neřeší se Nietzsche ani Platón, ale prosté jak ubránit přesilovku pět na čtyři. Jednoduché, vtipné, plnící svůj účel….no řekněte, kdo to má? (26.01.2022)