Vánoce s Alžbětou

Netušil som, že si pre mňa neznámy Kachyňov film tak užijem. Nekomplikovaný dej, výborné herecké výkony oboch hlavných predstaviteľov a citlivo stvárnená kríza stredného veku v depresívnych reáliách dodýchavajúceho socializmu. Dlho som váhal nad štvorhviezdičkovým hodnotením, ale bráni mi v tom absencia Kachyňovskej zanietenosti, prítomnej v jeho vrcholných dielach. Napriek tomu by nemal byť pre nesporné kvality tento film zabudnutý. A ešte som si s pousmiatím uvedomil, že viac pršalo azda iba vo Fincherovskej sedmičke. (22.07.2016)

Řidič , kterému je 50 let představuje ho Vlado , kterému bylo 38 let poněkud divné, ikdyž on vypadal starší. Zvláštní je že mu závoznici dělá mladá holka. Kterou nejdřív nemusí, ale pak se s kamarádí, aby ho vzápětí nechala opět sama. Film je jen jaký si před vánoční příběh dvou osamělých lidí, který neurazí, ale ani nijak nezaujme. (15.01.2010)

Tady jsou tři hlavní postavy. Hubert, Alžběta a reálný socialismus na vesnici a malém městě. Všichni hrajou výborně a hlavně, všem se ty postavy a jejich chování dají věřit. Není to žádná pohádka o napravené holce z pasťáku, co se najednou začne chovat zodpovědně, ani o chlápkovi, co už neudělá stejnou chybu. Dělají nic moc práci v nic moc světě a možná by i chtěli něco lepšího, ale nedokážou si na to nakonec stejně nikdy sáhnout. Při tom všem to ale není depresivní, to mi přišlo super. Jinak je zajímavé pozorovat socialistické ceny a srovnávat s dneškem. Závozník říká, že bere 900 korun měsíčně. Dneska by to bylo dejme tomu 36.000. Takže všechno x40. Za oběd pro jednoho platí v jídelně 6 korun 10 haléřů (dnes by to bylo cca 250), zahraniční cigarety za 7 korun (v dnešních cenách 280!). On to zas takový ráj nebyl, byť je třeba dodat, že zase lidi platili míň za bydlení. (20.04.2023)

Osobitá Kachyňova poetika protéká i tímto filmem, v němž i ten šedivý každodenní stereotyp v ještě "šedivějším" prostředí (na cestách kamionem ve věčně upršaných dnech) vyznívá chvílemi poeticky. Zato daleko depresivnější pachuť zde začíná dýchat během dění o vánočních svátcích. Karel Kachyňa je proslulý mj. častým a pečlivým výběrem dětských hereckých protagonistů (zejména do dívčích postav), v 60. letech pro změnu obsadil do velkých rolí několik zajímavých hereček v dospělém věku. Tentokrát sáhl po zcela neznámé a nezkušené Pavle Kárníkové, nicméně podala v roli "problémové" Alžběty uhrančivý a přesvědčivý výkon. Mezi ní a Vlado Müllerem coby bručounem za volantem nákladního auta fungovalo osobité napětí i jakási chemie zároveň. Příběh o pomalém zbližování dvou lidí nejen odhlišné povahy měl občas hlušší místo a některé pasáže ve znamení útržkovitých sestřihů (např. ty v různých obchodech a ulicích, s vánočními písněmi na pozadí) působily na mne podivným dojmem. Nicméně film mne rozhodně bavil, nechyběla mu podmanivá atmosféra a kvalitní scénář se smysluplnými dialogy, u nichž nakonec nebyla nouze ani o příležitost pro zasmání. 75% (17.06.2020)

Vánoce s Alžbětou sú dôkazom, že aj v českej kinematografii sa točili proceduálne diela. Jan Procházka bol skutočne nedoceniteľný autor a je prekvapujúce ako brilantne dokázal vybudovať tento komorný príbeh. Celý film v podstate sledujeme len každodennú rutinu s množstvom opakujúcich sa detailov, ktorých obmenou sa rekontextualizuje vývoj hlavnej postavy. V naratíve sa tak zračí na jednu stranu Procházkov talent pre odpozorovanie vecí z reality a na drahú stranu jeho majstrovstvo v schopnosti usporiadať ich do napínavej štruktúry.................Müller je vo svojej roli excelentný a s jeho vtipnými hláškami ho bez obáv prirovnám k Borgartovi či Eastwoodovi. Nikdy totižto nemá v dialógu žiadne prvoplánové popisné infomácie, ktoré by inak nevedel scenárista dostať do príbehu, ale ironicky komentuje dianie okolo seba a necháva diváka, aby sám odčítal skrytý podtext..................Film sa trocha stráca v iných Kachyňových hitoch zo šesťdesiatých rokov, no nie je o nič menej politicky kritický voči vtedajšej dobe (hlavný hrdina je ten správny pracant "dole" vymedzujúci sa voči morálne prehnitým nadriadeným, a tiež ostré narážky na modlu komunizmu v podobe robotníka s lopatou, ktorý ide z raňajok rovno na obed) a štylisticky je spiatý s vtedajšími modernými trendmi (narušovanie kontinuálneho časopriestoru užitím poskočného strihu a časových elíps). (10.05.2014)