Réžia:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Vladimír Dlouhý, Zdena Hadrbolcová, Karel Hlušička, Vladimír Šmeral, Darja Hajská, Josef Karlík, Bořivoj Navrátil, Jaroslav Satoranský, Zdeněk Kryzánek (viac)Obsahy(1)
Moravské městečko Tlumačov na přelomu století: Syn zaměstnance proslulého hřebčína sní o tom, že i on bude umět krotit ušlechtilé jezdecké koně. Ani po onemocnění obrnou není ochoten se své touhy vzdát. Působivá adaptace románu australského spisovatele Alana Marshala přenesla příběh do jiné doby a zcela jiného prostředí, ale zachovala jeho silné humanistické poslání... Skutečný autor scénáře Jan Procházka nesměl být v titulcích uveden (byl kryt Otou Hofmanem). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (132)
Už dlouho jsem zde neudělil desítku. Je obtížné porovnávat mezi sebou filmy různých žánrů. Říci, že ten či onen je lepší, než ten druhý. Když třeba jeden snímek je akční bláznivá komedie, druhý horror a třetí poetické drama. Snímkek Karla Kachyni Už zase skáču přes kaluže podle Marshallova námětu patří k filmům poetickým, kterým nechybí i něžný a laskavý humor. Tomuto filmu rád tu desítku udělím. Zaslouží si to za to jak je lidský, jakou má petiku i humor. Zaslouží si ji za to jakou má výpravu. Daly by se mu vytknout některé detaily, které jsou trochu nelogické, ale ve filmu samotném i příběhu se to ztratí. ()
Výborná filmová adaptace románu Australana Alana Marshala, jehož děj Karel Kachyňa spolu se svým dvorním scénáristou Janem Procházkou ,,přesadili" do moravských reálií začátku 20. století... Kachyňův režijní rukopis je nezaměnitelný, stejně jako nádherná hudba Zdeňka Lišky. Tolik lyriky v tak tragickém příběhu... Velmi zdařilé C. a K. reálie, podařená výprava i kostýmní složka, skvělý casting...samozřejmě v čele s Vladimírem Dlouhým, jehož nestor a velikán české režie objevil pro český film...a tehdy dvanáctiletý Dlouhý podal excelentní výkon. Jaký paradox - kdyby film nerežíroval mistr Kachyňa, bezesporu by šlo o jeden z vrcholů naší tvorby pro děti a mládež, takhle je to jen další z velmi podařených filmů KK s dětskou tématikou, jako byli Tarkovského Ivanovo dětstvím inspirované válečné, ještě víceméně schematické Práče, schematismu již naprosto zbavený skvělý válečný film Ať žije republika či rovněž válečný seriál Vlak dětství a naděje... Podobné filmy: Moje levá noha, Hlas moře, Skafandr a motýl ()
Sice k tomuto dílu nemohu pociťovat nostalgii (s čímž jsem už bojoval už u Zlatých úhorů) ale nakonec mi to nezabránilo vtom, abych byl spokojen. Hned v úvodu Kachyňa předvede to, v čem je silný. A to poetické vylíčení světa a bezstarostného dětství. Přesto jsem se u některých naivnějších obrazů možná lehce zanudil. Ale jak kluk onemocněl, neměl jsem na to čas, páč začala poměrně dramatická podívaná, která dokázala překvapit i několika takřka psycho momenty. Ty tedy s příjezdem do nemocnice vyprchaly ale děj pak začal být ještě zajímavější a z filmu se nakonec vyvrbil moc hezký útvar pro všechny věkové generace s krásným poselstvím o tom, že naděje umírá poslední a člověk by se nikdy neměl vzdát. Netuším sice jestli to vždy jde ale bylo to od pana Kachyni pěkné. Ocenit musím i několik umělečtějších prvků (již na začátku nahlížení na svět přes barevná sklíčka a pak blouznivé sny, kdy se klukovi vrací různé představy či pomotané vzpomínky.) ()
[3,5*] Melodramatický príbeh oplývajúci poetikou, plný ľudskosti. Tentokrát Kuchyňa obsadil radu menej známych hercov, takže Zdena Hadrbolcova si mohla zahrať jednu z hlavných postáv. Vyzdvihujem výborný výkon Vladimíra Dlouheho v jeho prvej filmovej roli, príjemne ma prekvapil aj mne úplne neznámy Karel Hlušička. Čo ale pochváliť nemôžem, je sprievodná hudba Zdeňka Líšku. Ten jeden dookola sa opakujúci cirkusovo-kolotočový motív lezie poriadne na nervy a kazí celkový dojem z filmu a tiež moje finálne hodnotenie. Mimochodom, čo majú českí filmoví tvorcovia s tou dychovkou, že ju musia všade pchať? ()
Osudové setkání. I tak bychom mohli pojmenovat umělecké a životní protnutí režiséra Karla Kachyni s tehdy dvanáctiletým Vladimírem Dlouhým, jehož dětsky civilní pojetí titulní role předznamenalo mnohé z jeho pozdějších vrcholných kreací na divadle a ve filmu. Přenesení Marshallova románu do ryze českého prostředí c. a k. monarchie posledního desetiletí vlastně připomíná, že nezáleží ani tak na zemi, ale především na lidech, jejichž životní osudy zůstávají kdykoli a kdekoli stejné i se svými bolestmi a radostmi, jež právě prožívají. Hrdinou jímavého příběhu se stává tehdy neléčitelnou obrnou stižený chlapec, v hloubi duše však neuvěřitelně odhodlaný jít za svým životním snem bez ohledu na osudem vyřčený handicap. A protože je po tátovi chlap jaksepatří, nevzdává se, i kdyby to měl být sen z kategorie nesplnitelných: chce hledět osudu do tváře ze hřbetu koně a v jeho sedle zdolat kaluže před rodnou chalupou, jež jsou pro něj přímo zdolanými oceány. Neokázale statečný, umanutý i naivně upřímný vypravěč s berlemi, toužící zvítězit nad svou nemocí pak jakoby předznamenal skutečný osobní boj jeho hereckého představitele a stejně jako malému chlapci, i Dlouhému nescházela odvaha a odhodlání. Bohužel, jak se říká: život je sviňa. V tomto případě to platí dvojnásob. ()
Galéria (7)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (16)
- Skanzenová dedina, kde sa film natáčal, je v dnešnej dobe pamiatkou svetového kultúrneho dedičstva UNESCO. (Raccoon.city)
- Točilo se v Holašovicích. Hřebčín je v obci Nový dvůr a natáčelo se také v hřebčíně v Písku. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Alan Marshall, autor knihy, podle níž byl film natočen, byl s adaptací svého románu velice spokojen. Napsal v tomto smyslu režisérovi řadu nadšených dopisů a nakonec i osobně navštívil Československo. (raininface)
Reklama