Už zase skáčem cez kaluže

Film pro mne znamená především objev Vladimíra Dlouhého, dnes jednoho z nejlepších herců. Velice lyricky pojatý příběh z krásných a čistých časů. Věřím se Zdeňkem Svěrákem, že pokud se vůbec úpělo pod jhem C. & k. monarchie, dalo se to vydržet. Tento film byl pro mne už od malička tolik smutný a depresivní, že se mu bojím udělit plný počet, i když by si ho bezesporu zasloužil. Pokud myšlenka filmu přispěla k tomu, že se někdo po osudové ráně zvedl, našel štestí sám v sobě a šel dál, pak už jen tím splnil svůj účel.. (06.06.2008)

V rámci školního projektu vybrali pedagogové českého jazyka právě toto filmové zpracování "povinné četby" od A. Marshalla. Čekal jsem u žáků 7. tříd úplný propad tohoto filmu. Ani jsem se na ten film nechtěl podívat dopředu, říkal jsem si, že mi bude stačit, až to uvidím ve škole. A viděl jsem... a zíral jsem a vlhly mi oči, a fandil jsem tomu "usmrkanci" a byl na něj hrdý jako kdyby to byl můj vlastní kluk... Získal si mne nejen ohromě milý a přesvědčivý výkon Vládi Dlouhého, ale i vše kolem toho: střih, kamera, scénář, režie. Smutný přííběh se silným akcentem na osobní statečnost a houževnatost, to vše prosycené nadějnými vyhlídkami. A ještě k hodnocení: moc se to líbilo i žákům, žádný propadák to nebyl, naopak. Učitelé mohli být spokojení, že děcka viděli něco z povinné četby, co se povedlo a přijali ji. Glosa na závěr: zamrazilo mne, když Vláďův filmový táta, poté, co ho vyhodili z práce kvůli závislosti na alkoholu, dával synkovi dobrou radu, aby on nepil jako táta... To se Vláďovi v tom reálném životě naplnit nepodařilo. A není to soud, ani mravokárně zdvižený prst, je to jen povzdechnutí. Sám jsem na alkoholu byl závislý, a nesnažil jsem se o to. Byl to jen vedlejší produkt toho, co jsem žil, a jak jsem situace řešil. (21.03.2011)

Škoda první poloviny, která je hrooozně dlouhá a dobu trvá, než se něco začne dít. Zato po neštěstném onemocnění hlavního hrdiny se začnou dít věci. Dlouhý začne mluvit, herci hrát a Kachyňa režírovat. Nemocnice není můj vytoužený plac, ale kdyby o mě takhle pečovala mladá Jana Švandová, tak bych tam chtěl zůstat co nejdýl. (21.12.2011)

Vydarené dielo Karla Kachyňu, v ktorom sa scenáristovi podarilo úspešne preniesť humanistický náboj z pôvodnej románovej predlohy do inej doby i prostredia. Celý film stojí a padá na vynikajúcom civilnom hereckom výkone debutujúceho Vladimíra Dlouhého. S typickým zmyslom pre detail sú znázornené aj dobové reálie. Napriek tomu, že hudbu zložil obľúbený Zdeněk Liška, neustále opakovanie hlavného motívu ma dosť rozčuľovalo. Aj prílišné zvýrazňovanie obrazovej stránky na úkor dejového posunu trochu nudilo, najmä v prvej polovici filmu. Nadpriemerný, dobre zapamätateľný film. (16.01.2012)

Je těžké uvěřit, že malý chlapec, který tu poprvé na stříbrném plátně zažívá první okamžiky slávy a zasloužené popularity, je nedávno předčasně zesnulým velikánem své generace Vladimírem Dlouhým. Tehdy měl štěstí: padl do rukou jednoho z našich největších a nejpronikavějších filmových tvůrců Karla Kachyni, jemuž navíc beze zbytku vyšel záměr na přenesení původního děje ze vzdálené Austrálie do předříjnových Čech. Film, velmi vzdáleně připomínající pozdější televizní seriál DOBRÁ VODA, skvěle zvládá dobové c. a k. reálie včetně života zemědělských dělníků, do jejichž vyššího patra koňáci náleží. Hlavní dětsý hrdina naopak evokuje hrabalovské dětské reflexe a věrohodně vyznívá i hrdinova vůle po životě, aniž by se umělecky této nesnadné části díla jakkoliv ublížilo. Jak tu mnozí konstatovali, filmu dominuje tehdy dvanáctiletý Dlouhý, jehož zvládnutí titulní dětské role nese znaky dospělého, jakoby již plně vyzrálého herectví. Kachyňa tu s úspěchem navázal na své předcházející dětské filmy jako PRÁČE či ještě propracovanější AŤ ŽIJE REPUBLIKA. I po letech žasneme, trneme, držíme palce a s úlevou přijímáme zdánlivý happy end, podložený ne zázrakem, ale vůlí, houževnatostí, nesmlouvavostí a zdravou rvavostí jež začíná u sebe sama. Mravní katarze je i nevtíravým mravním naučením. Jakých není nikdy dost. V životě každého z nás. (20.07.2010)