Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (394)

nirvanafan 

všetky recenzie používateľa

Zaujalo mě na tom, jak i za těžkého socialismu jde lidem o to nahrabat si co nejvíc peněz. U ředitele je to klasická minimalizace nákladů a maximalizace zisku i za cenu ohrožení bezpečnosti práce. Horník zase celkem logicky operuje s tím, že takhle dobře placenou práci by iv regionu jinak nesehnal, ačkoliv daň za to je obrovská. Skvěle natočeno i zahráno. Jelikož žiju ve středních čechách, tak autentičnost přízvuku úplně neposoudím. Občas jsem byla ráda, že vůbec stíhám. ()

Necrotongue 

všetky recenzie používateľa

Shlédnout film Dukla 61 jsem považoval za svou povinnost, vzhledem k tomu, že od bývalého dolu bydlím, co by nemocný Hulk dohodil. První část mě vcelku bavila, když se mi podařilo vydýchat ten očividný nesmysl, kdy jde někdo kolem šachty, a protože tam pracuje jeho taťka, začne z ničeho nic fárat. Typický " kratky zobak" našeho regionu razoviteho, působil evidentně hercům veliké problémy a některé slovní obraty mě fakt zarazily, ale i přes tyto výhrady mě 1. dílem ČT potěšila a 2. část v žádném případě nevynechám.// Tak to byla rána, druhá část filmu mě zklamala velice, převelice. Chvílemi jsem si připadal jako při sledování Cameronova Titaniku, žádná tragédie holt není natolik dramatická, aby se nedala "vylepšit" nějakou tou akční scénou, že. Jako by 108 mrtvých nebylo dost, musel se z toho udělat podivný survival horor plný dýmu, hadic se vzduchem a vražedných seker a krumpáčů. Víc už se mi k tomu ani nechce psát- první část 4*-, druhá maximálně 2*, takže za výsledek 3*- mohou být tvůrci ještě rádi. ()

Reklama

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Oběti z Dukly dostali důstojný filmový pomník a to je ve finále nejdůležitější. Ondříček však i v rámci televizního formátu natočil relativně velkolepé drama jedné obrovské tragédie. Všemožné přízvuky z toho místy dělají spíše komedii, ale i herci se celkem vyřádili. Issová jednoznačně vládne, ovšem cena za Mimořádný počin v oblasti audiovize je fraška a měla dostat regulérního Českého lva. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Víš, co se stane s havířem, který zdechne na směně? Dostane dva dny volna a pak jde zase pod zem. 1) Zajímavému ale nijak mimořádnému snímku se dostalo nebývalé pozornosti. Je to totiž film český, o havířích, o údajně druhé největší důlní katastrofě na českém území, vlastně i o tom, jak se tehdy žilo. K tomu Ondříček: Zkracovali si život, podstupovali obrovské nebezpečí, ale vyfárali ven a měli prachy. Byli šlechta, ale vlastně i trestanci pracující v nelidských podmínkách._____ 2) V dole je horko a tak se vyrojila celá mračna samozvaných kritiků. Dobu si nepamatují, ale přesně vědí, jak se kde tehdy mluvilo, jaká část havířské výbavy je autentická a jaká není a jak to všechno bylo._____ 3) Na dole Dukla jako vzorovém pracovišti se ověřoval přechod na pětidenní pracovní týden při zachování výkonů. Aby je důl mohl splnit, rozhodlo se vedení zvýšit kapacitu otevřením porubu na jedenácté sloji. To se mělo stát 11. 7. 1961. Báňský úřad však projekt neschválil kvůli špatnému větrání. 7. 7. 1961 došlo ke katastrofě._____ 4) 49letý David Ondříček spolu se scenáristy 37letým Jakubem Režným a stejně starým Matějem Podzimkem odvedli dobrou práci. Výborné dialogy, dobře napsané postavy a pěkná pro dobu a místo příznačná jazyková směs patří k tomu lepšímu, co jsem v televizi viděl. Zajímavá je i kamera 30letého Marka Dvořáka, která věrně zprostředkovává klaustrofobické pocity uvnitř dolu._____ 5) Z hereckých výkonů mě zaujal 52letý stylový dělnický kádr Jiří Langmajer (ředitel), vynikající typově přesná 37letá Martha Issová (matka) a půvabný a herecky přesvědčivý 19letý Oskar Hes._____ 6) Filmem ovšem nijak nadšen nejsem. Chvílemi jsem se nudil. Pro neznalého věci mi druhá část přišla nepříliš přehledná. Nekvalitní zvuk s přemírou basů vedl k tomu, že u části dialogů jsem nedokázal rozpoznat, co herci říkají._____ 7) V diskusi na idnes.cz uvádí pamětník Karel Drlík: ...Hlavovkami rozhodně nebyli vybaveni všichni horníci. Běžně se fáralo s kahany. Technici a doprava měla reflektory. Hlavovky měli havíři v rubání._____ Běžný pracovní den vypadal takto: vstávalo se brzy, cesta tramvají přes Mariánské hory, přestup na starou tramvaj č.1 na Frýdlantských mostech, jízda přes centrum, Přívoz až do Petřkovic, kde jsme z ní vyskakovali a šli po historické dlažbě na důl který je dnes hornickým muzeem. Denně jsme měli k dispozici čisté prádlo i ručník. Fáračky ovšem nesly vrstvu uhelného mouru, ve kterém jsme vleže museli v rubání pracovat. Byla to vrstva mouru, který byl mokrý, protože noční směna zavlažovala při pokuse omezit prašnost - vtlačovala vodu do navrtaných děr. Část vody vytekla i s mourem. Před sfáráním poslední cigareta, kdy si každý zapaloval od druhého. Mít zápalky v kapse fáraček při fárání byl hornický zločin. Pak pod zemí půlhodinová cesta na pracoviště v ostrém tempu. Svážnou jsme sjížděli po kolejích, lampu pod zadkem. Svačina před směnou pod rubáním a po ní vzhůru do rubání. Zůstala jen obsluha sýpy a doprava. Pracovní nástroje sbíječka a lopata. Havíř kopal a šlepr těpal. Těpat znamená házet narubané uhlí na dopravník. Během chvilky byli všichni zpocení, pot se řinul po zádech, po čele. Jen rychle paží setřít pot a znovu bez přestávky. Zabudovat vykopaný prostor. Denně přesčas asi hodinu. Šlo se vyfárat, až se nakopal potřebný počet vozíků. Jízda do svážné navěšení jako hrozen na posledním vozíku s uhlím. Další půlhodina cesty, vyfárání, cigareta, půllitr mléka, sprcha a cesta domů. Šest dnů v týdnu! V textu jsem opravil chyby a překlepy._____ 8) Skutečný průběh katastrofy je přehledně zde. _____ 9) Spoiler. Působivá byla scénka, kdy ředitel pracuje na šachtě i nadále (ve skutečnosti dostal podmínečný trest a důl vedl dalších sedm let až do roku 1968, kdy byl hlasováním havířů sesazen). Rovněž působivá byla závěrečná scénka, kdy matka doprovází svého syna do hornického učiliště. () (menej) (viac)

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * ()

Galéria (107)

Zaujímavosti (20)

  • Skupina asi třiceti havířů se navzájem pozabíjela ve rvačce o hadici se vzduchem. Našli je pak s bodnými ranami. Přitom to byli parťáci, kteří spolu každý den pracovali, chodili na pivo, jejich rodiny se přátelily. [Zdroj: Novinky.cz] (JenTak)
  • Ačkoliv při neštěstí zemřelo 108 horníku, není to nejhorší důlní tragédie na našem území. Ta se odehrála poslední květnový den roku 1892 v dole Marie, v hloubce 950 metrů pod zemským povrchem. Při neštěstí zemřelo 319 mužů. Po mrtvých mužích zůstalo truchlit 280 vdov a více než 900 dětí. [Zdroj: Globe24.cz] (Duoscop)
  • V podzemí dolu Rako, kde se točilo, nebylo sociální zařízení, a tak filmaři chodili na záchod tak, jako dřív horníci, tedy kam se dalo. Jediný Marek Taclík (Milan) to odmítl a nechal si přivézt malý kempový suchý záchod. Asistent režie mu řekl: „Jestli se ti na tomhle podaří vykonávat potřebu, tak máš u mě dvě piva.“ A Taclík měl do konce natáčení denně dvě piva. (sator)

Reklama

Reklama