Dukla 61

Havířov, tma a hrubost světa pod povrchem, drsnost i velké srdce místních uprostřed jejich krutých osudů a jedno z největších neštěstí v Československu. Námět, který se píše skoro sám a tady právě vzniká největší úskalí snímku. Je skvělé, že se do tématu Ondříček pustil, a zpracoval ho vážně solidně, bohužel se rozhodl si vystačit pouze s tím, co celá událost nedávné minulosti nabízí sama o sobě. Naprosto zde postrádám jakoukoliv vlastní invenci, nápady, které by příběhu dodaly šťávu, a snahu vytáhnout se z televizního průměru. Herecké výkony jsou často strnulé, Pražáky ostravský dialekt člověk přes veškerou snahu nenaučí, snaha přidat dějovou linku nad rámec celé katastrofy působí místy uměle a celý film se táhne. Příjemné překvapení na televizní obrazovce, jenže za mě měl snímek mnohem větší potenciál, než být pouze jednookým mezi slepými... (11.07.2018)

DUKLA 61 patrí jednoznačne k dielam, ktoré by mohli uspieť bez problémov aj na zahraničných trhoch. Dvojdielna televízna miniséria režiséra Davida Ondříčka sa totiž naozaj veľmi podarila. Rodinná dráma v prvom diele Dukly ponúka ešte oveľa viac zaujímavých epizódok a liniek ako som čakal a predovšetkým stavia do popredia Marthu Issovú. Jej herecká kreácia patrí k tomu najlepšiemu, čo kedy vytvorila. Režisér natočil príbeh nesmiernej tragédie v bani Dukla, pri ktorej zahynulo 108 baníkov. Prvá časť filmu je plnokrvná rodinná dráma, druhá je čisto katastrofický film s emocionálnym presahom. (8.7.2021) (02.09.2022)

Že ten po všech stránkách vynikající první díl filmu bezprostředně po závěrečné scéně zabijeme mluvícími hlavami pamětníků (při vší úctě nicneříkajícími), to napadlo autory, nebo nějakého troubu z ČT? Celkově to nicméně vypadá, že Ondříček po několika výtvorech různé kvality vyzrál v režiséra, který umí udělat film jako ze známých českých tvůrců málokdo, resp. skoro nikdo, a který si (konečně!) umí vybrat tvůrčí kolektiv. Scénář, reálie, scéna, dramatický sled, Taclík(!) s Issovou, oběma mladými i všichni další. Skvěle pojatá hudba, jak dějová, tak doprovodná. Na tv film skvělá kamera a střih. A ačkoli jsme podobný příběh mohli ve všech jeho složkách stokrát vidět např. v běžné americké produkci, teprve tady ho vidím vyprávěna tak, že se mě opravdu může dotýkat, což samozřejmě není dáno jen objektivní kvalitou, ale také konkrétním vztahem mezi divákem a dílem - především ale musí jít o film, ke ktrému je mi vůbec možno si nějaký vztah (nezaměňovat prosím se "vztahem k postavám") vytvořit. Dukla61 je takovým filmem. (A Enšpígle, když už jsme u toho šajnu, tak ne, Issová nepřehrává, to jen možná tobě chybí srovnávací materiál z reálného světa.) (27.05.2018)

Zaujalo mě na tom, jak i za těžkého socialismu jde lidem o to nahrabat si co nejvíc peněz. U ředitele je to klasická minimalizace nákladů a maximalizace zisku i za cenu ohrožení bezpečnosti práce. Horník zase celkem logicky operuje s tím, že takhle dobře placenou práci by iv regionu jinak nesehnal, ačkoliv daň za to je obrovská. Skvěle natočeno i zahráno. Jelikož žiju ve středních čechách, tak autentičnost přízvuku úplně neposoudím. Občas jsem byla ráda, že vůbec stíhám. (14.04.2019)

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * (03.03.2019)